Titulní skladba

Krom hlavních (číslovaných) dílů série Resident Evil se občas objevují díly další, nesoucí vždy nějaký podtitul. Obecně platí, že tyto sekundární tituly (nebo sequely, chcete-li) jsou komornější, nicméně stále zasazené do univerza šílených mutací, napínavého dobrodružství a klasických akčních hrdinů. Jestliže za sebou máte RE 6 a saháte po následujícím dílu série, tedy po Revelations, je třeba mít na paměti, že přeskakujete z Hollywoodského kasovního trháku na televizní movie. V žádném případě nečekejte dejá vu! Ale taky si nemyslete, že to musí být automaticky bahno. Jde jen o to, že Revelations spolknul mnohem méně peněz než RE 6, stojí za ním méně lidí, nemá ambice stát se superakčním filmovým nářezem a navíc byl primárně vyvíjen pro konzoli Nintendo.

Oproti RE 6 je hra o poznání jednodušší. Omezený inventář, omezený sytém léčení, žádné nakupování skillů, žádné bonusové figurky, žádná složitá bojová umění a mohl bych pokračovat. Mnoho prvků, které z RE 6 dělaly velmi bohatou hru zmizelo anebo bylo nahrazeno něčím obdobným. Například je možné nacházet krabičky součástek na vylepšování zbraní a pak si na vybraných místech zvolit, jak kterou zbraň vylepšit, přičemž je možné dané vylepšení ze zbraně zase odmontovat.

I když Revelations o hodně přišel, stále mu zůstalo to hlavní gró – čili ponuré prostředí, atmosféra, různé druhy nepřátel, systém lékáren, celkem povedený a příjemně spletitý příběh a taky různí hrdinové. Právě u hrdinů bych se zastavil. Tentokrát je jich šest, z nichž pouze 4 jsou hratelní. Stále platí, že hrdinové jdou do akce po dvojicích, ale tentokrát je váš parťák řízený pouze a jenom AI. Žádný Coop v kampani už není. Přesto lze hru hrát i s kamarádem a to v rámci Raid módu, kde si hráči za získané peníze kupují i vylepšují zbraně a absolvují vždy určité bojové úseky známé z kampaně. Klasické projití hry ve dvou hráčích už ale možné není. Škoda.

Velice zajímavé je i prostředí, kde se tento díl odehrává. Příběh je tentokrát zasazen do Středozemního moře, přesněji na zdánlivě opuštěnou výletní loď Queen Zenobia. Mohlo by se zdát, že jedno jediné prostředí se časem omrzí, ale jen si vezměte, co všechno se na takovém novodobém Titanicu dá nalézt? Přepychové sály, haly, promenády, kavárna, vyhlídkové paluby, krytý bazén… ale též skladiště, ubikace posádky, strojovna a v neposlední řadě i výzkumné laboratoře. Navíc děj nesleduje jen události na lodi. Na Zenobii pracuje hlavní hrdinka Jill, ale ostatní tři hrdinové mají své hratelné úseky v jiných oblastech, včetně zasněžených hor, či mrakodrapu.

Co se hrdinů týče, největší pozornost a nejvíce herních možností má v rukách Jill Valentine. Posledně byla členka BSAA k vidění v RE 5 (dějově však Revelations předchází RE 5), kde platila za vedlejší postavu a hrálo se za ni jen v DLC. Tady je Jill hlavní hrdinkou a zhruba 75% hry budete ovládat ji. Jill působí jako průměrná akční hrdinka. Snaživá, odvážná, dobrácká a tím to končí  Průměrný je i Chris, který se jako jediný hrdina vrací z RE 6. Pak tu je Jillin nový kolega, svérázný vlasatec Parker, který Jill doprovází, ale hrát za něj budete také a to během flashbackových misí. Tahle trojice není nic úžasného, ale i průměr se cení. Ovšem další hrdinové jsou katastrofální. Dvojka blbečků Keith a Quint se mají zřejmě postarat o humornou vložku, ale místo toho se starají o jednu trapnost za druhou. A Chrisova parťačka Jessica by zase mohla v soutěži o nejblbější herní outfit a nejstupidnější hlášky útočit na přední příčky. Herní charaktery opravdu nejsou silnou stránkou hry. K tomu přičtěte typicky debilní scenář, v němž vám hrdina, sledující GPS lokátor parťáka položený kdesi ve Středozemním moři, znenadání vítězoslavně pronese, že teda asi jako musí být na lodi. Pak už jen přemýšlíte nad tím, kolik bodů IQ podle tvůrců hráči mají mít.

V hratelnosti je další výraznou novinkou skener Genesis. Pohled přes něj omezuje pohyb a znemožňuje střelbu, ale zase lze skenovat nepřátele a hlavně odhalovat jinak neviditelné předměty (úkryty munice, léčiva…) a též otisky, což jsou takové bonusové předměty na bázi známých emblémů. Zprvu asi budete skener považovat za naprosto fatální věc, kvůli které budete nuceni každou místnost prohledat hned dvakrát (klasicky a se skenerem). Ale i když je to pravda, Revelations má jistou výhodu v určité nelineárnosti prostředí. Hra sice je rozdělena na 12 kapitol, ale prostoru na zkoumání není zase tolik. Zenobie se hrdinům postupně otevírá s tím, jak získávají určité klíče, zapínají proud, aktivují výtahy atd. Jistě, slavný backtracking tady hraje prim, ale to je nutná daň za to, že máte skoro celu loď k dispozici. Navíc i když je procházení stále stejných prostor na jednu stranu stereotypní, na stranu druhou to pomáhá utvářet komplexnost prostředí lodi. Loď je docela přehledná a po nějaké době ji budete mít v malíku. Asi od čtvrté epizody v případě návratu do známých míst již budete vědět, kde jste, kam chcete dojít a kudy je to kratší, čili ideální stav.

Pár slov by si zasloužil i příběh. Tvůrci nevymysleli žádný zázrak (ono těžko u RE série čekat dějový klenot), nicméně vyloženě špatné to ani tentokrát není. Máme tu klasický boj zlých hochů s hodnými hochy okořeněný provázanosti hrdinů, kdy prakticky každý z nich má určité vazby na všechny ostatní a každý z nich hrál nebo stále hraje za obě strany. Na akční hru docela zajímavě spletený příběh nabízející řádku povedených zvratů a bohužel též řádku nelogických kiksů. Ta překombinovanost založená na dvojitých až trojitých agentech je zkrátka místy přehnaná. Někoho může příjemně potěšit i skutečnost, že tu nemáme žádné Vivat Americana. Těmto věcem se RE zdárně vyhýbá už delší dobu, čímž se liší od drtivé většiny podobných titulů s motivem záchrany světa.

Jak tedy Revelations shrnout? Riziko zklamání tu po výtečném RE 6 je a není malé. Jde o to umět si snižit laťku a vyhnout se zklamání. Teď už nejste v kině na Bayových Transformerech (a že některé mutace v RE 6 je docela připomínaly 🙂 ). Teď tu máte komorní televizní thriller o dvojitých agentech a jedné opuštěné lodi plné potvor.

Hodnocení: 75%
Herní doba: cca 10h (+ bonusy)