Black Mirror

Titulní skladba

Posel smrti je pro české hráče jedním ze základních pilířů tuzemské herní tvorby. Dokonce i ti, kteří mu nepřišli na chuť musejí s rukou na srdci uznat, že jde o jeden z nejlepších českých herních projektů. Zástupy hráčů tvrdí, že Posel smrti má světovou úroveň a najdou se i tací, kteří prohlašují, že jde o jednu z nejlepších adventur se kterou kdy přišli do kontaktu. Ani další dva díly nebyly marné a podařilo se jim celkem dobře rozšířit Poslovské univerzum napříč prostorem i časem a stvořit malý, leč fungující herní svět. Mohlo by se zdát, že trilogie celkem uzavřela příběh Posla a že už není z čeho vařit. Asi by bylo vzhledem k mým knihám hloupé, kdybych s tímto tvrzením souhlasil, ale i já musím přiznat, že hlavní zápletka točící se okolo kletby Gordonů byla vcelku vyřešena a tak by v případě pokračování bylo nutné přijít s něčím novým. To si ale evidentně nemysleli hoši z THQ Nordic a tak ono „pokračování“, jež svěřili nepříliš známým ale poměrně zkušeným lidem z King Art, vůbec nenavazuje na děj trilogie, nýbrž se snaží o volné převyprávění právě toho našeho českého prvního dílu. A to je katastrofa!

V dnešní době se recykluje všechno. Takový Hollywood je už přes dvacet let jen továrna na recyklace. Lidé nemají nápady, nemají snahu, neumějí nic vymyslet a myslí si, že když recyklují něco dobrého, tak to bude dobré. Nebude. Může to být úspěšné, to ano, protože se na tom svezou fanoušci originálu, ale nebude to dobré. Každá recyklace, ať už herní, či filmová, je totiž znehodnocením původního díla a dává jasně najevo absenci úcty k němu. No a když si nevážíte originálu, co na jeho základě asi tak zplodíte? Black Mirror nabízí naprosto dokonalou odpověď, protože stačí jediná odehráná hodina a víte naprosto přesně, že tvůrci mají originálního Posla smrti za úplné nic. Možná jsem ovlivněn mým velmi kladným vztahem k původnímu Poslu smrti, ale tato hra se svým názvem drze staví mezi další díly série, takže nesrovnávat prostě nelze a ať se na Black Mirror podívám jakkoli, vidím jen nechutné odporné nacucané klíště, které parazituje na svém hostiteli. A můžu vám naprosto přesně říct, co konkrétně milé klíště vysává. Jsou to jen tři věci – za prvé motiv rodinné kletby se základní kostrou příběhu. Za druhé ústřední dějiště v zámku. A za třetí dvě známá jména – Gordon a Black Mirror. No a tím to vážení přátelé končí. Více podobností s trilogii nehledejte.

Reboot Posla smrti se odehrává roku 1926. Když se nad tím zamyslíte, stačilo zohlednit události v trilogii, využít jména z rodokmenu Gordonů a byl by tady sequel zasazený do doby mládí Williama. Vůbec tahle prasečina nemusela být reboot a fanoušci by to přijali stokrát lépe, ale to by si někdo musel Posla smrti vážit. No nic, jdeme dál. Black Mirror staví do popředí chlápka jménem David Gordon. Je to zjev, který na první pohled připomíná bezpáteřného grázla z ulice. Nesympatický vzhledem i charakterem. Nemastný, neslaný, nezajímavý… prostě typický hrdina adventur neboli šedá myš, která neurazí a nenadchne, jelikož se jí nikdo neobtěžoval vdechnout duši skrze minulost a názory. Vrcholem jeho pseudocharakteru jsou občasné suché ironické průpovídky, jež ladí s jeho bezduchým výrazem ve tváři. David se po smrti otce vydává na Black Mirror, aby mohl zdědit zámek, který nezná a nikdy na něm nebyl. Jenže smrt otce je obestřena záhadou a je třeba zjistit, co za tím stojí. Skutečnost, že David oproti Samuelovi zámek vůbec nezná, zcela odbourává jeden z mnoha rozměrů, které Posel smrti 1 měl a to komentování okolí s ohledem na čas. Nicméně Black Mirror postrádá i spoustu dalších rozměrů.

Jak se ta sranda vlastně hraje? Přeci jen doba pokročila a Point and Click adventury jsou také už jinde. A tak se musíte pohybovat pomocí kláves, což je nepřesné a nepohodlné, často vybíráte své reakce na dění (říct pravdu / lhát atd.), celé okolí je 3D, což se podepisuje na strohosti interiérů a omezenosti lokací, sesbírané předměty mají také 3D provedení, můžete očekávat QTE a při přechodu mezi lokacemi musíte čekat na zdlouhavý loading… Ta hra je strašně optimalizovaná a herní dobu natahuje tím, že prostě jen čekáte a říkáte si „doprčic, no snad se do toho pokoje už nevrátím, jinak budu muset čekat zas.“ Za zmínku stojí hrad sám. Black Mirror v původní trilogii nebyl po stránce architektonické kdovíjakým skvostem, ale působil majestátně, tajemně a obsahoval spousty prvků, které mu dodávaly punc něčeho výjimečného (obří glóbus, věž, ilustrovaná kronika, gigantické obrazy prvních Gordonů, přecpaná knihovna…). Nový Black Mirror je úplně jiný a nenajdete v něm jedinou povědomou místnost, ani jediný předmět, který by vám svým provedením utkvěl v paměti. Chybí tu i prostory, které by ho pomáhaly spojit s okolím – balkon, věž, pohled na zámek zvenčí… nic takového tu není, což vyvolává dojem toho, že interiér hradu je odříznutý od exteriéru a to navzdory tomu, že za okny vidíte les a na sklo dopadají kapky deště. Dalším neduhem zámku je neskutečná tma! Čtyři z pěti kapitol se odehrávají v noci (tři z nich dokonce v jediné noci) a světlo, které vrhají svíce a lampy téměř nic neosvětlí. Oproti tomu vaše svíčka, kterou dostanete brzy do pazourů svým plamínkem ozáří celý pokoj.
Jako v každé správné moderní hře nechybí kvanta efektů vycházejících z doby vzniku. Tyto efekty samozřejmě uzemní celou řadu prostších hráčů, kterým to málo prostě stačí, neboť hrají očima a ne hlavou. Řeknou si: „Fůj, Posel smrti 1 byl tak hnusně zastaralý, že se ani nedal hrát a ještě nutil hráče přemýšlet a ukládat si hru, ale tohle je moderní i jednoduché, úplně to na mě dýchlo tou stylovostí a ta černota dělá hru strašně cool hororovou, protože co je tmavé, to je strašidelné!“
Ale k čemu je kompletní 3D svět, když je prostředí tak nezáživné a lokace jsou tak strohé? K čemu propracované modely postav, když se nikdo neobtěžoval je napsat jako lidi? A co se tmy týče – jsou dva typy temných her. První typ je ten, který tmu využívá k posílení zážitku. Druhý tmu zneužívá, aby zakryl své nedostatky. Asi netřeba říkat jaký typ je Black Mirror.

Za celou tu dobu (pomineme-li jednu lokaci) nevystrčíte paty z areálu zámku, takže zapomeňte na Willow Creek, zapomeňte na Warmhilll, Ashburry a další typické lokace světa Posla smrti, které hýřily atmosférou. Svět nového Posla, nebo spíše Black Mirror totiž není žádný svět. Je to jen velký zámek po vzoru Amnesie, který se snaží tvářit jakože má své stálé obyvatele, ale přitom tam venku nic není a na zámku je všude taková tma, že by tam nežily ani krysy. Každou herní minutou jen vzpomínáte na původního Posla a říkáte si, jak to tenkrát bylo krásné. Jak bylo krásné, když Victorie působila jako stará dáma utápějící se ve smutku a ne jako odporná ježibaba s umělým hnusným ksichtem, které by neuškodil už ani make-up lopatou. Jak bylo krásné, když Henry, ten zahradník, sice chlastal a kradl, ale nejednal s pány z Black Mirror jako s poslední onucí, narozdíl od jeho slepé reinkarnace, které by každý soudný pán rozbil hubu po první urážce. Jak bylo krásné, když adventurní úkony za něco stály a byly založené na logice, ne na příšernostech typu zlikviduju pavučiny tak, že je jako fakír spálím ohnivým dechem. Jak bylo krásné když zámek působil jako unikátní honosné sídlo vhodné k životu a ne temné, černé nic, kde v jediné místnosti najdete tři stejné obrazy. Jak bylo krásné, když se měnilo počasí a když jste mohli vyrazit ven a prozkoumávat panství, které vypadalo jinak ve dne, v noci i za deště. Jak byly krásné zvuky praskajícího dřeva, tikotu hodin, bouře nebo i té pitomé sekačky. Pokud znáte původní trilogii, tak zkrátka srovnáváte a srovnáváte, a tak jen trpíte tou laciností a rvete si vlasy za ten chrchel co si říká Black Mirror.

Katastrofou jsou akční pasáže s duchy. Posel smrti 1-3 také měl momenty, kdy šlo o život a bylo třeba reagovat správně a rychle, jenže tyto reakce závisely na čistě adventurních úkonech. Black Mirror do akčních pasáží přidává nutnost správného pohybu, a tak musíte kombinovat klávesnici + myš, překonat otřesnou kameru, být rychlí a ještě přijít na ten správný postup. Když si vezmete, že značná část zarytých adventuristů jsou starší lidé, kteří nejsou zvědaví na nějakou komplikovanou hurá akci, je to jako kdyby se vývojáři střelili do vlastní nohy.

Jen málo věcí se dá Black Mirroru skutečně pochválit. Dokonce i příběh je plný křečovitých zvratů, naprosto něvěrohodného chování postav a příšerných tupostí typu – musíš toho zjistit ještě hodně, ale já ti nic neřeknu, abys na to přišel sám. Krom dobrého dabingu, hudby v menu a občas zajímavých pasáží (hlavně 3. kapitola), mě nic dobrého nenapadá. Dokonce i logické hádanky za mnoho nestojí, jelikož jejich řešení je obvykle založené na tom, že je třeba pohnout kamerou nebo otočit předmět v inventáři.  

Jsou blbci, co říkají, že hra u českého hráče automaticky propadne, protože češi budou více kritizovat. No jistěže kritizovat budou! Jenže k tomu mají zatraceně dobré důvody. Ale nemuseli by je mít, kdyby tvůrci Black Mirror za něco stáli. Kdo lépe poslouží jako lakmusový papírek kvality než češi? Nikdo. V rebootu Posla smrti 1 prostě nikdo jiný. A to myslím smrtelně vážně. Jen ukňouraný sebestředný debil co má víc zubů než mozkových buněk může vysvětlovat naše nízké hodnocení BM vlastenectvím nebo zhrzeností z „krádeže“ značky, neboť Posel smrti 2 a 3 také nebyli čeští a přitom je čeští hráči přijali velmi dobře. Co se Posla smrti 1 týče, tam je naše vysoké hodnocení vcelku srovnatelné s hodnocením hráčů ve světě (hlavně s Němci). Jediný zásadní rozdíl může činit dabing, který je v CZ verzi špičkový, kdežto v ENG verzi podprůměrný, což pak některým chudákům dává munici k tomu myslet si, že Posel smrti 1 je u českých hráčů nadhodnocován.

Hlavním problémem hry je to, že parazituje, že si hraje na něco co není. Kdyby autoři přišli s jiným titulem (a že by to vzhledem k minimálním odkazům na trilogii nebylo těžké), tak by sice neoslovili tolik hráčů, ale ti hráči by v „Black Mirror“ viděli něco úplně jiného. Tolik by nesrovnávali a snažili by se hru vnímat spíše jako temnější Syberii 3. Neříkám, že by výsledek uspěl, protože hra jako taková není žádný zázrak ať už se to nazve jakkoli, ale pár desítek procent navíc by to bylo. Takhle Black Mirror neskutečně trpí svým názvem a jeho potenciál tkví v tom, že může oslovit neznalce trilogie z řad mladých hráčů, kteří potřebují modernizaci a zjednodušení. Klasické adventuristy, kteří hru vnímají jako knihu, jsou zvědaví na příběh, dialogy, atmosféru, logiku a zajímavý námět, však tahle hra nemůže potěšit.

Když jsem začínal s psaním fanfikce, říkal jsem si, jestli je to vůči původnímu dílu férové. Jestli je vhodné vzít ty samé postavy a ty samé lokace a postavit s nimi nový příběh. Ale s přihlédnutím na nový Black Mirror vím, že to vhodné bylo, a jsem nesmírně rád za to, že Posel smrti IV-X vůbec vznikli. Recenzi tedy ukončím reklamou. Reklamou na Posla smrti. Pokud ho neznáte a máte rádi klasické adventury, poctivou řemeslnou práci, temnou atmosféru a pěkné prostředí, tak si ho sežeňte a vykašlete se na Black Mirror. Stojí to za to. Pokud Posla smrti už znáte a myslíte si, že jste v dostatečně dobré náladě, abyste Black Mirror vnímali jako parodii nebo paralelní vesmír, tak do něj jděte. No a pokud jste od Black Mirror očekávali solidního nástupce, který nabídne silný příběh ve známých kulisách, dobře napsané dialogy a závěr, který přiměje k zamyšlení, tak se pusťte raději do knížek. Mají své mouchy, ale příběhově jsou o několik řádů výš, nejsou to klíšťata a hlavně – nemyslím, že by se kvůli nim musel Samuel Gordon obracet v hrobě, což kvůli Black Mirror bezpochyby dělá 😀

PS: Black Mirror nejen že nemá CZ dabing ale nemá ani oficiální češtinu! Česko-slovenský trh, přes patnáct milionů lidí, vztah k titulu srovnatelný s Německem, pro mnoho hráčů trilogie skoro povinnost a oni nezajistí ani pitomé titulky na těch pár desítek stránek textu. Není nad to, když si vydavatel sám vrazí kudlu do zad.

Hodnocení – 40%
Délka – cca 8h

 

Návod

– Návod byl psán při prvním hraní. Jen pro srovnání – předchozí díly série jsem hrál vždy minimálně dvakrát. To znamená, že i když je návod podrobný, nemusí obsahovat vše, co by obsahovat měl a je možné, že bude v budoucnu aktualizován (pokud sesbírám dost odvahy na další hru)..
– Při bližším prozkoumání předmětů i lokací (pohled z vlastních očí) nezapomeňte, že můžete kamerou pohybovat! Hra je tak tupá, až mám pocit, že na tom staví obtížnost (hlavně u rébusu v pracovně).
– Možnosti vlastního rozhodování, které vyplynou ze situace, jsou pouze na efekt a pravděpodobně nemají žádný praktický dopad. Něco podobného bylo už v Poslu smrti 1 (reakce pozitivně / negativně), avšak tam bylo možné těmito reakcemi přizpůsobit charakter Samuela hráči. Tady k ničemu takovému nedochází, neboť dialogy jsou extrémně strohé a nepůsobí lidsky.

 

Kapitola I

Opuštěná vesnice

Jsem John Gordon. Nějaký člověk mě pronásleduje krajinou. Poběžím stále vpřed až k místu, kde se sesypu a vytáhnu figurku. Prohlédnu ji, schovám a utíkám dál. Proběhnu ruinami a dále do kopce, kde si všimnu ducha ženy a zkusím se ho dotknout. Doběhnu ke kamennému kruhu. Oltář v rámci rituálu pokapu svou krví, prohlédnu svůj lísteček s keltským nápisem a spolknu ho. Poté vezmu petrolejku, rozbiju ji a stylově uhořím.

 

Sgathan Dubh

Po nějaké době se já, David Gordon, vydávám z Indie do Skotska. U sebe mám dopis od mé matky ohledně Johna Gordona, který zemřel. Mám také svůj deník, kam si zapisuji různé poznatky (vždy na začátku kapitoly) – není od věci tam občas nahlédnout. Sluha mě právě veze k sídlu. Prohlédnu balíček na sedačce je tu otcův dopis pro mě s podivnými nápisy ohledně knihovny a hadů a v balíku je kamenná figurka hradní věže. Po prozkoumání balíku mi sluha oznámí, že jsme u zámku. Už venku mě očekává můj právník Andrew Harrison. Zato uvítání od mé babičky lady Margaret vlídné není. Přivítá mne zde na Sgathan Dubh, ale o smrti Johna nechce mluvit. Předám právníkovi listiny ohledně dědictví, ale vypadne mi figurka, která Harrisona zaujme (mohu mu o ní říct pravdu nebo lhát).

Všichni se rozejdou a sluha Angus McKinnon vezme mé zavazadlo. Nemůžu jít nikam jinam, takže se vydám za Angusem do patra. Všimnu si obrazu dědečka Edwarda, kterého má matka nenáviděla. Vpravo od obrazu je chodbička, kde najdu puzzle (5/90). Poté půjdu za Angusem až k mému pokoji, když mě vyděsí hodiny. Angus mi doporučí jít spát, ale to se mi ještě nechce. Z pokoje však nemůžu kvůli tmě. Prohlédnu obraz nad krbem a všimnu si věží vpravo – odpovídají modelu věže od Johna. Otevřu kufr – je tu fax od právníka a hlavně zápalky. Mrknu do skříňky na pracovním stole – jsou tu dílky puzzle (10/90) a svíčka, kterou připevním na svícen, zapálím a mám světlo. Na světle prozkoumám skříň a najdu další puzzle (15/90). Dveře vedle postele vedou do koupelny, ale tam jít nechci. Vrátím se na chodbu a u posezení vedle hodin najdu puzzle (20/30). Obejdu patro a všimnu si zamčených dvojitých dveří do otcovy pracovny. V protějším rohu jsou schody na půdu, ale dveře jsou zamčené. Nalevo od nich jsou otevřené dveře, kterými projdu do knihovny. Zaslechnu dole právníka jak mluví o podivné místnosti. Můžu na něj promluvit, vyvolat hluk nebo být tiše, ale v každém případě si mě brzy všimne. Obejdu patro knihovny a pročtu si úryvky z knih. Všimnu si také pracovního stolu s vyobrazením hadů, ale Harrison mi nedovolí ho otevřít. Sejdu dolů k němu a promluvíme si. Vyřizuje převod vlastnictví hradu a pozemků na mě a je to docela dřina. Požádám ho o klíč do otcovy pracovny, ale nemá ho. Po rozhovoru Harrison půjde spát a já můžu zkusit otevřít stůl s hady, jenže je zamčený.
Odejdu z knihovny do hlavní haly. Půjdu do loveckého salonku (dveře mezi brněními). Mrknu na hořící krb. Na stolku vedle krbu je puzzle (25/30) a z krbu vytáhnu naušnici. Vrátím se do haly a půjdu dveřmi do levého křídla. Tady je kuchyně, kde mě vyděsí skoro plesnivý slepý stařec Rory, který tu večeří (to musí být síla tuhle existenci zaměstnávat a ještě ji nechat v kuchyni). Promluvíme se a on se při odchodu zmíní, že se mám vyhnout tomu, co postihlo mého otce. Ze stolu si vezmu Roryho nůž a z šuplíku drát. Zpátky v hale se vydám do pravého křídla (pod schodištěm). Nejprve projdu doprava, kde je pokoj Margaret. Chvíli ji budu poslouchat jak rozrušeně mluví ze spaní (s někým se hádá). Poté vyjdu na chodbu a půjdu na její konec do jídelny (odtud se také dá pokračovat do salonku). Na parapetu okna v jídelně najdu puzzle (30/90).

Po průzkumu zámku se vrátím do knihovny k pracovnímu stolu. Pomocí drátu nebo nože stůl otevřu. Stůl vypadá velice propracovaně. Seberu puzzle (35/90), jež v něm leží, v prvním šuplíku najdu poznámku od otce, v druhém šuplíku zprávu od otcovy psycholožky Leah Farberové a třetí šuplík je zamčený. Všimnu si složitého ornamentu s hady – má tři zámky. Nyní se podívám na stůl z pravé strany (z boku), kde je vyobrazení hada – stisknu mu hlavu a jeden zámek na ornamentu se odemkne. Zbývají dva. Na vnitřní straně stolu je číselný kód. Je třeba přiřadit čísla k vyrytým symbolům. Porovnám dopis, který mi poslal otec a jeho poznámku ze stolu – na obou jsou celkem čtyři rovnice s těmito znaky. Podle rovnic zjistím hodnoty znaků, přičemž budu postupovat tak, že z rovnic s výsledky 5 a 4 snadno odtuším dva znaky a pak už jen dosadím hodnoty do zbylých rovnic. Na číselníku nastavím 3618. Otevřu přihrádku a v ní najdu klíč, kterým obratem odemknu třetí šuplík, čímž se odemkne druhá hadí hlava. Nyní se podívám na stůl z levé strany, kde je vyobrazený had s barevnými částmi těla (černá / bílá). Na knoflíku dole budu mačkat barvy tak, aby odpovídaly barvám na hadovi od hlavy až po ocas. Je tu však jeden problém, jelikož poslední čtyři barvy na ocase hada jsou vidět z vnitřní strany stolu (z přihrádky pod číselníkem, kde byl klíč). Pořadí je tedy následovné – ČBČBČBBBČČBB-ČBČČ. Odemkne se poslední hadí hlava a ve schránce najdu otcův dopis, kde mě prosí o pomoc kvůli hlasům, které slýchá a jeho hlavní klíč. Vyděsí mě jakýsi chlapec, ale hned zase uteče. Půjdu k pracovně (mohu ji zkusit vypáčit drátem, ale zámek je pevný) a zkusim ji odemknout klíčem. Bohužel, klíč je špatně nastavený. Prozkoumám ho a všimnu si, že jeho špice lze na dvou místech otáčet. Podle tvaru klíčové dírky části špice otočím, aby klíč pasoval (při pohledu v inventáři – horní část doprava, dolní část doleva). Odemknu pracovnu a vstoupím.

Prohlédnu stůl, kam položím svícen (už se nemůžu vrátit na chodbu). V popelníku najdu puzzle (40/90). V prostředním šuplíku vlevo dole najdu dopisy od rodiny, která se musela kvůli Edwardovi odstěhovat a proklínala ho. Poslední šuplík vlevo dole je prázdný, ale když prohlédnu jeho kout, objevím falešné dno a pod ním otcovu poznámku k mechanismu a novinový ústřižek o ztracené Coře MacKayové, která pracovala v hospodě U Tří soudků. Na poznámce si všimnu zprávy o rodinné kronice, kapli a na zadní straně kruhu s čísly 251. V polici vpravo je kruhový mechanismus se třemi otočnými kruhy. Prohlédnu ho a podívám se na značení na okraji regálu nalevo – od shora dolů je tu celkem pět znaků. Dle poznámky si zapamatuji druhý, pátý a první a ty pak nastavím na kruhovém mechanismu. Mechanismus sklopí desku s modelem zámku. V pravé části chybí část věže, kterou mám u sebe, ale když ji tam zkusím dát, zaslechnu divné zvuky. Vyběhnu na chodbu, kde uvidím Edwarda jak nadává chlapci za to, že slídil v jeho pracovně a pak ho strčí ze schodů. Zkusím chlapce zachránit, ale je to jen vize a spadnu dolů, kde mě po chvíli najde osazenstvo zámku.

Odměny
– Artwork 1 – John Gordon
– Artwork 2 – David Gordon
– Artwork 3 – Angus McKinnon
– Puzzle 1 – Za 30 dílků

 

Kapitola II

Sgathan Dubh

Ráno mě v pokoji navštíví služka Ailsa Crannanová. Mám jít na snídani a poté za právníkem. Opláchnu se v koupelně, přičemž se musím uklidnit. Pak vyjdu na chodbu a stavím se rovnou v jídelně, kde Angus právě nařizuje služebné zlikvidovat pavouky ve sklepě. Angus mi dá snídani z jeleního mozečku. Můžu od stolu odejít, anebo všechny tři porce hezky sním. Poté s Angusem promluvím. Ukáže se, že se zúčastnil Búrské války, ale Edward si ho vzal na Black Mirror jako sluhu. Evidentně nesnáší Ailsu a viní ji ze ztráty Margaretiny naušnice. Zajdu do společenského pokoje, kde včera spala Margaret a z krbu vezmu rodinnou fotografii. Na zadní straně si všimnu krve, načež během další vize ožije obraz v koutě a já uvidím onoho chlapce na hřbitově, když se objeví Edwardova tvář. Zajdu do loveckého salonku, kde promluvím s Margaret (sedí u krbu). Popíše mi lidi na fotce – moje prababička, sama Margaret se svým Edwardem, má teta Clara a onen chlapec – můj otec John. Margaret se zmíní o báchorce o kletbě Gordonů, která způsobovala agresivitu některých z nich.
Zajdu do knihovny a na stole Andrewa si přečtu jeho vzkaz – kvůli nefunkčnímu telefonu musel jet do vesnice. Telefon je v hale pod schodištěm, takže ho vyzkouším, ale funguje.  Zvláštní. Zajdu nahoru, kde si prohlédnu obraz Edwarda – není pochyb, že jsem viděl jeho. Mrknu se ještě do otcovy pracovny, kde si prohlédnu model zámku. Odklopím víko na přední části, kde je klíčová dírka, ale hlavní klíč nefunguje (chybí mu další části).

Půjdu do kuchyně, kde promluvím s Ailsou. Dost se mě bojí, ale když jí ukážu naušnici, poděkuje mi za její nalezení a pookřeje. Nabídnu jí pomoc s pavouky. Otevřu dveře do sklepa (zde v kuchyni) a společně sejdeme dolů. Ailsa dojde k výtahu s pavučinami, kde je svícen, jež si vezmu. Teď můžu prohlédnout sklep – všimnu si mrtvého jelena vzadu, lovecké mapy na stolku a z police v rohu vezmu lahvičku lihu. Vrátím se k pavučině a elegantním způsobem (pomocí ohnivého dechu – zapálení hořlaviny z lahvičky) ji spálím. Vzápětí mě vyděsí bratránek Eddie (Edward Malorie), který si dělá nárok na Black Mirror a netají se tím, že po Ailse jede. Se služebnou odejdeme nahoru a ona si se mnou domluví schůzku dnes večer v knihovně. Zatím ale mám čas a tak vyjdu dveřmi v kuchyni ven.

 

Pozemky

Sejdu po pěšině dolů k jezeru. Před loďkou leží puzzle (45/90). Prohlédnu si molo, kde si na chvilku sednu a poté projdu kolem břehu dál. Dojdu zpátky ke skleníku. Mezi autem a vstupem do zámku (mezi dřevěným plůtkem) leží další puzzle (50/90). U skleníku je Rory se kterým hodím řeč. Poví mi trochu víc o pomatenosti mého otce. Vydám se nahoru ke kapli. Zkusím vejít, ale je zamčená. Prohlédnu hřbitov a mezi hroby nedaleko zdi kaple najdu puzzle (55/90). Vyhledám hrob z vize – je zarostlý trnitým keřem. Vrátím se k Rorymu, mrknu se do jeho bedny na nářadí a požádám ho o půjčení nůžek. Zajímá ho k čemu je chci – řeknu, že na úpravu hrobu (jinak by mi je ten parchant nedal a musel bych ho oslovit znovu). S nůžkami odstříhám křoví u hrobu a najdu u něj model kaple, který si zde před lety schoval otec. Nůžkami odstřihnu zámek na dveřích kaple a vstoupím.

Na podstavcích jsou stránky z kroniky – klan Gordonů vznikl ještě za dob Keltů, následovalo marné období pokusu Římské říše o zkrocení Skotů, neboť klan Gordonů pomocí něčeho nadpřirozeného Římany zahnal a zabral si svá území, které držel po celá staletí a chránil tajemství Sgathan Dubh, neboli Black Mirror. Po četbě se ocitnu ve vizi. Pokud se dostanu do kontaktu s duchy, zabijí mě! Na opačné straně kaple prohlédnu bublinu, u vchodu řasy a uprostřed rybu. Okolí se změní v podvodní svět a uvidím jak sem padá duch ženy – prohlédnu ji. Pak vylezu na konstrukci, znovu prohlédnu ženu a všimnu si nahoře Edwarda. Vylezu ještě výš a prohlédnu si Edwarda (nesmím se v blízkosti duchů zdržovat moc dlouho, jinak obraz zčerná a oni mě pohltí – musím se vždy rychle přiblížit, prohlédnout ducha a vrátit se).
Po akci se však zřítím dolů a zachrání mě doktorka Farberová. Musím se zase uklidnit, jako ráno. Doktorka mi řekne, že nechala otce zavřít v blázinci, což mě naštve, ale že pak stejně utekl a zemřel. Vrátíme se do hradu, když zaslechneme křik Eddieho ze sklepa – právě našel služebnou se zlámaným vazem.

Odměny
– Artwork 4 – Andrew Harrison
– Artwork 5 – Margaret Gordon
– Artwork 6 – Rory Johnstone

 

Kapitola III

Sgathan Dubh

Smrt služebné otřásla hlavně Eddiem, který viní z její smrti mě. Leah Farberová mě chce pomoci a tak bude prozkoumávat okolí se mnou. Zkusím vstoupit do sklepa, ale je zamčeno. Mám dvě možnosti jak se tam dostat.
1) Půjdu do pravého křídla do společenského pokoje, kde všichni čekají na policii a přemluvím Anguse, aby mi dal Angusův klíč od sklepa – zřejmě je třeba mít informace o nelegálním lovu a nenávisti sousedů (z minulých kapitol).
2) Prohlédnu v rohu kuchyně výtah a navrhnu Leah, aby sjela dolů v něm. Ona to po chvíli přemlouvání zkusí, ale hned se zase vrátí, neboť nemá jak otevřít dvířka. Za stolu v kuchyni vezmu nožík na snídaní a použijeme výtah znovu. Pomocí nože se Leah dostane ven a zevnitř otevře sklepní dveře.
Dole ve sklepě prohlédnu mrtvolu služebné a mísu s krví. Vzápětí dostanu vizi. Nesmím přijít do kontaktu s duchy! Dle vize je jasné, že Eddie se na služebnou sápal, když se bránila, strčil do ní, ta spadla na káď a zlomila si vaz. Během vize si všimnu Ailsy, když s ní Eddie mluví a pak krátce před její smrtí, když jí nějaká věc padá do kádě. Po skončení vize prohlédnu káď a vyndám z ní přívěšek pro Claru. Úplně vpravo u dlouhé zdi (jsou před ní prkna) je puzzle (60/90), ale je dost špatně vidět. Vyjdeme ze sklepa.

Půjdeme do společenské místnosti, kde se zeptám Anguse na mou tetu, Claru Gordonovou – je to Eddieho matka. Proto se Eddie cítí být více Gordonem než Malorym. Zajdeme do knihovny a na stolku vedle velkého pracovního stolu najdu skříňku s věcmi Clary – prohlédnu si fotku, která dokazuje, že přívěšek byl skutečně Clary, dále dopis, který napsala svému muži na frontu a kondolenční list o úmrtí jejího muže Victora Maloryho u Ypres. S tímto zjištěním půjdu do společenské místnosti, zmíním se o přívěšku a obviním Eddieho z vraždy. Eddie přizná, že jí dal přívěšek, že jí pomáhal s růžemi, prostě že po ní šel, ale vinu odmítne, Margaret se na mě rozčílí, všichni se rozejdou a výslech je u konce. Ze zámku půjdeme ven.

 

Pozemky

Venku zahlédnu vizi ženy, která si hraje s malým Johnem, ale vzápětí ji odvede Edward. Sejdeme dolů k jezeru, kde si Leag všimne malého kamenného kruhu. Prohlédnu kruh i runy na něm a všimnu si růže. Leah myslí, že ji sem dal Rory. Zajdeme za ním a přeptáme se ho. Prý je tam dal kvůli Cecílii, která se utopila (žena z vize v kapli a s hrobem, kde jsem našel model). Požádám Roryho, aby mě pustil do skleníku, ale Leah musí zůstat venku (to je neskutečná svině).

Uvnitř prohlédnu seschlé květiny a promluvím s Rorym – řekne mi víc o Cecílii, že spáchala sebevraždu, že její tělo nenašli a že vyrobila trnitý věnec jež visí na zdi. Prohlédnu ho, potom prohlédnu i růže vedle Roryho a mám další vizi. Nesmím přijít do kontaktu s duchy! Do skleníku vejde Edward a oboří se na Cecílii, ošklivě ji pořeže nůžkami a pak na příkaz jiné ženy odejde. Během vize se zaměřím na samotnou Cecílii, nůžky, které Edward hází a květináč kam dopadnou. Duch Edwarda se na mě následně vrhne a já se vzpamatuji v momentě, kdy škrtím Leah! Hrozně mě to vyděsí a musím se zase uklidnit. Rory mi řekne, že Edward nespravedlivě Cecílii obviňoval z neplodnosti a žena, která ho okřikla byla jeho matka Rosemary. Než odejdu, prozkoumám květináč kam spadly nůžky a rozbité sklo nad ním. Venku se Leah omluvím a vzápětí uvidím malého Johna, jak mě volá do hradu.

 

Sgathan Dubh (2. část)

John uteče do patra a já vysvětlím Leah, že mám jisté vize z minulosti. Nevěří. Nicméně naším dalším krokem má být vyslechnutí Eddieho a tak zatímco Leah odejde, aby pohlídala Margaret, já ho musím najít. Vyjdu do patra, kde opět uvidím vizi Johna jak jde na půdu.

Půjdu tam (konečně je odemčeno) a naleznu tu Edieho jak si hraje s figurkami – jedna představuje jeho, druhá Ailsu. Na zemi před nábytkem zakrytým prostěradlem leží puzzle (65/90). Prohlédnu Eddieho figurky a promluvím s ním – poukáže na kříž na zdi. Když kříž prohlédnu, uvidím vizi jak Edward dohnal na půdě Rosemary a přetáhl ji něčím těžkým. Na půdu přijde Leah a sedne si k Eddiemu. Prolédnu prkna vzadu, kde při vizi byla chodba, ale nejde je odsunout. V koutě naproti dveřím jsou další prkna, která odtáhnu a protáhnu se dírou. V jednom okamžiku se na mě sesype část stropu – nesmím se nechat zavalit. Dolezu až do tajné místnosti, kde uvidím Margaret jak krmí již velmi starou a nemocnou Rosemary. Margaret pak odejde a vzápětí sem přijde Leah, která našla způsob, jak odsunout druhá prkna. Rosemary s námi nechce mluvit. Sundám ze zdi kříž, kterým ji Edward tehdy praštil a s jeho pomocí rozbiju okovy, kterými je Rosemary připoutaná k posteli. Zkusím s ní znovu promluvit a Leah mi dá kyvadlo na hypnózu – to zabere a Rosemary začne hovořit o Edwardovi, který ve starém křídle patrně našel jakési Černé zrcadlo. Odejdu z půdy a v hale potkáme Margaret a Anguse – právě míří do starého křídla, neboť Eddie tam drží právníka jako rukojmí.

Leah se pokusí Eddieho uklidnit a já se musím dostat k němu. Nebudu zkoušet prokročit lávku – Eddie by Andrewa zastřelil. Z okraje římsy sešplhám dolů a slezu po kamenech. Dole shodím trám a přelezu přes něj. Uklouznu, takže musím rychle vylézt, jinak spadnu. Na druhé straně propasti je cesta nahoru do Eddieho pracovny. Leah se mezitím dostane k Eddiemu, ale ten vezme jako rukojmí ji, namísto Andrewa. Nebudu se tedy chtít přiblížit k Eddiemu. Ze stolu vezmu kosti a použiju je jako munici do kuše na bedně – podaří se Eddieho zneškodnit, ale když ho chce Andrew zastřelit, jakousi podivnou silou ho srazím k zemi.

Odměny
– Artwork 7 – Ailsa Crannanová
– Artwork 8 – Eddie Malorie
– Puzzle 2 – Za 60 dílků

 

Kapitola IV

Scathan Dubh

Andrew se rozhodne odjet do vesnice a okamžitě přivolat policii. Margaret odvede Eddieho a já zůstanu ve starém křídle s Leah. Prohlédnu si červenou runu na zdi a stůl vedle – jsou tu záznamy ohledně provedení císařského řezu na Cecílii a operoval Angus. Prohlédnu stůl vzadu u zdi – všimnu si fotek Aguse s Eddiem a hlavně mapy na zdi, kterou vezmu. V bedně vedle stolu je puzzle (70/90). Nyní se začnu věnovat pracovnímu stolu. Na desce leží puzzle (75/90) a v šuplíku vlevo dole najdu část hlavního klíče. Všimu si zámku na šuplíku uprostřed – vyžaduje hlavní klíč. Prohlédnu hlavní klíč a připevním k němu další část. Nyní podle zámku nastavím všechny části hlavního klíče, aby pasovaly, tedy horní část doleva, druhá dopředu, třetí dozadu (při pohledu na klíč v inventáři). V šuplíku najdu dopis Cecílie pro svého otce Edwarda, kde říká, že chce ochránit své (tedy jeho) dítě před rodinou. V šuplíku je také Edwardův deník, kde se píše o vesnici, kde se narodil. Odejdu z pracovny a prohlédnu propast pod prkny. Ztrácí se ve tmě. Vrátím se ke stolu, prohlédnu prázdnou lahev a dám, do ní zakrvácený papír a lahvičku s lihem – výslednou lahev zapálím svícnem a hozením do propasti zjistím, že dole jsou kosti zvěře, které sem Eddie házel. S Leah opustíme staré křídlo (jen pokud už mám vše prozkoumané).

V loveckém salonku narazíme na Anguse, který nám řekne, že se o Eddieho stará Margaret a že na nás čeká Rory v knihovně. Zajdeme tedy do knihovny, kde pod schodištěm sedí Rory. Poptám se ho na vesnici, ale odmítne nás tam zavést, protože neví, kterým směrem je. Vydáme se do patra a na půdu za Rose. Ta leží vedle své postele. Promluvíme s ní, ale nevnímá, takže opět zkusíme hypnózu a ona na mapě ukáže místo, kde leží vesnice. Zbývá zajít za Rorym, který nás pověří připravením loďky. Půjdeme tedy ven.

 

Pozemky

Sejdeme dolů k jezeru a zkusím natlačit loďku na vodu, ale je zapadlá. Vrátíme se nahoru a omrkneme auto u skleníku. Použijeme ho k odstrčení loďky a po chvíli už plujeme s Rorym přes jezero.

 

Opuštěná vesnice

Dorazíme k vesnici, kterou se rozléhají divné hlasy. Promluvíme s Rorym, který toho ale o vesnici moc neví. Hned na skále vedle je runa kosy. Zeptám se na runy Roryho – prý to jsou symboly druidů. Celý areýl vesnice je spletitý a plný cestiček, schodišť a průchodu skrze tunely. Chce to postupovat s rozmyslem. Nejprve projdeme průchodem vpravo na další dvůr. Na velké skále nalevo tu je runa šípu a před ní leží puzzle (80/90). Hned za skálou je schodiště se skalní bránou, kterým vyjdeme na kopec ke kamenému kruhu. Uprostřed kruhu za jedním stojátým balvanem je puzzle (85/90). Nyní se vrátíme dolů na dvůr a projdeme na jeho konec, kde je vstup do tunelu – uvnitř něj je runa stromu. Skrze tunel dojdeme na další dvůr, kde je v samém rohu tunel zakrytý prkny. Prohlédnu je a pak použiju uvolněný trám na jejich vypáčení. Pomůže mi Rory a nakonec prkna odstraníme. Uvnitř je místnost plná zápisků a poznámek, přičemž u sudu se svícemi leží puzzle (90/90). Pročtu si všechny poznámky a zjistím, že je psal právník Andrew – pátrá po tajemství Black Mirror. Podle zápisků je jasné, že Edward se narodil během rituálu, díky kterému zůstal po své smrti kdesi uzavřený a Adrew se ho snažil osvobodit – to on je totiž synem Cecílie. Po průzkumu článků najdeme na zemi spálený list z kroniky. Je třeba list složit jako skládanku. Protože je ale spálený, není to úplně snadné a je dobré se řídit nikoli obvodem, ale písmeny, které jsou v některých částech dobře čitelná. Po složení listu ho přečtu – stojí tu Krev tří, duše jednoho.

Vzápětí uvidím vizi. Nesmím přijít do kontaktu s duchy! Ve vizi se Andrew pere s mým otcem – prohlédnu je. Zdá se, že otec chtěl provézt rituál, aby mne ochránil. Vyjdeme ven a půjdeme dvojitým průchodem k místu, kde byla druhá runa. Tady vize pokračuje a otec schovává figurku mezi kameny – prohlédnu si ho a vzpomenu si, že figurka byla moje. Poté vyjdeme nahoru ke kruhu, kde vize opět pokračuje – otec pronáší slova ochranného rituálu. Prohlédnu ho a po skončení vize se opět musím uklidnit. Promluvím si o vizi s Leah ale vzápětí mě napadne Angus! Nesmím se nechat zabít Angusem. V rámci QTE Anguse odstrčím, načež mi pomůže Rory, ale Angus ho bodne a mě srazí k zemi. Naštěstí mu Rory zabodne nůž do krku. Krátce před smrtí Angus označí Roryho za vraha. Zeptám se ho na to a on to potvrdí s tím, že kdysi zabil svoji ženu a dítě. Gordonové jeho vraždu kryli výměnou za poslušnost a on pomohl vzít Cecíliino dítě. Vrátíme se k zámku a Rory mi ve skleníku pomůže provézt rituál, abych upevnil pouto se svým otcem. Krátce poté Rory natáhne brka. Konečně.

Odměny
– Artwork 9 – Leah Farber
– Artwork 10 – Rosemary Gordonová
– Puzzle 3 – Za 90 dílků

 

Kapitola V

Sgathan Dubh

V zámku najdeme krev, která nás zavede do salonku, kde je nad krbem nápis – uvidíme se na druhé straně. Sedí tu lady Margaret s níž promluvíme. Adrew prý unesl Eddieho, aby přivolal zpět Edwarda. Margaret samozřejmě nevěří, ale odejde do starého křídla pročíst si jeho zápisky. Půjdeme hned za ní. Nejprve si na desce stolu prohlédnu malý zlatý glóbus – jeho horní část je prázdná a spodní je nastavená na oblast Tasmánie a Východní Austrálie. Promluvíme s Margaret, která konečně pochopila, že její manžílek byl pěkné zvíře. Poradí nám hledat v modelu v pánově pracovně a dá mi část hlavního klíče. Odejdeme, zatímco do starého křídla vleze Rosemary a po drobné potyčce strhne Margaret s sebou do propasti. Nějak se obyvatelstvo zámku tenčí.

S Leah půjdeme do pracovny otce. Tady nejprve na stole prohlédnu druhý zlatý glóbus – horní část je nastavená na osu protínající Španělsko a západní Afriku, zatímco dolní část chybí. Poté se začnu věnovat modelu. Prohlédnu hlavní klíč a připevním k němu poslední část. Nyní podle zámku nastavím všechny části hlavního klíče, aby pasovaly, tedy horní část dozadu, druhá doleva, třetí doprava, čtvrtá dopředu (při pohledu na klíč v inventáři). Odemknu zámek a uvidím další vizi. Nesmím přijít do kontaktu s duchy! Během vize uvidím, jaký malý John útočí na Edwarda za to, že ubližoval Cecílii až ho nakonec narazí na desku stolu a Edward zemře. Během vize si všimnu Johna i modelu zámku s nímž Edward manipuluje. Po vizi se opět musím sebrat. Poté si znovu prohlédnu model a stisknu tlačítko vzadu s nímž Edward manipuloval – otevře se střecha. Je načase se vrátit do haly. Tady si prohlédnu velký glóbus. Má dvě otočné části, ale jsou zaseklé, nicméně na obvodu je zámek. Podle zámku nastavím všechny části hlavního klíče, aby pasovaly, tedy horní část dopředu, druhá doleva, třetí dozadu, čtvrtá doleva (při pohledu na klíč v inventáři). Odemknu zámek a glóbus už lze otáčet. Nyní přesně pohle dvou malých zlatých glóbů otočím obě poloviny na správná místa – tedy horní polovinu do osy Španělska a západní Afriky (glóbus v pracovně) a dolní polovinu do osy Tasmánie a východní Austrálie (glóbus ve starém křídle). Tím se glóbus otevře a odhalí destičku s runami. V salonku si prohlédnu vnitřní část krbu, kde je sada spínačů. Je třeba stisknout správné spínače ve správném pořadí. Prohlédnu destičku, kde je u čtvrté runy připsána trojka a u šesté runy jednička, což značí jejich pořadí. Zbývá ještě jedna runa a ta je vidět na zdi ve starém křídle. Správné pořadí tlačítek je tedy (zleva doprava) – 634. Otevře se tajná síň.

Leah mě varuje před propastí, kterou já však nevidím. Musím se řídit jejími pokyny, přičemž pokud šlápnu na okraj, bude třeba chytit balanc. Nejprve udělám pár kroků zpátky a půjdu doleva. Poté se otočím vpřed a půjdu asi do třetiny sálu. Následně se otočím doprava. Po chvíli se zatřese zem, Leah kamsi zmizí, ale uvidím ducha svého otce, který mě bude navigovat dál. Vždy půjdu až k němu, tedy nejprve ke zdi sálu, poté k němu do rohu a následně na konec sálu, kde opět zatřese podlaha. Dosáhnu druhého konce propasti.

 

Černé zrcadlo

Prohlédnu obří bránu, ale nejde otevřít. Po stranách jsou dvě chodby. Vydám se doprava. Skrze bludiště místnosti dojdu do pokoje se stolem, kam duch méhjo otce dá svícen. S ním si všimnu run na zdech a projdu vždy těmi průchody u kterým je runa. První runa je jasná. Druhá runa také. Třetí runa vede směrem zpátky odkud jsem přišel. Následuje místnost, kde jsou dvě runy, přičemž nejprve projdu průchodem u té nalevo a poté průchodem u té vpravo. Ocitnu se zpátky v pokoji se stolem, na němž leží kamenná figurka, kterou vezmu a umístím, do brány.

Nyní půjdu chodbou vlevo, kde je síň se zrcadlem. Všimnu si, že v zrcadle je vidět druhý figurka, ale je na stolku u stropu – prohlédnu si ji. Poté se vrátím k bráně a opět půjdu k zrcadlu. Síň se pootočila a figurka je na dosah, takže ji vezmu. Následně v rámci QTE předám figurku sám sobě v zrcadle. Vložím figurku do bránu a brána se otevře.

Uvnitř najdu Černé zrcadlo – podivný portál plný černé tekutiny a nechybí tu ani Andrew s Eddiem a Leah jako rukojmími. V rámci QTE se musím ubránit černým duchům mrtvých lidí, včetně Edwarda. Následně Andrew zabije Eddieho, aby započal rituál a zbývá ještě moje krev. Při dalším QTE se pustím s Andrewem do potyčky, Leah ho strčí do Zrcadla, ale on mě stáhne s sebou. Naštěstí se objeví jeho matka Cecílie a mě zbývá během QTE vyplavat nahoru. S Leah utečeme z hradu a ten se vzápětí sesype.

 

Zajímavosti

Podobnosti a rozdíly s Poslem smrti 1-3
– Ve hře se nachází pár odkazů na trilogi Posla smrti. Pojďme si je představit a porovnat.
– 1)  Za prvé je to samozřejmě název rodu Gordonů. Zatímco v Poslu smrti šlo o šlechtický rod starý osm set let, který sídlil v Anglii a ve Walesu, v Black Mirror jde o starobylý rodinný klan, který vznikl ještě před Římskou nadvládou Britských ostrovů, tedy asi před devatenácti sty lety a sídlí v pusté krajině ve Skotsku. Co se rodové linie týče, hlouběji než k Davidově prababičce Rosemary se hra nedostane.
– 2) Dalším odkazem je Black Mirror, tedy zámek, který ale nese vlastní název Sgathan Dubh. Za Black Mirror je ve hře považováno spíše Černé zrcadlo pod hradem, které oproti velkolepému portálu v PS3 působí jako žumpa s černou vodou. Co se zámku týče, není v něm až na gĺobus v hale vůbec nic, co by připomínalo zámek z trilogie.
– 3) Bílí a černí duchové mohou trochu připomínat duše, stíny a ducha Samuela v trilogii. Nicméně v trilogii bylo pozadí duší i Stínů vcelku podrobně vysvětleno, kdežto zde jde jen o jakési bytosti, které buď vylézají ze Zrcadla nebo setrvávají ve světě v důsledku jakéhosi pofidérního rituálu.
– 4) Ve zprávě ze stolu pracovny pána zámku je zmínka o dívce, která pracovala v hospodě Three Kegs. To je odkaz na Harryho hospodu U Tří soudků z Posla 1.
– 5) Paradoxně víc přímých odkazů najdete v názvu achievementů na Steamu, kde je zmíněm „Posel smrti“ i „Biddeford.“ Nicméně úkony za něž tyto achievementy získáte ani vzdáleně nepřipomínají vazbu na Posla smrti.

Recyklát trilogie
– Zápletka Black Mirror recykluje řadu zápletek v trilogii a celkově se zdá, jako kdyby chtěli tvůrci slisovat základní kostru příběhu všech tři dílů trilogie do jedné hry. To co vyždímali je však jen slabý odvar, neboť tři zruba desetihodinové hry prostě nenacpete do jedné sotva poloviční adventury, která navíc šetří textem kde může.
Počátek
V BM úmrtí Johna (sebevražda) odstartuje příjezd jeho syna Davida na zámek. Hrdina se snaží zjistit víc o jeho minulosti, přičemž základním problémem první kapitoly je dostat se do jeho pracovny.
V PS 1 vše začíná úmrtím Williama (zdánlivě sebevražda), která přiměje jeho vnuka Samuela vrátit se na zámek. Opět je zápletkou první kapitoly odhalování minulosti zesnulého se závěrem v jeho pracovně. V obou případech hrdina končí kapitolu bezvědomím, kdy je nalezen obyvateli zámku.
Dědictví
V BM je hlavním důvodem příjezdu Davida dědické řízení, kdy má nárok na získání celého panství. Pak ale tato zápletka vyšumí do prázdna a od druhé kapitoly už slouží jen pro to, aby měli služební důvod Davidovi odporovat.
V PS 1 je dědíctví podružné a slouží prakticky jen k vykreslení charakteru Roberta, který Williamovu závěť záměrně schová, aby majetky nepřipadly Samuelovi. V PS 3 už má dědictví panství podstatně větší váhu a to hlavně ve třetí kapitole, kdy Adrian získává zámek od čehož se odvíjí řada nových situací.
Pomoc duchů a kletba
V BM se David setkává se svým otcem v dětském věku. Někdy sleduje jeho střípky z minulosti, jindy na něj duch přímo reaguje a pomáhá mu ukazováním cesty.
V PS 2 Adrian po příchodu na zámek (5. kapitola) často vídí ducha svého otce – také vidí útržky z minulosti a stejně tak momenty, kdy Samuel přímo reaguje a ukazuje Adrianovi cestu. Od výše uvedeného se odvíjí další podobnost, neboť v BM provede Davidův otec rituál, který mu umožní spojit se se svým synem a setrvat v určité podobě ve světě. Podobnou věc patrně způsobí i Samuelovo postížení kletbou, jehož důsledky na posmrtný život ale nejsou ve hře zmíněny.
Naivní služebná
V BM je služebná Aisha zprvu jediným člověkem, který je ochoten Davidovi pomoci. Aisha je nicméně těžce naivní a hloupá husička. Její tělo se najde vedle kádě s krví.
V PS 2 je služebnou na zámku Sally a opět je to člověk, který hrdinovi sice dokáže pomoci, byť naivita z ní přímo sálá. Tělo Sally je nalezeno vedle vany s horkou vodou.
Sourozenci
V BM se David dozvídá, že jeho právník Andrew je vlastně jeho bratranec a že jím manipuluje – snaží se ho využít, aby s pomocí jeho krve provedl rituál a vrátil do světa živých Edwarda.
V PS 2 je situace v podstatě totožná, neboť tam je zase Adrian manipulován svou vlastní sestrou, dvojčetem Angelinou. Angelina usiluje o osvobození Mordreda a opět potřebuje krev Gordonů. Nutno však podotknout, že manipulace Andrewa začíná a končí nápisem „uvidíme na druhé straně“ nad krbem, kdežto v PS 2 se Angelina skutečně snaží svůj plán realizovat vlastním přičiněním a to kolikrát tak složitě, až ani není moc věrohodné, jak jí vše vychází.
Společnice do nepohody
V BM David už od třetí kapitoly úzce spolupracuje s Leah. Ta si s ním projde téměř tři celé kapitoly, přičemž chodí za ním, reaguje a svítí na cestu. Funguje ale spíše jako pouhý ocásek.
V PS 3 s Adrianem v poslední kapitole podobným způsobem spolupracuje Valentina. Ta má však oproti Leah vlastní inventář, lze za ni přímo hrát (takže lze i komentovat okolí) a je nutné oba hrdiny ovládat samostatně. Valentina tak působí jako druhá hlavní hrdinka.
Černé zrcadlo
V BM je Černé zrcadlo podivná kruhová jáma v zemi vyplněná černou tekutinou z níž vylézají siluety již mrtvých lidí.
V PS 1 se za Černé zrcadlo považuje uzamykatelná jáma v kapli, jež je v dalších dílech nazývaná Rituální komnatou. Skutečné Černé zrcadlo je k vidění až v PS 3 a jedná se o gigantický portál za nímž existuje svět Stínů – tedy svět temných bytostí jež vznikají smrtí člověka. Stíny sice ze zrcadla nemohou svévolně vycházet ale jinak jsou podstatně mocnější, neboť kontakt s nimi obyčejný člověk nepřežije.

Vraždy a úmrtí
– Zvláštní je, že ze všech dílů série zemře v Black Mirror nejvíce postav. Zemře vlastně každý (celkem 8 lidí) krom hlavního hrdiny a Leah. Způsoby úmrtí jsou navíc poměrně pestré, neboť tu máme sebeupálení, zlámání vazu nešťastnou náhodou, pády do propasti, probodnutí i pád skrze Černé zrcadlo.
– Naprostou katastrofou v otázce smrtí je však Eddie, který přestože je usvědčeným vrahem a pokusí se zabít dva další lidi, tak ho celé osazenstvo zámku považuje za chudáčka. Sice je pravdou, že se na něm podepisovala jeho krev, nicméně nikdo nemá sebemenší starost o to, že by mohl být nadále nebezpečný. Docela zajímavý je v tomto ohledu kontrast s Catherin v Poslu smrti 2, která přestože si byla vědoma toho, že Samuela ovládá kletba, tak jej za jeho činy nenáviděla a děsila se ho. Obyvatelům Sgathan Dubh je ale zdá se všechno úplně jedno. Opravdu úchvatně napsané postavy. Takovéhlemu scenáristovi bych svěřil tak leporelo.