Polda 1

Polda je první díl slavné české humorné série adventur, která útočí převážně na domácí trh. Série se vyznačuje velkými rozdíly mezi jednotlivými díly a to jak po stránce prostředí, námětu i grafického zpracování. Dokonce se mění i vzhled a charakter hlavního hrdiny a jen málo dílů série na sebe příběhově navazuje, či alespoň odkazuje. Série má v podstatě jen tři společné jmenovatele – hlavního hrdinu Pankráce, Luďka Sobotu v hlavní roli a trapný humor.

První díl vyšel již v roce 1998 a jednalo se o poloamatérský počin od malinkého studia Sleepteam Labs, kteří krom Poldy nikdy nic kvalitního nevyprodukovali (proslavení Bulánků není dáno kvalitou hry ale tím, že spadala do kategorie „rychlá MP pařba ve škole“ což v době internetu na kličku a nedostatku konkurence stačilo na úspěch). Autoři měli však to štěstí, aby jejich projekt Polda vydali a zaštítili Zima Software, kteří zajistili dabing a s ním i polovinu úspěchu. Polda se stal nejklasičtější českou adventurou, kterou může překonat snad jedině Posel smrti (pozor – nemluvím tu o kvalitě, tam by samozřejmě usoplený Polda neměl proti světovému Poslu sebemenší šanci). Polda je hra, kterou táhne vpřed příjemná ručně kreslená grafika, poutavé prostředí malého českého městečka Lupany, značná nadsázka a především již zmíněný špičkový dabing od známých komediálních herců (L. Sobota, P. Nárožný, J. Lábus,…). Úspěch Polda sklidil velice rychle a vedle jiných humorných adventur tehdejší doby (Horké Léto, Léto s Oskarem, Ve stínu havrana, či Hovniválové) se snadno a rychle vyšvihl na špici.

Jak je u podobných adventur zvykem, nic se tu nebere vážně, logika značně pokulhává a prim hrají absurdní situace a dialogy plné mnohdy pubertálních vtípků, které mladší hráče možná pobaví, ale ti starší budou v mnoha případech jen nevěřícně kroutit hlavou. O inteligentní humor Polda zavadí jen občas, ale stále to je mnohem častěji než v následujících dílech, které mají kvalitu humoru značně kolísavou, nicméně pokaždé na hranici trapnosti. Nutno uznat, že některé slovní přestřelky a hlášky Poldy jsou pro milovníky adventur až legendární. Například scény se starou Šmejkalovou, s vyděšeným prodavačem zverimexu nebo pokutování týpka u redakce jsou nejen perfektně napsané, ale i bravurně zahrané. Polda je zkrátka příjemnou kreslenou záležitostí i zábavnou sondou do českého humoru s plejádou karikaturních postaviček (byrokratický úředník, vykutálený důchodce, zchlastaný bača, hypochondrický náčelník a mnozí další.)

Jedním z největších problémů Poldy je jeho přehnaná obtížnost. Skoro polovina všech předmětů, které sesbíráte nemá žádné využití a jen překážejí v inventáři. Mnoho aktivních míst (hlavně letáčků) je sice již od počátku nakreslených ve světě, ale možnost si je prohlédnout přijde až časem. Kombinování předmětů je často tak absurdní až se nabízí otázka, zda scenáristovi vůbec došlo, že hráči narozdíl od programátorů dopředu nevědí, co a jak mají udělat. A to nemluvím o pixelhuntingu, neboť spousta předmětů je tak mrňavých, že si jich sotva všimnete. V důsledku rozsáhlé plochy, po které se můžete procházet, hrozí prakticky neustále nutnost projít znovu kompletně vše a všechno opětovně prozkoumat, neboť si můžete.vsadit na to, že jste někde něco zapomněli. Druhým a snad ještě výraznějším zádrhelem je absence jakéhokoli děje. Za celou hru narazíte tak na 3-4 události, které linku příběhu posunou dál a jinak je to pouhý slepenec scének, dialogů a hloupých kombinací předmětů.

Z mého pohledu vůbec není snadné Poldu zhodnotit. Ačkoli musím uznat, že Polda je zábava a navzdory mým vysokým nárokům na humorné adventury jsem se místy opravdu bavil. Jenomže to, co nejvíce oceňuji na 2D adventurách zde nenacházím:
– Příběh sice se zajímavým rozuzlením, avšak obecně naprosto o ničem – bez děje, bez zvratů a bez napětí.
– Postavy nemají absolutně žádnou hloubku a žádný vývoj.
– Hádanky neexistují a kombinování předmětů je místy tak absurdní, že zůstává rozum stát
– Grafika osobitá, pěkná a roztomilá, ale kreslená grafika dle mého názoru není schopná zajistit atmosféru a věrohodnost.

Pokud máte rádi české humorné adventury, je Polda ideální volbou (dokonce bych řekl, že tou vůbec nejlepší) a to obzvláště díky dabingu, venkovskému prostředí a utahování si z typických postaviček, které náš národ rád zesměšňuje (policajti, vojáci, důchodci, úředníci…). Polda je zkrátka českou klasikou, která nabízí nejen solidní humor, ale i velice příjemné grafické zpracování. Po hratelností stránce jde však o katastrofu, kterou lze jen těžko dohrát bez návodu.

Hodnocení – 60%
Délka – cca 5h


 

Návod

Ovládání + Info
– Velké množství věcí, které ve hře nasbíráte, nemá žádné využití. Přesto návod popisuje všechny sebratelné předměty, i když je pravdou, že pouze zahltí inventář.
– Občas nastane situace, kdy je možné použít telefon. Samotné telefonování spočívá v namačkání čísel a to bez příliš dlouhé prodlevy. Po posledním číslu stačí počkat, zdali se podaří dovolat či nikoli (pokud ne, ozve se „Volané číslo neexistuje“). Tlačítko C slouží k vymazání čísla, tlačítko R vytočí poslední volané číslo..
– Mapa slouží k rychlému přesunu po lokacích. Pro běžný odchod z lokace slouží obvykle auto, ale to je v určitých fázích hry nedostupné a tehdy je mapa nutností. V normálním případě však mapa nemá nijak valný užitek, jelikož jednotlivé lokace jsou malé a skládají se z 1 – 3 obrazovek.
– Může se zdát, že Pankrácův měnitelný se obsah peněženky hraje důležitou roli a že hráč bude nucen za jisté úkony získávat další peníze, aby mohl nakupovat. Není tomu tak. Pankrác sice začíná s 300 Kč a to mu na celou hru nevystačí, jenomže přivýdělek je jen jeden a to zcela dostačující.

 

Polda 1

– Mapa obce Lupany, kde se odehrává děj hry. Hra nabízí celkem 13 lokací, které se postupně odemykají. Na počátku je přístupných hned 7 lokací, tedy zhruba polovina celého herního světa (to nebývá ve hrách obvyklé).


 

Den 1.

Ulice „U Potoka“

Hostinský Jan zavírá svoji hospůdku a chce jít domů, když za ním přijde jakýsi pan Šmejkal – zřejmě štamgast. Jan ho pošle do háje s tím, že je po zavíračce a krátce po dědkově odchodu přijde za Janem Marie. Prý se bojí a tvrdí, že ji někdo sleduje. Oba odejdou. Po chvilce zazní jejich výkřiky…
Moderátor televizních zpráv informuje občany o únosu v obci Lupany. Spojí se s redaktorem – Čeňkem Dlabařem, který je na místě činu (před hospodou) a ten tvrdí, že pan Šmejkal byl svědkem únosu Marie T. a Jana K., ale že je neustále hlídán svoji ženou a tak ani policie nemá bližší informace. K případu únosu je přidělen policista Pankrác, jehož fotografii moderátor Sláva zveřejní.

Probudím se ráno ve svém pokoji a stěžuji si na bolesti způsobené zřejmě večeří (kotletkami na hrášku). U sebe mám peněženku (s 300,-) a pistoli. U postele seberu knížku – pohádka O perníkové chaloupce. Hned si pohádku přečtu – jistý drvoštěp ztratil své děti Jeníčka a Mařenku v lese a ti našli perníkovou chaloupku, kde je uvěznila čarodějnice. Děti ji však zavřeli do pece a unikli sežrání. Ze zdi seberu mapu (slouží k rychlému přesunu po lokacích). Na skříňce je propiska a ve skříňce konvička. Přejdu do vedlejšího pokoje, kde babička neustále plete šálu… Vezmu z walkmana na stolečku baterii, načež babička usne. Z poličky beru sirky. Otevřu levou skříňku a tady najdu nůž, zelený plášť a štěnici (ta je až v koutě). Ze skříně nad umyvadlem vezmu zvon. Zkusím pustit vodu, ale všimnu si, že umyvadlo je ucpaný. Zvonem ho protáhnu a najdu vlasy. Podruhé zvonem procucnu umyvadlo a vytáhnu z něj dokonce dráty. Voda už jde normálně pustit, ale to není zapotřebí.

Venku na ulici vezmu dlažební kostky z hromádky vpravo. Mrknu na ceduli ulice – U Potoka. Zazvoním na souseda ale nic se nestane. Z krabičky sirek (v inventáři) vytáhnu sirku a oříznu ji nožem – budu mít oříznutou sirku. Sirku strčím do zvonku a ten začne neustále drnčet. Soused konečně pootevře dveře, aby sirku vytáhnul svou hnusnou hnátou. V tu chvíli souseda oslovím (ale rychle, než zase zmizí – pokud to nestihnu, musím použít další sirku). Soused mě chce rychle odpálkovat a tak se jen pozdravíme a brzy stejně zavře. Nevzdávám to a do zvonku strčím další ostrouhanou sirku. Opět souseda oslovím, jakmile vystrčí ruku. Tentokrát už nic nenamítá k delšímu hovoru. Není ze mě nadšený, ostatně došlo k nepěkné nehodě, která jeho ženu připravila o část hlavy – holt nehoda. Hodím řeč o telefonu a ukáže se, že soused takovou vymoženost vlastní. Požádám ho o telefon a on ho vystrčí přede dveře. Nyní si můžu zavolat, nicméně zatím není kam… Naskočím do auta a logicky se vydám nejprve na policejní stanici.

 

Policejní stanice

Vstoupím na stanici a oslovím úředníka. Potřebuju dokumentaci k případu únosu, ale byrokratický úředník ji vydat nechce, jelikož nemám povolení. Přemlouvání bohužel nezabere, ale dozvím se alespoň to, že náčelník policie Ištok má tuberkulózu a je tedy doma. Požádám úředníka zdali bych si nemohl zavolat. On však odmítne, takže je třeba vyzkoušet lest. Odpojím telefon (zástrčka je za stolem) a požádám úředníka zdali by mě nespojil s náčelníkem. Úředník to zkusí a zjistí, že telefon nefunguje. Opět telefon připojím, a oznámím úředníkovi, že jsem telefon spravili. Z vděčnosti mi umožní si z něj zavolat. Volat sice nepotřebuji ale zjistím telefonní číslo – 78701.
Zkusím otevřít trezor – neúspěšně. Až napotřetí se podaří pochybnou imitaci trezoru otevřít a odsud vezmu botičku a pytlík s heroinem. Naskočím do auta a zamířím do redakce místních novin.

 

Redakce

Na dveřích je popisek: Redakce novin Paranoia Express. Vpravo na zdi pak visí plakát o UFO, které prý kdosi vyfotografoval. Na kolo auta dám botičku. Hned nato přijde týpek s kelímkem v ruce a požaduje vysvětlení. Všechna obvinění chlápek rozcupuje, ale nakonec odhodí kelímek a můžu ho konečně pokutovat za znečišťování města. Jeho smlouvání mu nepomůže a vymámím z něj rovných 9000,- načež konečně seberu botičku. Rovněž vezmu kelímek.
Vejdu do redakce. Na zdi tu visí tři diplomy vesměs o nesmyslech. Na nástěnce jsou pak čtyři vzkazy (rovněž o ničem) a fotka. Promluvím se stojícím redaktorem – odbude mě. Zkusím druhého, černovlasého redaktora, ale i ten mě odpálkuje. Promluvím alespoň s šéfredaktorem. Ukáže se, že je to můj známý. Pokecám, navrhnu pár zpráv na otištění a poptám se na různé informace. Kolem a kolem, nic důležitého nezjistím, ale nevadí. Vyjdu ven a jelikož mám spoustu peněz je načase vyrazit po nákupech. Navštívím zverimex.

 

Zverimex

Venku seberu u okna šňůru a také kolíček, jež drží dečku. Vejdu do obchodu a promluvím s prodavačem. Ten si myslí, že si jdu pro peníze, takže se mě je okamžitě pokusí nacpat. Během vysvětlování se mi podaří zastřelit pár zvířat, včetně slona a papouška. Prodavače se zeptám na zmizení hostinského Jana Kostřába ale prý nic neví. Také si zakoupím zvířata – psa (300,-), želvu (200,-) a orla (1200,-). S orlem bude poněkud problém, neboť prodavač ho nechce vydat. Nezbude než se pustit do přemlouvání a když prodavač přijde se svými absurdními výmluvami ohledně daní, řeknu, že si je nevymyslel – to ho zmate,  nakonec se nechá ukecat a orla vydá. Koupím ještě krmivo pro psy (30,-), krmivo pro kočky (25,-) a poptám se na krmivo pro rybičky. Prý si někdo odnesl poslední krabičku a ten člověk měl na noze kbelík s betonem. Nasednu do káry a zamířím k můstku.

 

Můstek

Na můstku stojí chlápek s kbelíkem na noze a zřejmě se chystá skočit. Oslovím ho a zjistím, že s sebou má krmivo pro rybičky, aby ho neokusovaly. Přemluvím ho, že dnes frčí upalování a on mi krmivo pro rybičky předá. Mrknu ještě na neobyčejně hnědou vodu v potoce a poté odjedu domů.

 

Ulice „U Potoka“ (2. část)

Stále je zde sousedovic telefon. S kolíčkem začnu telefonovat. Vytočím číslo na policejní stanici – 78701 a budu se vydávat za náčelníka Ištoka. Nařídím úředníkovi (Hubertovi), aby Pankrácovi předal dokumenty k únosům (pokud bych telefonovali bez kolíčku, úředník by poznal, že nevolá náčelník). Nemá cenu se tu déle zdržovat, takže rychle na policii.

 

Policejní stanice (2. část)

Po vstupu na stanici mě okamžitě osloví úředník s tím, že se všechno vysvětlilo a předá mi dokumenty. Prohlédnu je a najdete vizitku, kterou si přečtu. Je tu adresa svědka J. Šmejkala – ulice Severní, dům č. 8. (+ Nová lokace – Dům svědka). Nasednu do auta a vydám se k svědkovi.

 

Dům svědka

Zaťukám na dveře od domu a otevře baba – stará Šmejkalová. Ani za nic mě nepustí do domu – prý, že se jen snažím dědka vytáhnout do hospody. Nechám babu být, jelikož veškerá snaha o domluvu končí zmarem a začnu se věnovat popelnici. Zkusím sebrat lahev nebo krabici ale z popelnice vykoukne houmlesák. Nedovolí mi žádnou z věcí sebrat a navíc mě začne urážet. Neudržím se a nakonec bezdomovce střelím. Stále si však nevezmu lahev ani krabici, vzhledem k památce zesnulého. Podívám se na ceduli ulice – Severní. Naskočím do auta a zpátky na policejní stanici.

 

Policejní stanice (3. část)

Na stanici mrknu na nástěnku. Je tu letáček (č. 2) od popelářského koncernu Lala a kol. Čísel je zde několik, ale mě zajímají jen první dvě (Public relations a Personal office). Nyní buď požádám úředníka o telefon anebo můžu volat od souseda. Zavolám na jedno z těchto čísel, čili buď 68132457 nebo 97395228. Budu přepojen na správnou linku a nahlásím problém s popelnicí. Operátorka se zeptá na ulici. Odpovím, že jde o ulici Severní (pokud vyberu jinou ulici, operátorka sdělí, že taková ulice zde není a budu muset volat znovu). Nyní zpět k domu svědka.

 

Dům svědka (2. část)

Popelnice je vysypaná a můžu s klidem a čistým svědomím sebrat ze země flašku i krabici. Do krabice umístím dlažební kostky. Nožem ufiknu kus šňůry a tu převážte přes krabici. Na krabici vlepím lístek s adresou svědka a mám hotový balíček. Dám balík orlovi. Poštovní orel odnese krabici na parapet okna a dolů se spustí šňůra po které vylezu.
Poznámka: Skutečnost, že celá tato akce (včetně nutnosti odvozu popelnice) je od začátku do konce absurdní, značí, že s logikou se hráč v Poldovi daleko nedostane. Nebylo by to tak hrozné kdyby obtížnost hry nebyla na tak vysoké úrovni. Ono už jen přehršel věcí v inventáři a nesmyslnost některých úkonů dokáže hráče pořádně potrápit, takže jakýkoli návod většině lidem přijde nakonec vhod.

Šmejkal sedí právě tady v pokoji, takže si s ním promluvím. Bohužel vůbec neslyší a naslouchátko se mu ztratilo. Mluvení k ničemu nevede. Ze zdi vezmu hůl a z poličky bloček. Propiskou do bločku napíšu zprávu pro Šmejkala. Zvolím nějaký text (v podstatě jakýkoli) a ukážu ho svědkovi. Bohužel však nic nepřečte, neboť nemá brýle. Nezbývá než se poohlédnout po naslouchadle. Podívám se do akvárka a všimnu si v rohu naslouchátka. Zkusím ho vzít, ale piraňa mě kousne. Šmejkal to okomentuje tím, že piraňa Adélka dlouho nežrala. Nasypu pirani krmivo pro rybičky, ale to vyplivne ven. Znovu zkusím naslouchátko sebrat a když mě piraňa opět kousne, naštvu se a rybičku zastřelím. Vezmu si naslouchátko a předám ho svědkovi. Konečně slyší. Ohledně případu poví, že zaslechl dva výkřiky a krátce nato prý zazněly hodiny. Také sdělí, že únosce viděl, ale že všechno náhle zapomněl. Vyhrožování ani prosby nezaberou a tak nezbude než svědkovi sehnat pivo, které by mu prý pomohlo si opět vzpomenout. Šmejkal mě evidentně využívá, ale co naplat. Oknem vylezu zase ven a nasednu do vozu. Zamiřím k hospodě.

 

Hospoda

Okamžitě po příjezdu mě osloví jedna paní s tím, že mi chce něco říct. Žena je evidentně trochu mimo a já se rozčílím, načež po ní začnu střílet. Pokaždé minu nicméně poslední kulka babu jen tak tak mine a ona zaleze. Můžu se konečně starat o hospodu. Ta je zavřená a na dveřích je oznámení o jejím uzavření. Vedle na zdi pak dva letáky – jeden o petici, druhý o toulajícím se psu – nic důležitého. Zkusím vlézt do sklepa ale nevejdu se tam. Vydám se na policejní stanici.

 

Policejní stanice (4. část)

Znovu prohlédnu nástěnku, přesněji zprávu č. 1. Píše se zde, že bylo otevřeno cvičiště (+ Nová lokace – Cvičiště). Vydám se okamžitě tam.

 

Cvičiště

Před cvičištěm si prohlédnu ceduli o zákazu vstupu. Promluvím s vojákem, který mě nechce pustit dál. Po dlouhém přemlouvání se mi podaří najít skulinu v jeho tupých nařízeních a přemluvím ho, aby mě pustil. Jakmile otevřete závoru, dám psovi lahev (v inventáři) a tím ho začnu učit aportovat. Poté odjedu k hospodě.

 

Hospoda (2. část)

Šílená babka opět zírá z okna a opět se mnou chce mluvit. Evidentně je pomatenější než minule a blábolí cosi o klokanech. Až toho nechá a zaleze, můžu se věnovat hospodě. Hodím do sklepa lahev, načež ji pes půjde aportovat a předá mi plnou lahev piva. Vydám se nakupovat do samošky.

 

Samoobsluha

Vstoupím do krámu o oslovím prodavačku. Vyjmenuje řadu úžasných věci, jež tu jsou a já je všechny koupím – staré mýdlo (15,-), shnilé hrušky (20,-), žvejky (5,-), ořezávátko (200,-) a prázdnou krabici pracího prášku (90,-). Mám s sebou kupu nových zbytečností… Nyní zpátky k hospodě.

 

Hospoda (3. část)

Opět mě osloví šílená babka a tentokrát přijde s hádankou. Po rozhovoru se babka naštve a definitivně dá pokoj. Zajedu ke svědkovi.

 

Dům svědka (3. část)

Vyšplhám po šňůře nahoru a svědkovi dám pivo. Popíše pachatele únosu a já si ho zakreslím – mám obrázek únosce. Obrázek ovšem vypadá strašně… Slezu dolů a nasednu do auta, směr redakce.

 

Redakce (2. část)

Uvnitř pohovořím s šéfredaktorem. Dám mu otisknout do novin nákres svědka. Potom se vrátím domů a půjdu spát.


 

Den 2.

 

Ulice „U Potoka“

Probouzím se druhý den ráno. Mnoho věcí se změnilo, takže je načase vyrazit na průzkum. Ve vedlejším pokoji je pod dveřmi dopis a noviny. V dopise se píše, že odesílatel poznal únosce v novinách a prý za ním mám zajet do chaloupky u lesa. (+ Nová lokace – Chalupa bači) V novinách je pak několik článků – o mládeži, o bezdomovci z popelnice a v inzerci stojí, že Květa Ištoková (manželka policejního náčelníka) hledá sexuální uspokojení, nejlépe od muže v uniformě. (+ Nová lokace – Dům Ištoků) Vyjdu ven a nasednu do auta. Vyberu jakoukoli lokaci ale zjistím, že došel benzín. Nyní se můžu přesouvat jen pomocí mapy. Na vzdálená místa (chaloupka u lesa) se mi ale pěšky nechce. Nejprve tedy musíte sehnat benzín. Zajdu k policejní stanici.

 

Policejní stanice

Před stanicí stojí somrák, kterého jsem střelil. Odnesla to pouze jeho ruka. Promluvím s ním a ukáže se, že si úmyslně nechává ubližovat, jelikož vydělává na odškodném. Vyřídím ho ručně a vezmete si jeho bundu a lahev lihu. Rovnou zavítám k samoobsluze.

 

Samoobsluha

U sámošky stojí starý známý sebevrah s kanystrem benzínu. Promluvím s ním a rozmluvím mu celou akci. Navrhnu mu, aby se upálil pomocí lihu a lahev s lihem mu předám výměnou za kanystr. Poodejdu stranou a chlápek se fakt upálí.
Skočím ještě do krámu, kde přibyl barevný sprej (300,-), který koupím. Zpátky domů.

 

Ulice „U Potoka“ – 2. část

Natankuju auto pomocí kanystru s benzínem. Nasednu a konečně zamiřím k bačovi.

 

Chalupa bači

Všimnu si kohouta, který mi nedovolí vlézt do kurníku – zastřelím ho. Venku je také neustále kapající studna. V chalupě promluvím s bačou. Zjistím, že únosce sice neviděl, ale je přesvědčen, že mu krade slepice a vejce. Vyjdu před chaloupku a vlezu do kurníku. Z ošatky vezmu jedno vejce. Nasednu do auta a pojedu k redakci.

 

Redakce

Na nástěnce v redakci si přečtu nový leták č. 5. Píše se v něm o nově otevřeném sexshopu Hravá Líza (+ Nová lokace – Hravá Líza). Vyjdu ven, nasednu do auta a zajedu do krásné uličky.

 

Hravá Líza

V autě si zabouchnu klíče – opět nemůžu jezdit a k přesunu budu potřebovat mapu. Vzdálená lokace (chalupa bači) je opět příliš daleko. Promluvím se staříky. Zjistím, že jde o kouzelné dědečky Montyho a Kryštofa, ale každý týden smí kouzlit jen jeden z nich a jelikož je sudý týden, kouzlí pouze Kryštof. Kryštof prozradí, že kdysi zapomněl své dvě děti v lese. Rovněž zmíní, že hostinský Jan Kostřáb je jeho syn – tudíž Marie Pendlová je jeho dcera. Kryštof si také vzpomene, že naposledy na sobě jeho syn měl zelený plášť. Při snaze vymámit z dědečků místo, kde se nachází sexshop, Kryštof náhle usne. Jakmile se ho povede probudit (zapískáním), poví mi, že Hravá Líza je hned za rohem. Než tam vyrazím, natrhám květiny ze záhonku (vpravo) před domem.

Před sexshopem postávají tři individua. Promluvím s nimi, ale ani za nic mě nepustí do obchodu. Vyslechnu si pouze spoustu urážek. Prohlédnu si nápis na stěně – Poom a také místo v rohu, kam chodí výtržnící vykonávat potřebu. Na sebe si navléknu bundu (od bezdomovce). Díky bundě a spreji (ten je také nezbytný) se převléknu za pankáče. Promluvím s výtržníky a vyhecuju je k tomu, aby zkusili otevřít policejní auto. To se jednomu z nich úspěšně povede, takže můžu opět jezdit. Na výtržníky udělám svými řečmi dojem a ti souhlasí, že bych se připojil k nim, ale musím přinést drogy. Můžu zkusit nabídnout heroin, ale to výtržníkům vyhovovat nebude (ve skutečnosti zřejmě nejde o heroin). Svléknu se, neboť v tomto oblečení nemůžete chodit jinam, a nasednu do auta, načež vyrazím k domu Ištoků.

 

Dům Ištoků

Přečtu si ceduli s názvem ulice – Ořechová a také jmenovku pod zvonkem – Ištokovi. Jsem tu tedy správně. Zazvoním a na balkon vyjde Ištoková. Povím jí, že jdu za ní a ona mě pustí dál (kdybych u sebe neměl květiny, Ištoková by mě pustila jen za náčelníkem). Uvnitř čeká Ištoková na balkoně. Jakmile mi začne ukazovat, abych šel za ní, seberu v rychlosti ze stolku acylpirin. S Ištokovou promluvím a utvrdím se v tom, že skutečně chce sex. Zatím na to nejsem připraven. Ištoková také zmíní, že má sestru Laru (sama Ištoková je známé herní postavě Laře Croftové nápadně podobná). Odejdu z domu a opět zazvoním na zvonek. Tentokrát Ištokové sdělím, že chci mluvit s náčelníkem a ona ho probudí. Uvnitř s náčelníkem promluvím ale zjistím jen pár zbytečností jako třeba to, že náčelník trpí vážnou chorobou ničící mozkovou tkáň. Vyjdu ven, směr sexshop.

 

Hravá Líza (2. část)

Zajdu k sexshopu a navleču na sebe bundu. Acylpirin předám maníkům a ti umožní průchod do obchodu. V sexshopu si prohlédnu nafukovací panu, pilu a také plakát na skříňce. Na plakátu je inzerát od jakési Čáslavy. Je tu telefon – 0609321123. Promluvím s individuem za pultem a pustím se do kupování věcí. Koupím kondom, přičemž uspěju až u nejmenší velikosti značky Cvrček (10,-), dále koupím dřevěný robertek (50,-), kapky na ztopoření (200,-) a gel (80,-). Odejdu z obchodu, svléknu bundu a zajedu domů.

 

Ulice „U Potoka“ (3. část)

Můžu zavolat na číslo horké linky nalezené v sexshopu (0609321123). Nic zvláštního se nedozvím – jde pouze o uspokojování po telefonu. Doma pustím vodu a natočím ji do konývky (nyní můžu zalít květinu, ale to k ničemu není). Do konývky přidám kapky na ztopoření a teprve s tímto roztokem zaliju kytku. Ta rázem povyroste a já po ní vyšplhám pro příručku pro kutily (horní police). Příručku si přečtu a najdu návod na sestrojení naváděcího zařízení – vejce, drát, baterky, štěnice a příruční radar. Většinu věci již mám, ale chybí radar. Naskočím do vozu a pojedu na policii.

 

Policejní stanice (2. část)

Úředníka se přeptám na radar, ale bez povolení od náčelníka na něj můžu zapomenout. Ach jo. Nezbývá než navštívit Ištokovy.

 

Dům Ištoků (2. část)

Zazvoním a Ištokové řeknu, že jdu za náčelníkem. Uvnitř s ním promluvím a požádám ho o povolení k radaru – odmítne. Vyjdu ven a opět zazvoním – tentokrát půjdu přímo za Ištokovou. Z krabičky vytáhnu kondom a použiju ho na Ištokovou. Dojde k uspokojivému uspokojení během kterého se probudí náčelník, ale Ištoková ho uklidní. Po sexu požádám Ištokovou o pomoc ohledně povolení k radaru (můžu vytáhnout další kondom a zkusit druhé kolo, ale odmítnu to). Vyjdu ven a do třetice zazvoním, přičemž půjdu za náčelníkem. Ištoková za sex splnila, co slíbila a náčelník mi vydá povolení, které vezmu ze země. Nyní zpátky na stanici.

 

Policejní stanice (3. část)

Sdělím úředníkovi, že mám povolení a předám mu ho. Dostanu radar a nyní zbývá sestrojit celé zařízení. Vezmu vejce a vložím do něj štěnici, poté dráty a nakonec baterku. Vyjdu ven, nasednu do auta a podruhé navštívím baču.

 

Chalupa bači (2. část)

Vlezu do kurníku a do ošatky položím vejce s naváděcím zařízením. Naznám, že je čas jít spát.


 

Den 3.

 

Ulice „U Potoka“

Probudí mě pípání radaru a to značí vystopovaného únosce nebo přesněji upravené vejce. Všimnu si, že v pokoji není babka. Venku nemám auto, což je divné (zřejmě bug). Použiju proto mapu a vydám se do jediné přístupné lokace – k perníkové chaloupce.

 

Perníková chaloupka

Pokusím se vejít, leč marně – dveře jsou zamčené. Všimnu si křídové skalky. Sice se mi to nepozdává ale křída to je a tak si nožem kousek křídy odloupnu. Nasednu do auta a nyní můžu jet kam chci.
Poznámka – Hra brzy nabere spád a městečko bude nedostupné. Tohle je poslední šance se vydat do prozkoumaných lokací kupříkladu kvůli nevyčerpaným tématům rozhovorů.
Jeďte k chaloupce bači.

 

Chalupa bači

V chalupě oslovím baču. Požádám o beranidlo a on navrhne berana. To nezní špatně, ale bača ho nechce půjčit zadarmo. Slyší jedině na auto. Co se dá dělat. Ze stolku seberu klíč a venku s ním odemknu ohrádku u berana. Auto je opět nedostupné a jedinou možností je mapa. Vydám se do lesů k perníkové chaloupce.

 

Perníková chaloupka (2. část)

Místo u chaloupky skončím ztracen v lese. Sundáte si ponožky, které následně vezmu a dám je přičichnout beranovi. Smrad ho omámí a já ho dostrkám ke stromu. Vyšplhám nahoru ve snaze nalézt správnou cestu. Nahoře jsou však lesní včely a nedovolí mi zůstat zde dlouho. Urychleně vytáhnu pistoli a sestřelím z vedlejšího stromu šišku (když to nestihnu budu muset vylézt nahoru znovu a akci opakovat). Dole šišku seberu a z krabičky sirek jednu sirku vytáhnu. Čeká mě druhá akce na čas a o něco obtížnější. Vylezu opět na strom a škrtněte sirkou o krabičku – mám hořící sirku. Následně zapálím šišku a hořící šišku hodím do hnízda včel. Když to nestihnu, bude nutné sešplhat dolů a akci opakovat (šiška se uhasí), přičemž je dobré pamatovat, že sirka ani šiška nehoří moc dlouho – tudíž příprava předem je zbytečná.
Poznámka – Protože je tu relativně hodně nutných kombinací předmětů, je nejlepší si pro celou akci připravit předměty v inventáři tak, aby byly okamžitě po ruce.
Jakmile je čistý vzduch vyšplhám až ke špičce stromu a zahlédnu v dálce světélko z chaloupky. Dole v lese čeká kouzelná babka. Pohovořím s ní a rozhodnu se ji zatknout za kolaboraci s UFO. Babka se mě pokusí uplatit kouzelnou bylinkou a následně zmizí. Bylinku dám přičichnout beranovi, který se probere. Poté se vydám k chaloupce.

Křídou na dveře chaloupky nakreslím Windows okno (pokud nakreslím něco jiného, musím to smazat, protože to nezabere). Beran se rozběhne a dveře prorazí. Uvnitř najdu svoji babičku a uvězněnou Marii. Babička mi celý únos vysvětlí – Jan a Marie jsou Jeníček a Mařenka, kteří upekli zlou kanibalku (tetu Olgu). Babička se chce pomstít a je ochotná mě kvůli tomu zabít. Dá mi na výběr, ale nakonec nezbyde než zkusit pec. Požádám babičku, aby ukázala, jak se do pece leze a jakmile se nahne k peci, strčím ji dovnitř (když to nestihnu, musím babičku o ukázku požádat znovu). Teď ještě vezmu klíč visící na zdi a odemknu s ním mříže, abych Marii pustil.

S Marií vyběhnu ven a pec exploduje. Marie mi sdělí, že její bratr je mrtvý a že z něj babička udělala kotletky na hrášku, ty samé kotletky, které jsem před třemi dny snědl…

To jest celý příběh, ale Pankrácovy eskapády nekončí, byť další díl série nemá s tímto společného víc než hlavního protagonistu.


 

Zajímavosti

Obsazení
Luděk Sobota (Pankrác)
Petr Nárožný (frajer u auta, houmelesák, Šmejkal, Monty, babka v lese a další)
Jiří Lábus (soused, úředník na policii, sebevrah, Šmejkalová, Ištok a další)
Pavel Pípal (Jan Kostřáb, voják, bača, prodavač v sexshopu a další)
Petra Hanžlíková (Marie Pendlová, prodavačka v obchodě, Ištoková a další)
Petr Gelnar (prodavač ve zverimexu)

Reálné osobnosti
– Série Polda se vyznačuje tím, že paroduje reálné či fiktivní (herní, filmové…) osobnosti. V případě Poldy 1 jde pouze o jedinou parodii, nicméně v dalších dílech jejich počet prudce vzrůstá.
Lara Croft – Ištoková vypadá přesně jako Lara Croft a sama během rozhovoru zmíní, že má sestru Laru. Lara Croft je s přehledem nejslavnější ženská herní hrdinka a vystupuje v sérii akčních adventur Tomb Raider. Lara se v průběhu série TR vyvíjí z drsného sexsymbolu, přes odhodlanou zkušenou dobrodružku až k tupě vyhlížející scenáristicky naprosto nezvládnuté holčičce. Šortky a modrý nátělník, které nosí Ištoková jsou typickými znaky Lary.

Nepovinné aktivity
– Mnoho předmětů ve hře je zcela k ničemu, ale občas poslouží alespoň pro nesprávnou kombinaci. Například heroin jde nabídnout výtržníkům, leč bez účinku. Stejně tak napsání vzkazu pro Šmejkala (propiska + bloček) je aktivita, která nikam nevede.
– Zbytečné je i volání na horkou linku Čáslavy. Jedná se spíše o skrytý vtípek, který mezi hráči opravdu není moc známý.

Sleepteam
– Vedle domu Ištoků můžete v dálce vidět balón s popiskem Sleepteam, což jsou vývojáři hry (Zima Software prvního Poldu pouze vydávali a zajišťovali dabing)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte výsledek poč. operace * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.