Dracula 1 – Resurrection

První díl dnes už pětidílné Dráculovské adventurní série vyšel již roku 2000. Stejně jako zbylé díly série jde o francouzskou klasickou P&C adventuru, která využívá legendární engine Omni3D – styl pohledu z vlastních očí s možností otáčet se o 360°. U francouzských adventur není tento způsob kamery nijak zvláštní a umě podporuje atmosférický zážitek.

Dracula je velice vděčné téma s bezpočtem variací. Někdy je Drácula komický trouba, jindy nagelovaný frajírek, ale klasická představa o Draculovi jde ruku v ruce temnému hororovému prostředí s nádechem romantismu, v němž lze nesmrtelného hraběte charakterizovat jako ctižádostivou, inteligentní a velice mocnou bestii. Snad nejznámější verzí příběhu je původní kniha Dracula od Brama Stockera, která se dočkala i mnoha filmových zpracování, z nichž nejlepší je film Drákula od Francise Coppoly z roku 1992. Příběh o Drákulově touze získat mladou a krásnou Mínu, která je však snoubenkou doktora práv Jonathana Harkera zná snad každý. A kdo ho nezná, ten by si měl rychle doplnit mezery ať už knihou, či filmem, protože právě na tento příběh herní série navazuje, přičemž vizáž hrdinů si půjčuje právě z Coppolova snímku.

Význam podtitulu Zmrtvýchvstání je tedy víceméně odhaleno a každému musí být jasné, že po událostech v románu nebyl Drákula definitivně zničen. Mina se nestačí ani řádně zotavit z Drákulova kousance a znenadání odjede do Transylvánie. Zanechá Harkerovi dopis v němž ho žádá, aby ji nehledal. Harker tuší, že něco není v pořádku a vydává se za svou milovanou. A tím tento příběh začíná.

Ponuré temné prostředí odlehlého venkova i kobek hradu působí navzdory stáří hry velmi pěkně. Rozlišení 640×480 je bídné, avšak po vizuální stránce je vše v pořádku a díky renderované grafice vypadá okolí hezky realisticky. Adventuristé veteráni si jistě vzpomenou na technologicky podobnou hru a to druhý díl Atlantisu, který navzdory stáří (1999) přinesl fantastickou grafiku. Pravda, Dracula je o krok pozadu ale i tak je na co se dívat. V roli Harkera navštívíte místa jako je krčma, doly, či samotný hrad Drákuly. Zdařilé zvuky pomohou navodit atmosféru a oficiální český dabing (!) zase sedne příznivcům mluveného slova. Nutno však uznat, že dabing není nijak valný a navíc mluveného slova je ve hře poskrovnu. Na druhou stranu, hra nenabízí možnost titulků, takže ať už je CZ dabing jakýkoli, hráči, kteří nezvládají mluvenou angličtinu za něj budou vděční.

Tady se na okamžik zastavím, neboť je férové říci, že sehnat dnes jakýkoli díl Dráculy není těžké díky Steamu, kde je celá pentalogie ke koupi v pěkné kolekci za velice výhodných 25 eur. Pět slušných adventur v ceně zhruba sto třicet korun za jednu. No neberte to! Jenomže není všechno zlato co se třpytí a Steam verze má dvě výrazné vady. Za prvé CZ dabing na Steam verzi není a titulky pro první dva díly neexistují! Proto je pro neangličtináře tak těžké Drákulu sehnat, proto jsem ho sháněl šest let, protože se nikdo neobtěžoval kontaktovat vydavatele a hru na Steamu lokalizovat. Ono svým způsobem není divu. Hra je stará a společnost, která zajišťovala CZ dabing je dávno po zániku, takže by se situace řešila dost těžko. No a za druhé, Steam verze prvních tří dílů série je naprosto katastrofální po technické stránce. Ten port je vedený z konzolí a je otřesně osekaný a zabugovaný. Opravdu nedoporučuji Drákulu kupovat přes Steam. Otázkou je, zda-li se vám ho vůbec podaří sehnat nějak jinak. Alternativou by mohla být verze z GOGu, nicméně ani tam nečekejte CZ dabing.

Ještě zbývá to nějak sesumírovat. Zmrtvýchvstání je rozhodně solidní adventurou a pěkným začátkem série, která umě těží z klasického pojetí Drákuly a snaží se navazovat na Stockerovo dílo. Právě té návaznosti, byť místy připomíná spíše ždímání tématu, si lze velice cenit. Asi nebudu jediný, kdo za pravého a jediného Drákulu považuje toho od Stockera, zatímco všechny ostatní variace jsou pouze druhořadé napodobeniny. Zmrtvýchvstání je tedy pěkný a ponurý, byť poněkud komorně laděný krátký počin. Ostatně, s výjímkou druhého a třetího dílu se celá Drákulovská pentalogie řadí k těm kratším kouskům. Nicméně kvalita hry se nikdy nepozná v délce.

Hodnocení – 70%
Herní doba – 3h


 

Návod

Videoprůvodce

 

Kapitola 1 – Temné lesy

Jmenuji se Jonathan Harker. Roku 1897 jsem se v Borgo utkal s Drákulou. Hrabě se pokoušel uniknout, když jsme s Quinceym a Mínou zaútočili. Quincey zemřel, ale Drákula byl zničen, zdálo se. Po incidentu s Drákulou jsem se s Mínou vrátil do Londýna. Uplynulo sedm let. Míniny stopy po kousnutí na krku postupně vymizely a vše nasvědčovalo tomu, že moc Drákuly byla zlomena. Mína však jednoho dne zanechala dopis v němž stálo, že se jí zjevilo Drákulovo sídlo v Carfaxu a že musela odjet do Transylvánie. Dopisem jsem zaúkoloval svého přítele Sewarda a odjel okamžitě za Mínou.

Přijíždím k blízkosti hradu za úplňkové noci. Přede mnou je krčma kam vstoupím. Dva hrubiání do mě strčí a odejdou. Promluvím s ošklivou hostinskou, která mi nabídne pokoj a pak se jí zeptám na hrad. Tvrdí, že dnes v noci není dobré vycházet ven, natož jít k hradu. To starý pijan u stolu je sdílnější. Nejrychlejší cesta k hradu prý vede přes most. Varuje mě však před hrubiány, kteří slouží hraběti. Nejprve prozkoumám hospodu. Dveřmi projdu přes komůrku do sklepa, kde ze skříně vezmu dalekohled. Chodbou v patře hostince dojdu do svého pokoje. Nahoře si všimnu dvířek na půdu. Odtlačím pod dvířka skříňku, abych mohl vylézt. Dvířka jsou sice zamčená, ale naštěstí hned vedle na trámu leží klika, kterou vložím do dvířek a otevřu. Vylezu nahoru a na stojan postavím dalekohled. Podívám se a vidím, že dalekohled míří na most, kde číhá nějaký pobuda. Ještě si všimnu malé dírky na zdi nad dvířkami (je tam vidět škvíra). Slezu dolů a vyjdu před hospodu.

Jsou tu dvě cesty a logicky to vezmu tou podél krčmy k mostu. Cestou si všimnu studny se zamčeným krytem. U mostu pořád stojí ten pobuda. Ale nechce mě pustit dál. Nevadí – vydám se dál a budu se řídit ukazateli. Lesní cestou se dá dojít ke krčmě, k mostu, k dolu, k jezeru, ke hřbitovu a na boží muka. Já vyrazím na hřbitov. Projdu brankou na hřbitov a obejdu kryptu. Pod stříškou je krumpáč. Před kryptou si všimnu náhrobku s jasným nepřirozeným světlem. Na fresce je vyobrazen rytíř bojující s drakem. Krumpáčem rozbiju desku a najdu dračí náramek. Teď zajdu na boží muka. Obejdu kříž nad roklí a seberu u paty kříže prak. Nahoře na kříži je ukřižovaná sova, hm. Zajdu do krčmy, abych se poradil o nalezených věcech. Hostinská i stařec se shodují na tom, že náramek draka je zlý a měl bych se ho zbavit. Lidé prý v dobách války skrývali své poklady pod zem a náramek je jeden z údajně prokletých pokladů. Stařík mi také poví o praku – prý se s ním dobře loví ptáci nad jezerem. Vydám se tam. Před chatou na jezeru postává jeden z pobudů, kteří do mě strčili v hospodě. Vyšplhám po žebříku na dub a trefím prakem ptáky. Pobuda se poběží podívat, co se stalo. Sejdu dolů a na místě kde prve stál je opřená palice – vezmu ji. Palicí praštím muže, čímž ho srazím do vody. Z kýblu na rohu chaty vezmu flétnu a ze špalku na molu nůž. Dveře do chaty jsou však zamčené, škoda.
Je načase se vrátit do hospody na další poradu. Stařec mě naučí melodii, kterou se zloduši pomocí flétny svolávají. Vyjdu nahoru na půdu a skrze pohled přes dalekohled použiju na chlapa u mostu flétnu. Přilákám ho hrou a pak nožem přeříznu provaz držící vývěsní štít (pokud sejdu dolů, chlápek odejde a bude třeba ho zase přilákat). Jakmile po provedené akci slezu do pokoje, vyděšená hostinská mi oznámí, že štít sundal pobudu a že jejich velitele to hrozně naštve. Raději zamkne vchodové dveře. Já ale musím ven!

Otevřu dveře v mém pokoji, vyjdu na balkon a dírou seskočím ven. Prohlédnu sraženého muže a z opasku mu seberu klíče – malý klíček a větší klíč. Zajdu k mostu a vydám se přes něj, jenomže most se rozpadne! Musím najít jinou cestu k hradu. Na křižovatce v lese ale číhá třetí pobuda, který mi znemožňuje přístup k jezeru a dolu. Nevadí. Zajdu ke studni a odemknu ji malým klíčem od pobudy. Slezu dolů a vydám se temným tunelem. Dorazím ke schodišti, po něm nahoru až k cihlové stěně. Škvírou mezi cihlami si všimnu, že jsem skoro venku. Seberu lampu a vrátím se pod schodiště. Je tu tmavý kout s věšákem vlevo. Na věšák umístím lampu a vezmu lano s kotvou, jež v koutě leží. Vrátím se skrze studnu nahoru. Zajdu pod rozbitý balkon hostince a vyhodím nahoru kotvu, díky které se výtáhnu. Přes můj pokoj sejdu do sálu, kde pohovořím s hostinskou a starcem. Stařec mi řekne, že ke hradu prý vede cesta skrze podzemí a že vchod do podzemí by mohl být v chajdě u jezera. Hostinská má opět spoustu pověrčivých řečí ale předá mi klíček od skříňky. Je tam prý deník, který patřil jejímu muži, ale zemřel při odhalování podzemí hostince. Skříňka je hned vedle, takže odemknu šuplík a vezmu si zapalovač a zdobený klíč. Přečtu deník, jež v šuplíku leží. Skutečně se zdá, že podle zápisků je ve sklepě hostince chodba do dolů. Autor deníku také píše, že dračí náramek zakopal u fresky sv. Jiří. Pokud náramek ještě nemám, je nezbytné se pro něj vydat na hřbitov. Potom v komůrce před sklepem zapálím zapalovačem svící (na podlaze u okénka). Díky světlu mohu prohledat sklep. Sud má z boku klíčovou dírku – vložím tam zdobený klíč a otevře se kruhový mechanismus. Pomocí dračího náramku mechanismus rozhýbu, potom si náramek zase vezmu zpátky a projdu otevřeným tunelem do dolů. Cesta dolem netrvá dlouho. Na konci jsou vrata a vedle nich kulatý kámen. Zatlačím na kámen a odkryje se další dračí mechanismus. Tedy opět umístím náramek, otočím a vezmu si ho zpět. Dveře ven z dolu se otevřely.

Na křižovatce stále čeká pobuda ale k jezeru se dostat můžu. Klíčem od chlápka, kterého jsem omráčil u hospody odemknu chatu a vejdu. V koutě jsou naskládané sudy. Odstraním páčidlo, sudy se vyvalí a odkryjí výtahovou šachtu. Vstoupím a spustím výtah panelem vedle dveří. Bohužel, pobuda vběhne do chaty a poškodí mechanismus výtahu. Zřítím se do podzemí.


 

Kapitola 2 – Katakomby

Doly

Skončím nezraněn hluboko v dole. Všimnu si chodby dál ve stěně, ale je tu propast. Použiji páčidlo na řetěz u propasti, čímž strhnu podpěry. Vezmu jeden spadlý trám a položím ho přes propast směrem k cestě dál. V dalším sále je hromada kamení. Vypáčím je páčidlem a vyvalí se na mne něčí kostra! Seberu kostlivou ruku a nahlédnu k mřížím. Zapalovačem zažehnu louč a všimnu si nějaké tyče u země. Je moc daleko, tak si pomůžu rukou kostlivce a tyč s oky vezmu. Sejdu po schodišti zase o trochu níž. V cestě je rozbitý most. Na tyč s oky zaháknu řetězy po stranách mostu, sjedu dolů a zachytím se protější části mostu. Vydám se odtud dolů. Projdu okolo stolu dál do tunelu. Narazím na koleje, ale výhybka je rozbitá, protože mezi pákou a pružinou je mezera. Vpravo nahoře je důlní vozík. Zatlačím za páku na jeho boku (při pohledu od zdi) a vozík se rozjede. Dojedu do místnosti kde byl stůl a vrazím do dřevěné konstrukce. Stále z vozíku si všimnu vpravo nahoře kladkostroje, odkud vezmu háček. Teď vylezu z vozíku a půjdu háček vložit do výhybky, načež pákou posunu koleje. A teď zase zpátky do vozíku, který boční páčkou opět rozjedu a tentokrát vyrazím vstříc tunelu vedoucímu dál.

Po dlouhé cestě průsmykem dorazím do katakomb. Vozík se zřítí dolů do prohlubně ale já naštěstí stihnu vyskočit. Cestu dál blokují sklopené koleje. Všimnu si petrolejové lampy na zemi vedle trámu – zažehnu ji zapalovačem a pak si petrolejovou lampu vezmu. Odsunu dveře, které vozík rozrazil a narazím na průchod. Sejdu dolů k mechanismu. Otevřu ho, dovnitř vložím dračí náramek, otočím mechanismem, náramek zase vezmu a cesta přes prohlubeň je volná – koleje se zvedly. Zajdu tam ale na konci kolejí mě vždy překvapí netopýři jež vyletí z díry ve stropu. Kvůli nim nemůžu dál! Ale nevadí. Postavím se na okraj prohlubně a všimnu si rozlitého oleje ze sudu dole. Hodím dolů na olej petrolejku a oheň vyžene netopýry. Přejdu po kolejích a dám se vpravo. Je tu tunel a nad schodištěm primitivní lanovka. Zatáhnu za páku, nasednu a nechám se vézt vpřed. Mezitím se Drákula sejde se svými třemi pohunky. Všichni přežili a Drákula se zajímá hlavně o to, zda s sebou mám dračí náramek.


 

Kapitola 3 – Drákulův hrad

3 draculův hrad

Jsem na nádvoří hradu, které slouží jako hřbitov. Projdu na opačnou stranu, kde je pod podloubím točité schodiště dolů a nahoru. Nejprve se vydám po schodišti dolů, do kobky. Odemknu kobku dračím náramkem a vstoupím. Na věšáku zažehnu zapalovačem svíci a vzadu ve tmě naleznu stařenu, která se představí jako čarodějnice Dorko. Řekne mi, že Mína je držena na hradě a nabídne pomoc. Musím však najít dva přeměty, které čarodějnice chce, aby mohla být svobodná. Vrátím se na schodiště a tentokrát se vydám nahoru. Dorko půjde se mnou a magií mi otevře dveře do hlavního sálu. Zpátky bohužel nemůžu, ale nevadí.

Sejdu po schůdcích ke dveřím a z klíčové dírky vezmu klíč. Po schodišti vyjdu na balkon. Roh ochozu je utržený a tak musím pokračovat jedinými dveřmi dál. Sejdu po schodišti a vejdu do pokoje, kterému vévodí rudá barva. Všimnu si podstavce uprostřed a vezmu z něj červenou kouli. Z druhé strany podstavce je šuplík s kartami s vyobrazením postav zvěrokruhu. Na stěně je ornament s dvanácti znameními. V rohu ložnice je truhla – otevřu ji (zaberu za střední část) a vezmu odtud obraz Drákuly. Rozevřu knihu jež je v truhle a naleznu zvláštní zrcadlový šperk. Víc tady v pokoji zatím nesvedu, takže druhými dveřmi se vydám dál. Dojdu na balkon nad knihovnou. Nejprve půjdu vpravo a do dveří v rohu. Je tu mechanismus držící stropní lustr v hlavním sále. Zatáhnu za páku a zvednu lustr přímo na místo, kde je rozbitý ochoz. To se bude hodit. Vrátím se na ochoz v knihovně a projdu přes balkon až k dalším dveřím. Po schodišti sejdu do knihovny. Na stěně tu visí obraz Dráculy a v rukou svírá zlatý medailon a dýku. V rohu je žebřík k policím po kterém vylezu. Dolů spadne Drákulův dopis adresovaný mě. Vysmívá se mi a zároveň dodává, že má v plánu cestovat do Londýna, hmm. Klikou na vršku žebříku jej posunu k další polici. Nahoře nad knihami je záklopka, kterou mohu odklopit, ale nic tam není vidět. Slezu a podívám se do rohu k policím. Všimnu si, že police jsou číslované ale jeden plíšek s čísly chybí – nahlédnu blíž a najdu zákllopku, kterou otevřu a vložím zrcadlový šperk. Nyní se vrátím na žebřík a odsunu záklopku nad knihami. Paprsek světla ze šperku zamíří na vršek pracovního stolu. Nyní odlopím záklopku ve střední části toho stolu. Otevře se schránka s vyobrazením Drákulova rodokmenu. Podívám se na dolní části stolu, kde je šuplík. Uvnitř naleznu spoustu věcí – symbol tvaru kříže s nápisem na vršku, poškozený zlatý medailon, zdobený klíč a také ikonu svatého Jiří. Odejdu z knihovny dveřmi a ocitnu se na ochozu v hale. Protože jsem rozbitou část podlahy už zakryl lustrem, mohu přes ní přejít. Všimnu si v rohu v části s přehrazenou prasklinou schodiště. Nejprve ale sejdu dolů a podívám se k troskám, kde je lustr. Za spadlým štítem je mezi sutinami kovová rukavice. Vrátím se nahoru a projdu chodbou v rohu. Dlouhá chodba mne dovede ke dveřím, které odemknu klíčem. Jsem zase venku na nádvoří!

Půjdu do kobky za Dorko probrat s ní nalezené věci. Obnoví červenou kouli na křišťálovou kouli. Poví mi, že dračí medailon patří uskupení, proti němuž Drákula bojoval. Pokusil se medailon zničit, leč marně a Dorko nyní obnoví jeho moc, čímž získám zlatý medailon. O kříži mi Dorko také řekne mnoho zaímavého. Má otevírat bránu zla. S novými zjištěními a hlavně s koulí a medailonem se mohu vydat zpátky do hradu. Vrátím se až do rudého pokoje. Na stěnu (na bílé místo) umístím Drákulův obraz. V ruce má nějaké karty, ale není na ně pořádně vidět. Na stojan vrátím Dorkou upravenou kouli a uvidím skrze ní na symboly na kartách. Symboly mohu snadno srovnat s kartami v šuplíku stojanu a vyjde mi, že jde o Kozoroha, Lva a Pannu. Dle symbolů zvěrokruhu zatlačím na tyto tři symboly na ornamentu na stěně. Odkryje se tajná chodba. Na jejím konci je zvláštní sloup a vedle známý typ mechanismu. Vložím dračí náramek, otočím a zase si ho vezmu. Podstavec v chodbě odkryl dýku, kterou seberu. Znovu si prohlédnu mechanismus vedle sloupu, ale tentokrát do něj vložím dýku a použiji ji jako páku. Na sloupu se rozevře hlava démona. Je tu táhlo, ale nedostupné. Vrazím do otvoru rukavici a podívám se do ní. Teď táhlem zatáhnu a sloup se otočí. Na vyznačné místo vložím ikonu sv. Jiří a odkryje se přihrádka se zlatým jablkem, které odemknu zdobeným klíčkem. Otevře se mechanismus. Aktivuji ho a rozevře se schránka – vezmu odtud drahokam a mosazný klíček. Ještě zbývá vzít si zpátky dýku. Vyrazím do knihovny. Tady začnu tím, že mosazným klíčkem natáhnu hodiny (vložím klíček do dírky na ciferníku). Na rodokmenu se otočí obrázek Drákuly. Vložím tam medailon, načež se rozevře část glóbu. Nyní je možné pomocí číselníků nastavit stupně severní šířky a východní délky, jenže zatím nevím jaké. Zajdu proto ke stolu, odtáhnu těžítko a na mapu s drakem položím dračí náramek. Je tu šest pozic kam mohu kruh umístit. Pouze na pozici dole vlevo se v pařátech draka objeví dvě čísla včetně patřičných značek určující stupně délky a šířky. Tyhle čísla, tedy 40 a 25 nastavím na glóbu. Ten se rozevře a odhalí sochu draka. Na vršek sochy, do štěrbiny vložím dýku a na její rukojeť postavím drahokam. Světelné paprsky doputují zpátky na místo odkud vycházely a za jednou policí se odkryje tajný průchod. Výborně!

Projdu tajnou chodbou a všimnu si křížové prohlubně vlevo na stěně. Nad schodištěm je Drákulova pracovna. Na levém stole je Drákulův rukopis, kde mluví o Leonardově létajícím stroji, který sestavil a nechal ve věži. Na pravém stole je kniha, do které strčím a převrhnu lahev s kyselinou – vezmu si ji. Uprostřed, mezi stoly je podstavec, z něhož vezmu šestiúhelníkovou rytinu s vyobrazením okřídleného tvora. Vložím do dírky nahoře křížový symbol. Odkryji pole 5×5 s hozirontálním i vertikálním nápisem uprostřed – TENET. Prohlédnu si nápis na křížovém symbolu (v inventáři). Stojí tu SATOR a zrcadlově ROTAS. Nyní bude třeba umístit na prázdná místa v poli čtveřice písmen v přihrádkách a to tak, aby první řádek a první sloupec tvořily nápis SATOR, zatímco poslední řádek a poslední sloupec budou nést nápis ROTAS. Díky tomu ze čtvercové tabule vyjede kříž s nápisem TENET. Vezmu kříž TENET a vrátím se dolů před pracovnu. Na křížovou prohlubeň na stěně vložím kříž TENET a odkryje se schodiště dolů do kobky. V kobce je mříží krytý amulet, jež hledám. Kyselinou rozleptám řetěz, otevřu mříž a amulet si vezmu. Rázem se zhmotní trojice nahých upírek, před kterými mě varovala Dorko. Zastoupí mi cestu. Vpravo vedle na stěně je páka, za kterou zatáhnu a u stropu odklopím okno, kterým sem začne proudit sluneční svit. Světlo upírky vyžene. Obejdu sál a na další křížovou prohlubeň opět vložím kříž TENET – pod schodištěm se odkryje chodba, která vede k točitému schodišti do věže.

Ve věži narazím na Dorko. Chce ode mne amulet a já jí ho skutečně předám, načež ona odkryje Mínu. Zároveň mě však Dorko vysvětlí, že byla ženou Drákulova otce a že s nabytou mocí a hlavně s darem, který představuje Mína i já, se hodlá dostat do přízně Drákuly. Dorko odejde a zamkne mne ve věži. Na konci sálu je ve zdi šestiúhelníková prohlubeň. Sem vložím rytinu s vyobrazením okřídleného tvora. Na otevřený mechanismus vložím již klasicky náramek s drakem, otočím a otevřu tak okno vedoucí ven. Nahoře v patře sjede schodiště k létacímu stroji, který Drákula postavil. Zbývá vzít Mínu.

Trojce upírek se sice pokusí mému odletu zabránit, ale nakonec přeci jen proklouznu a sebe i Mínu zachráním. Rozhodnu se vrátit do Londýna a tam definitivně porazit Drákulu.