Polda 2

Druhý díl Poldy měli původně opět zplodit Sleepteam Labs, ale mezi nimi a Zima Software došlo k vážným neshodám. Vývoje se nakonec zhostili sami Zima Software, kterým série zůstala až do současnosti. Změna tvůrčího týmu se podepsala prakticky na každém aspektu hry. Až už se podíváme na děj, na prostředí, na grafiku, na humor nebo na Pankráce, tak naprosto vše je totálně překopané. Namísto venkovského prostředí je děj situován do jakéhosi fiktivního českého velkoměsta Marsias, které se vyznačuje tím, že nechává klonovat slavné osobnosti z jejich DNA. Tím je zajištěn základní kámen humoru, který se tentokrát neodvíjí od karikaturních postaviček typických pro českou kotlinu, ale od klonů celebrit, politiků (i českých), historických osobností ale i fiktivních seriálových, či herních postav. Jedná se o jakýsi mišmaš, který však dokonale zrcadlí tehdejší dobu (1999) v naší zemičce. Narazíte na Pamelu Anderson, Claudii Shiffer, Napoleona, Hitlera, Miloše Zemana, Esmeraldu, Billa Gatese, Laru Croft, Jana Rumla a spousty a spousty dalších. Jen minimum postav nemá svůj reálný, či pseudoreálný základ. Jenomže úroveň humoru rapidně klesla. Mít postavy s obrovským potenciálem je evidentně k ničemu, pokud nemáte dobrého scenáristu. Jestliže se Polda 1 držel na úrovni inteligentního humoru, tak Polda 2 je naprostá slátanina, která může rozesmát snad jen existence na duševní úrovni náctiletých. Kolikrát jsem si při poslouchání dialogů připadal vyloženě trapně. To, že Pankrác neumí říct složitější slovo anebo se zasekává v půlce věty je sice typickým znakem humoru Luďka Soboty, nicméně jde o humor tak pokleslý, že se dá vydržet jen stěží. Zvláštní, že u Poldy 1 Sobota žádné potíže s mluvou neměl a jaká to byla legrace, tudíž dělat ze sebe negramotného idiota evidentně humoru neprospívá.

Grafická stránka hry je rovněž krokem vzad. Prostředí ztratilo své pohádkové kouzlo a nastupuje podivný pokroucený styl, kdy se zdá jakoby byly lokace snímány z několika úhlů současně. Když vidíte jak jde jedna stěna baráku šejdrem doprava a ta protější se křiví doleva, tak si říkáte, jestli grafik vůbec ví, co je to perspektiva. Chápu, že střihlý grafický styl byl záměrem a vzhledem k trhlosti děje může působit stylově, nicméně na pohled to opravdu hezké není. Polda 2 je jednoznačně nejošklivější díl série.

Alespoň že po stránce hratelnosti Polda 2 leze nahoru, ovšem rychlostí hlemýždě. V porovnání s hratelnostně naprosto nezvládnutým prvním dílem si dvojka vede lépe, avšak nijak slavně. Kombinace předmětů jsou logičtější, ačkoli čas od času stále dochází na úkony, které by nenapadly ani fanoušky sci-fi (nakrmím dřevěného kohouta a on se vykadí). Pixelhunting přetrvává a bohužel někdy je opravdu děsivý (žvejka na okně). Nicméně potěší, že všechny předměty mají nějaké využití a že se začínají objevovat logické rébusy, které k adventurám zkrátka sedí.

Ve výsledku je Polda 2 dokonalou sondou do doby na konci milénia, neboť znázorňuje obrovské množství lidí, o kterých se tehdy mluvilo, kteří tehdy plnili stránky novin a kteří na diváka koukali z televizí i monitorů. Tahle popkulturní hitparáda může být v dnešní době lákadlem větším než tehdy. Nic to však nemění na tom, že Polda 2 ztratil více než získal. Jde o ošklivou a trapnou adventuru, kterou je obtížné hrát v blízkosti rodiny, či přátel a nemuset se za to stydět. 

Hodnocení – 40%
Délka – cca 6h


 

Návod

Návod sepsal fanoušek Dave. Já ho pouze doplnil o obrázky, mírně upravil texty a připsal obvyklý seznam zajímavostí na konci.

Polda 2 nikterak nenavazuje na předchozí díl. Po grafické stránce je dvojka podle mého názoru slabší. Logických hádanek je tu poskrovnu. Abych ale jen nekritizoval, je třeba vyzdvihnout nezanedbatelnou dávku humoru a také kvalitní dabing.

Hlavní hrdina zůstal, vytáhl se trochu do výšky, ale odhodlání v boji se zločinem mu zůstalo. Příběh se odehrává ve velkoměstě Marsyas a v intru budeme svědky televizní reportáže o celém případu…

 

Polda 2

Mapa města Marsias nabízí celkem 11 lokací, které se postupně odemykají. Na mapě chybí dvě lokace (jedna totiž z mapy později zmizí, druhá se vůbec neobjeví).


 

Případ 1 – Požár hotelu

Policejní stanice

Sedím si v klidu v kanceláři a nemám co dělat. Najednou zazvoní telefon. Volá manželka, evidentně se nudí a chce si jen tak popovídat a trochu mě i urážet. Hned nato zazvoní telefon znovu. Tentokrát se ozvu popuzeně, ale je to jen šéf. Má pro mě nějaký případ a chce, abych hned přišel.

Ze stěny seberu nůž a sekeru a ze šuplíku otvírák lahví, pistoli, služební odznak a klíč od cely. Vyjdu před kancelář, kde si promluvím s kolegou Matějem. Pochlubí se mi zatčeným zlodějem. Z telefonu vymlátím minci (to můžu udělat kdykoli, pokud u sebe žádnou minci ještě nemám) a prohledám bezdomovce, který tvrdě spí na lavičce. Má u sebe sirky (můžu s ním také zkusit promluvit, ale pochopitelně mě neuslyší nebo ho můžu znovu prohledat a zjistit že už nic nemá). Zkusím vejít do laboratoře, ale zatím je zamčeno, tak alespoň vezmu vedle z koše slupku od banánu a prázdný kelímek od kávy (můžu poté zkusit znovu prohledat koš, ale už tam nic není). Také můžu jít doleva do kanceláře k Baštovi, ale tam se nic zajímavého nedozvím. Ještě se zajdu podívat ven, ale do auta se nedostanu, nemám klíče a v popelnici nic nenajdu. Nakonec jdu do šéfovy kanceláře, ten si ale na poslední chvíli rozmyslel, že mi případ zmíněný v telefonu nedá a to ani, když se ho snažím přemluvit. Vezmu si ze zdi klíče od auta a mohu také zkusit vzít šéfovu svačinu, cigarety, nebo si prohlédnout mapku, ale nic z toho mi nadřízený nedovolí. Vyjdu tedy zase ven.

Na chodbě naleznu spoutaného ležícího Matěje, asi toho chmatáka podcenil (pokud jsem s Matějem ještě nemluvil, bude stále sedět i s chmatákem na lavičce). Chce, abych mu pomohl, něco ho prý tlačí v kalhotách. Seberu vězeňskou kouli a brýle, které před ním leží. Sekerou odseknu jednu nožičku brýlí, tou odemknu pouta a kolegu osvobodím. Matěj mi z vděčnosti dá pouta, která na sobě měl. Vyjdu ven před stanici. Promluvím s výrostkem, ale nic užitečného mi nepoví a navíc mi ukradne z inventáře odznak. Mohu výrostka ignorovat čímž se vyhnu ztrátě odznaku, ale i když o něj přijdu, není nic ztraceno, pouze si přidělám problém navíc (mohu také zkusit výrostka spoutat nebo zastřelit, ale rozmyslím si to). Klíče od auta už mám, ale nikam zatím jet nepotřebuji. Prozkoumám popelnici a tam není nikdo jiný než lump, který utekl Matějovi. Abych ho mohl zatknout, musím mít v tuto chvíli u sebe kouli, aby neutekl, klíče od cely, aby bylo kam ho umístit a samozřejmě pouta, kterými ho lapím. Pak už nic nebrání k tomu, aby putoval za mříže.

Zatím s Koprfíldem mluvit nebudu a vydám se za šéfem. V dialogu mi konečně předá případ žhářství a dokumentaci, kterou pročtu. Promluvím s šéfem znovu a dostanu také nějaké peníze jako odměnu. V dokumentech zjistím něco o případu, o svědkovi, který vše natočil a o únosu krásky Klaudie, ale nějak postrádám informaci, kde se to vlastně stalo. Za chyceného chmatáka mi šéf také dovolí vzít jeho věci – svačinu a cigarety. Prozkoumám pytlík s šéfovou svačinou, je tam buřt. Vrátím se do kanceláře a proklepnu Koprfílda – nic však nechce říct. Umístím kelímek do automatu na kávu. Následně vhodím minci a kafe je hotové (pokud bych napřed hodil minci, kafe by se jen tak vylilo a já bych musel pro novou minci). Dám kafe chmatákovi a dozvím se, že spálený hotel je ve Spálené ulici (+ Nová lokace – Spálená ulice). Vyjdu ven (mohu se zase vrátit a zjistit, že Koprfíld už uprchl). Ještě před odjezdem zajdu do již otevřené laboratoře, kde se nachází Matěj. Poptám se, jestli nemá něco užitečného a obdaruje mě lupou a pytlíkem sádry. Pak už jenom nasednu do auta.

 

Spálená ulice

Nejdříve se dám vpravo. Ze země seberu kapesník a ze stromu nůžky. Na lavičce sedí děda, kterého můžu oslovit, ale nijak nereaguje. U spáleniště hotelu nadzvednu trám, pod kterým se schovává řetízek s nějakým symbolem. Na obrubníku stojí kýbl s vodou, ale zatím ho hasičům nemůžu vzít. Promluvím s hasičem, ale ten se se mnou odmítá bavit, dokud se nelegitimuji. Pokud jsem u stanice nemluvil s výrostkem (neokradl mě), mám odznak u sebe, v opačném případě půjdu na roh domu svědka, kde onen výrostek močí na plot – promluvím s ním a odznak mi vydá, za to že jeho provinění přehlédnu. Odznakem potvrdím hasiči svojí příslušnost k policii a ten mi poví, co ví o spáchaném činu. Ukážu mu řetízek, ale prý symbol na něm neviděl. Vrátím se k domu a zkusím vejít, jenže v cestě stojí nebezpečný pes. Oznámím to požárníkovi a ten mi dá lekárničku, která obsahuje po prozkoumání projímadlo, náplast, stetoskop a pinzetu. Do buřtu z šéfovy sváči napustím projímadlo a takto upravenou potravu hodím psovi (mohu mu také hodit buřt bez projímadla, v tom případě ho pes sežere a nic se mu nestane – já bych pak musel zpátky na stanici, kde se u šéfa objeví nová svačina). Projímadlo mi psa odstaví z cesty a já mohu vkročit do domu.

Sotva vejdu, poryv větru převrhne petrolejku na stole a vznikne malý požár. Ven nemůžu, protože se zabouchly dveře. Závěs u dveří zatím nechám být a budu se věnovat hašení. Můžu zkusit pustit vodu, ta ovšem neteče. V šuplíku najdu lahvičku adrenalinu a čistící pastu. Podívám se do lednice, kde vezmu lahev vodky. Zkusím s ní uhasit ohýnek, ale efekt bude opačný. Nicméně v lednici je ještě láhev piva Mostecký Uhlopramen (jenž jde sebrat, teprve až vyzkouším vodku), kterou oheň po otevření otvírákem zdárně uhasím (můžu také zkusit hasit zavřenou lahví, ale samozřejmě to bude k ničemu). Nyní již můžu prozkoumávat místnost. Odhrnu závěs, za kterým se skrývá záchod. Zkusím prozkoumat nádržku, ale nedosáhnu tam. Vezmu si na to stoličku u stolu a s její pomocí se zmocním žlutého klíčku. Ten bude nepochybně od velké skříně vlevo. Napřed si všimnu rýh v podlaze, které nasvědčují tomu, že se se skříní hýbalo. Odsunout však nejde, je příliš těžká. To se mi podaří, až když skříň odemknu klíčkem a vypadne figurína na šaty. Po odsunutí skříně ale přijde obyvatel domu a posílá mě ven (teprve nyní můžu jít ven). Pinzetou vytáhnu z podlahy hadříkfotkami, z kterých zjistím, že to je úchyl. Ukážu mu je a výměnou dostanu fotku pachatelů. Potom svědkovi nabídnu cigaretu (což lze, jen když mám u sebe sirky od bezdomovce, přičemž cigarety mu můžu nabídnout i před ukázáním fotek, ale to by je ještě nepřijal) a teprve nyní bude ochoten se mnou mluvit. Řádně ho vyzpovídám. Ani on řetízek nikdy neviděl. Poví mi ale o ústavu, ze kterého pocházejí pachatelé na fotkách – Hybridáriu (+ Nová lokace – Hybridárium). Protože víc tady nyní udělat nemohu, zajedu tam.

 

Hybridárium

Stojím před velikou bránou, která je však zavřená. Vedle v okně sedí baba, ale odmítá mě pustit dál. (můžu se zkusit legitimovat odznakem, ale nepomůže mi). Nechám babu být a prozkoumám dvě kupky sena u cesty. Jedna je mokrá a druhá suchá. Očistím kapesníkem lupu a suché seno zapálím (mohu zkusit zapálit to mokré, ale dojde mi, že to je nesmysl, anebo můžu také zkusit použít neočištěnou lupu, ale ta by mi nijak nepomohla). Když se akce povede, přiběhne hlídačka hasit a naštěstí nechá bránu otevřenou. Proklouznu dovnitř.

Dveře do budovy jsou zamčené, a tak evidentně jediná cesta vede přes lešení. Seberu ze země klacek a pokusím se uvolnit kotvu na laně. Mohla by mi posloužit jako výtah, ale potřebuju závaží. Zatřepu s lešením a do kýble na druhém konci lana spadne trochu písku. Pak hodím do kýble vězeňskou kouli (můžu ještě zkusit podruhé zatřást s lešením, ale uvědomím si, že by mohlo spadnout). Nyní už se mohu snadno dostat nahoru. Podívám se do okna, ale tam je nazlobený doktor, tak radši tam zatím nebudu lézt. Teoreticky můžu zase dolů, koule vypadla z kýble a já bych jí tam jenom pak musel znovu hodit. Hodím do okna slupku od banánu a peníze od šéfa (kdybych napřed hodil peníze, doktor by je sebral, naštěstí by mi nějaké zbyly, ale já už bych byl rozumnější). Doktor ve snaze zmocnit se peněz uklouzne po slupce a sekne sebou na zem. Teď už dovnitř můžu.

Dokud bzučí přístroj, s nikým si promluvit nemůžu. Můžu se akorát podívat na cedulky u Sloního muže a nohaté potvory. Pomocí hadru tedy zatáhnu za páku (mohu to zkusit holou rukou, jenže probíjí). Prohledám doktora a oberu ho o nějaký kapesní přístroj (můžu s ním zkusit mluvit, ale v bezvědomí těžko bude reagovat, nebo ho můžu zkusit znovu prohledat, ale víc u sebe nemá). Promluvím si s pacientem a všemi klony zavřenými v celách. Pacient mele nesmysly, ale zmíní se o strachu ze sklepa. Třeba od Stobožky se dozvím, že měla být klon slavné spisovatelky. Všechno ale zhatil brouk, který uvízl v jejím řetězci DNA. Podobně dopadl Sloní muž i Rumlcajs – jde o nepovedené klony. Nikdo mi však neporadí, kde hledat sklep. Na stole seberu dvě injekce – prázdnou injekci a injekci s uspávadlem. Prázdnou injekci naplním adrenalinem a mohu jí zkusit píchnout doktorovi, ale zatím si s ním nemám co říct, tak ho ještě nechám. Kapesní strojek použiju na všechny objekty v celách a pacienta, všichni mi dají hádanku, jejímž výsledkem je nějaké číslo (pacient 21, Stobožka 100, Rumlcajz 8, Sloní muž 138). Nyní nastal čas, abych prozkoumal knihovnu. Vzpomenu si na čísla od pokusných objektů a zatlačím na příslušné knihy, které mají v názvu daná čísla. Knihovna se odsune a odhalí schody dolů, po kterých se hned vydám.

Dole visí na zdi podivný mužík, nejspíše hrabě, o kterém mluvila Stobožka, ale odmítá se mnou mluvit, takže je potřeba použít donucovací prostředek. Nožem otevřu hydrant (rukou se mi to nepovede) a zapojím hadici. Když jí pustím, začne vytékat voda dírou, takže jí zase vypnu a zalepím náplastí (můžu zkusit nalepit náplast na zapnutou vodu, ale nejde to). Po pokropení už bude hrabě ochoten mluvit. Dozvím se, že to je jeden z pachatelů z fotky od úchyla a dozvím se i o druhém, ten prý je chován někde v cirkuse a říká si Kachnan. Bohužel ještě nevím kde ten cirkus je. Vyjdu tedy nahoru a proberu doktora adrenalinem. Prozradit polohu cirkusu mi odmítá, takže mi nezbude než ho postrašit pistolí. To už na něj platí a já se dozvím, co chci (+ Nová lokace – Cirkus Lunetik). Hned se tam vydám (odejdu dveřmi, které jsem zevnitř uvolnil).

 

Cirkus Lunetik

U klecí pařezu polínko a sekeru. Sekerou polínko opracuji a hned získám třísku.  Prohlédnu si ceduli s nápisem o kvartetu šimpanzů a pokusím se vstoupit do maringotky vlevo. Tam zatím nemám co dělat, tak vkročím do cirkusu. Uvnitř promluvím s krotitelkou, ta však o Kachnanovi prý nikdy neslyšela. Vyjdu ven a prohlédnu si tentokrát druhou ceduli (dříve to nebylo možné), kde stojí reklama na vystoupení Kachnana a krotitelky. Krotitelka v cirkusu se přizná, že ho zná. Vydat ho ale odmítá, musím jí ukázat zatykač. Zajedu pro něj na policejní stanici.

 

Policejní stanice (2. část)

Vejdu k majorovi a promluvím si s ním (na mapu se stále podívat nemohu). Major mi ochotně dá zatykač. Ještě vymlátím z automatu minci do zásoby, pokud jsem to ještě neudělal (vždycky mi stačí u sebe mít jednu).

 

Cirkus Lunetik (2. část)

Ukážu krotitelce zatykač, ale ona i tak klade odpor. Vytáhnu na ní pistoli, avšak odhalí, že není nabitá. Po zlém to tedy nebude a nakonec se dohodneme, že si Kachnana mohu odvést, pokud splním tři přání. První zní donutit klauna z maringotky, aby vzal k sobě krotitelku zpátky. Vyjdu před stan a nyní již mohu vejít do maringotky. Na křesle spí klaun, kterého se mohu pokusit vzbudit, ale nezdaří se. Seberu z poličky konev. Na bidýlku sedí papoušek, ani ten mi toho moc nepoví (kromě toho, že se jmenuje Ferdinand). Můžu mu zkusit vytrhnout pírko, což mi nedovolí. Ještě si prohlédnu vyschlou misku, ale víc tady nezmůžu. Venku pomocí třísky propíchnu pneumatiku u klece. Kupodivu z ní teče voda, kterou naberu konví. V klaunově doupěti naliju vodu papouškovi, a když pije, rychle mu vytrhnu pírko (pokud to nestihnu, musím mu nalít znovu). Pírkem polechtám klauna a ten se konečně vzbudí. Není s ním rozumná řeč, očividně je po flámu (což bylo zřejmé již z alkoholového oparu při vstupu). Klíč mi dát nechce. Nabídnu mu flašku vodky a to zabere, jelikož nechce už o chlastu nic slyšet. Donutím ho nejen k vydání klíče od maringotky, ale také ke slibu přestat pít a krmit pravidelně Ferdinanda.

Donesu klíč krotitelce, která mi zadá druhý úkol – identifikovat Kachnana mezi třemi páry kachních nohou, co vyčnívají pod závěsem. Tady toho moc nepoznám, ale třeba na místě činu na něco přijdu.

 

Spálená ulice (2. část)

Prohlédnu si vlevo stopu v bahně, je zřetelné, že by mohla patřit Kachnanovi. Promluvím s hasičem a ten mi dovolí si vzít kýbl s vodou. Do něj nasypu sádru (musím jí napřed nožem rozdělat). Výslednou směs naliju do otisku, ten kupodivu okamžitě ztvrdne a já ho vezmu. Je čas se vrátit do cirkusu.

 

Cirkus Lunetik (3. část)

Vejdu do šapitó a porovnám otisk s prostředním párem nohou. To Kachnana usvědčí (mohu také zkusit porovnat odlitek s levým nebo pravým párem, ale zjistím, že se liší). Oznámím to krotitelce a zbývá mi vykonat třetí úkol- políbit jí. Moc se mi nechce, ale není zbytí.

 

Policejní stanice (3. část)

Kachnan je konečně dopaden. Při výslechu se přizná až poté co pohrozím, že půjde zpátky do Hybridária. Prozradí i popis chlapa co ho najal, prý působil umělým dojmem. Jedno je však jisté – zapálení hotelu mělo pouze odlákat pozornost pro únos Klaudie.


 

Případ 2 – Pumový atentát

 

Policejní stanice

Po hovoru s Kachnanem se ozve telefon. Radní mi blahopřeje k dopadení žhářů, ale také mi zadá novou misi. Byla hlášena bomba v Klonenburgu. Půjdu vedle k majorovi, který je však na rybách, a tak se konečně můžu podívat na mapku kde je Klonenburg (+ Nová lokace – Klonenburg). Je to hrad, kde se vystavují klony slavných osobností (když se pak vrátím do své kanceláře, Kachnan tam už nebude). Vůbec ale nemám tušení, jak se bomba zneškodňuje, takže se vydám za Baštou a požádám ho o pomoc. Ten mi příručku pyrotechnika vydá, až vyluštím hádanku o knihomolu, který na polici prožere 10 knih po 100 stránkách od první strany první knihy do poslední strany poslední knihy a otázka je, kolik listů prožere celkem. Na displeji naťukám 0802 a kniha je moje. Úloha má logiku a lze ji snadno vyzkoušet v praxi. Když položíte deset knih vedle sebe na poličku, dáváte je tam hřbetem dopředu, tudíž první strana zleva bude ve skutečnosti poslední strana první knihy a poslední strana v polici je zase první strana poslední knihy. Jestliže tedy knihomol žere od první strany první knihy do poslední strany poslední knihy, tak vynechá 99 stran na počátku (v první knize) a 99 stran na konci (v poslední knize). Knihomol tedy ve dvou krajních sní pouze jednu stránku a zbývajících 8 knih sní celé, tedy (8*100)+2. Dokud příručku pyrotechnika nedostanu, nebudu chtít odjed do Klonenburgu (číst jí ale zatím nemusím). Ještě před odjezdem musím zajít k Matějovi, ten má pro mě náboje do pistole. Nyní již jsem plně vybaven a můžu odjet.

 

Klonenburg

Pokud již mám u sebe náboje, nebudu chtít odjet, dokud bombu nevyřadím z provozu. Stojím před zavřeným padacím mostem, který musím sestřelit. Nabiju kvér a provedu to (mohu to zkusit udělat nenabitým, ale samozřejmě se nestane nic). Další překážka je zamřížovaná brána a není jak jí otevřít (na heslo to k mému údivu nefunguje). Budu tedy zatím věnovat pozornost okénku vpravo. Nejde otevřít, tak si na něj vezmu lupu a odhalím tak přilepenou žvýkačku. Žvejku vezmu a okno již neklade odpor. Uvnitř se nachází pouze pokroucená klika. Narovnám jí sekyrou a pak už s ní můžu bránu otevřít (můžu tam zkusit vložit pokroucenou, ale nepasuje). Ocitám se na nádvoří. Ze zdi vezmu louč. Zkusím první dveře, ty jsou však pevně zavřené. Zkusím druhé a dostanu se k Napoleonovi. Prohlédnu si kanón a nádobu s prapory, kde naleznu střelný prach (mohu ho zkusit nasypat do kanónu, ale kdo ví, co by se mohlo stát, tak na to radši zatím kašlu). Prohlédnu si také model bitevního pole a promluvím o všem s Napoleonem. Kanónu se prý bát nemusím, je to jen atrapa. Naláduju tam tedy střelný prach a zapálím loučí (můžu také napřed zkusit zapálit knot, ale nestane se nic). Po výstřelu vypadnou kleště, čtyřhranný klíč a šroubovák. Na tomto místě se nachází nepříjemný bug – pokud bych před sebráním nářadí odešel, věci by zmizely a nezbylo by než nahrát uložení.

Ve třetích dveřích narazím na Hitlera, tedy naštěstí jen na jeho klon. Radši s ním ještě mluvit nebudu a prohlédnu si letadýlko na zdi. Je u něj klíček, kterým ho můžu v inventáři natáhnout, ale k ničemu to není. Klíček použiju na skříňku vlevo, kde se skrývá deodorant, kelímek a kartáček na zuby. Ještě vezmu plynovou bombu pod sprchou. Zbývají už jen poslední dveře, kde by měl být klonoskop. Uvnitř je ale jen velká spoušť. Vitrínka je rozbitá a okolo hodně krve. Pachatel se patrně dovnitř dostal oknem. Prohlédnu místnost – nápisy, vitrínu, krev a další věci. Odsunu tabuli a z poličky seberu houbu a křídu. Za tabulí je nějaký nečitelný nápis, takže nejprve nanesu čistící pastu na kartáček a pak nápis očistím. Přečtu si César + Mona Lisa. Nasáknu houbu krví, vyždímu ji do kelímku a přidám křídu, čímž vytvořím růžovou barvu, ale zatím k ničemu není. Tady už nic víc nenajdu. Proklepnu ohledně krádeže a nápisy Napoleona a Hitlera. Dozvím se, že sál s klonoskopem patřil Césarovi, který se nešťastně zamiloval do Mony Lisy, ale prý by pumový atentát nespáchal. Césara bych měl prý najít v hospodě Doupě v severních docích, ale teď ještě nemůžu odjet, ještě jsem nezajistil bombu (+ Nová lokace – Severní doky).

Vyjdu ven a plynovou bombu položím k prvním dveřím. Následně do ní střelím. Je to poněkud drastické, ale co mám dělat, když jsem nenašel klíč. Nad vchodem visí drát, seberu ho. Ve výklenku se schovává můj cíl. Pokud nyní do deaktivování udělám něco špatně, bomba vybuchne a budu muset začít znovu. Drátem zajistím plomby a vytvořím tak falešný obvod (zabráním explozi v případě otevření krytu). Mohu už zkusit otevřít kryt, ale nejde to. Stetoskopem navolím správný kód (odshora 275) a otevřu. Deodorantem zamlžím obě čočky (zabráním explozi v případě manipulace s víkem) a žvýkačkou zajistím tlačítko dotykových senzorů (můžu tlačítko jen tak vypnout, ale přepne se zpátky). Šroubovákem odšroubuju všechny šroubky a zjistím, že právě tady byly dotykové senzory. Nyní mám minutu na přestřižení drátků ve správné kombinaci. Vzdálit se nemůžu. Nebudu tedy váhat a kleštěmi přeskřípnu nejdříve červený, potom fialový a nakonec modrý drátek. Bombu deaktivuju stisknutím červeného tlačítka a nebezpečí je definitivně zažehnáno. Jestliže už mám informaci o pozici Césara můžu do severních doků.

 

Severní doky

Promluvím s týpkem na schodech, prý Césara najdu v pajzlu. Sejdu po vedlejších schůdkách dolů a octnu se před pajzlem. Můžu zkusit zaklepat na dveře, ale kvůli hučení větráku mě nikdo neslyší. Vyjdu zase nahoru a zkusím se projet na drezíně vlevo, bohužel však nejde proud. Prozkoumám tedy vedlejší skříňku s pojistkami, otevřu jí čtyřhranným klíčem. Při pokusu nahodit pojistky však páku omylem urvu. Drezína však funguje, takže se mi to podařilo nahodit. Octnu se v jakémsi skladišti, kde se hřeje muž u sudu s ohněm, zatím ho nechám být a vezmu si pilu. Vrátím se k hospodě a tyčí zablokuju větrák. Když nyní zaklepu na dveře, otevře se okýnko a kdosi se zeptá, co chci. Finta s karnevalem mi ale neprojde. Promluvím znovu s týpkem na schodech a tem mi prozradí něco o Al Caponovi – to je ten bezdomovec ve skladu. Znovu tam zajedu a hodím s ním řeč. V hospodě probíhají pokerové partičky a v jedné takové ho oškubali o všechno, jsou prý dohodnutí. Vrátím se zase k hospodě a zkusím se dovnitř dostat lstí. Napřed seberu klackem z popelnice ponožku (mohu to zkusit rukou, ale ten smrad mě odradí). Zabuším na dveře a řeknu, že jsem pozvaný. Když se gorila jde zeptat, hodím ponožku dovnitř. Sice se vrátí a řekne mi, že mě nikdo nezval, ale po půlhodině nevydrží smrad a otevře.

U baru si mohu objednat panáka (případně můžu objednat další, ale jeden mi stačí). Zkusím sebrat kufřík muži u hracího automatu, ten mi to samozřejmě jen tak nedovolí. Promluvím s ním, ale zahrát si mě nenechá a ještě mi nadává. Prý se snaží prohrát státní rozpočet a daří se mu to (mohu zkusit vhodit do stroje minci, ale dokud bude u něj muž stát, nemá cenu to zkoušet). Nabídnu mu panáka a nepohrdne, zahrát mě ale stejně nenechá. Koupím tedy dalšího panáka a vše se zopakuje. Po třetím panáku konečně ožrala spadne na zem a já mohu sebrat kufřík. Můžu si zkusit objednat dalšího panáka, ale už to není zapotřebí. Vedle automatu jsou dveře na záchod, který je údajně mimo provoz. Zřejmě tam bude ta pokerová herna. Nožem otevřu kufřík, v němž najdu balíček karet, dámské kalhotky a klíč od záchodů. Klíčem otevřu dveře a vstoupím. Uvnitř hrají tři chlapi poker. Jednomu týpkovi seberu valašku a s ní zavřu okénko s kukátkem nahoře. Bez peněz si ale těžko zahraju, takže se vrátím ven a použiji minci na automat. Trochu ho podojím, vyhraju pořádné peníze a nic mi nebrání si nyní zahrát. Předtím ještě promluvím s Billem Gatesem, o Césarovi tu prý ale nikdy neslyšeli. Podle očekávání prohraju, ale můžu alespoň obvinit Gatese z podvodu. Když to udělám potřetí, naštvaně si stoupne a já mu zabavím falešná esa na kterých seděl. Dokud nebudu mít taky nějaký trik v rukávu, nemá smysl znovu si s nimi začínat. Pojedu se tedy poradit na stanici.

 

Policejní stanice (2. část)

Na stanici zajdu za majorem. Ten mi dá falešné krále, kteří se mi jistě mohou hodit a také mě pošle do BISky kvůli Césarovi. Když pak vyjdu ven a zase se vrátím, major už je zase na rybách. Vzhledem k tomu, že je z místnosti jen jeden východ, zajímalo by mě, jak to dokázal. Zajdu za Baštou a zeptám se na Césara, ale ten se zasekl a nedostanu z něj kloudné slovo. Skočím za Matějem a ten mi dá speciální zaříkávadlo na Baštu (mohu ho na něj zkusit použít, ale zatím nebudu chtít). Než odejdu, vezmu si z telefonu další minci.

 

Severní doky (2. část)

Vejdu do hospody a hodím minci do automatu, opět vyhraju. Než si půjdu zahrát, nesmím zapomenout zamíchat krále do balíku, jinak bych nic nevyhrál. Abych mohl nad Billem zvítězit, je třeba mít zajištěné tři podmínky – valaškou zavřené kukátko, nalezená Billova falešná esa a hra s vlastním balíčkem s falešnými králi. Se svým upraveným balíčkem nabídnu Billovi hru a již dohodnutá trojice s Gatesem v čele nemá šanci. Prozradí mi, že Césara mohu najít v Rockbaru na konci ulice. Zajdu tam ihned.

Prohlédnu si Chopera a plakáty na stěně. Seberu také ze země cihlu a skleněnou láhev. Zkusím vejít dovnitř, ale gorila chce lístek. Promluvím s ním, a když se dostaneme k hovoru o špičce hitparády, vyberu „Urob si sám“ (mohu vybrat „Pec nám spadla“, nebo „Teče voděnka do bot“, ale to není správná odpověď a musím vybrat jinou). Gorila si začne prozpěvovat a já můžu vejít do baru.

Uvnitř je kravál že si nemůžu s nikým promluvit, tak hned na začátku vytáhnu kabel ze zásuvky a rázem bude klid (pokud je kabel vytažen a já chci odejít, Jackson na podiu mě vybídne, ať ho zase zapojím, jinak se ven nedostanu). Pankáče u baru radši zatím nebudu rušit a promluvím s Jacksonem. Ten mi řekne, že jde o Césarova bratra, který zabírá jen na Zetor a kromě několika nevýznamných dialogů mi dá podpis. Pankáč skutečně není zrovna upovídaný a pořád mě, slušně řečeno, posílá pryč. Prohlédnu si nápojový lístek, ale ještě kdybych tak věděl z čeho se Zetor míchá. Vlezu si za bar a nyní mám před sebou poličku s nápoji. Vezmu skleničku a dám do ní led. Pár kostek ledu si také vezmu zvlášť. (Můžu si vzít další, ale stačí mi zatím to, co mám). Zetor se nepochybně skládá z písmen, na která začínají jeho složky. Postupně tedy naleju do skleničky zelenou, tonik, rum a led (na pořadí nezáleží). Pokud se spletu a chcí vylít obsah sklenky můžu to udělat do sudy piva v polici. Když mám hotovo, hodím pankáčovi kostku ledu za krk, jinak Zetor odmítne. Rychle mu do otevřené pusy naleju drink (pokud bych zaváhal, kostka ledu by za chvíli roztála a já si musel vzít novou). Pokud jsem namíchal drink správě, pankáč se rozpovídá o svém bratrovi, který se nachází na vrakovišti (+ Nová lokace – Vrakoviště). Kdybych při míchání udělal chybu, punker by drink vyprsknul a musel bych míchat znova. V případě že vím, co jsem chtěl vědět, už nebudu chtít jít ke drinkům a pojedu na vrakoviště.

Jenomže autu se chtít nebude, není benzín. Vrátím se před bar a vytrhnu hadičku u Chopera (předtím to nebylo možné) a natankuju si do láhve. Obsah láhve naleju do auta a půjdu si naplnit druhou (tu můžu zkusit také nalít do své nádrže, ale již tam je benzínu dost).

 

Vrakoviště

Ocitám se u plotu vrakoviště. Ze země seberu trochu štěrku, strašáka oberu o provázek a plechovku, dále seberu ještě pár šípků a ze záhonu nějakou zelenou kytku Chachasparágus indický (můžu si zkusit vzít šípky nebo kytku podruhé, ale stačí mi, co mám). Nůžky použiju na šípkový keř a tím si udělám vlastní vstup. Uvnitř sedí u vyhaslého ohně jeden hipísák a dvě ženy. Vezmu si ze šňůry na prádlo ručník a přemáchnu ho v sudu vedle. Vezmu si i prací prášek. Promluvím s hipísákem, ten Césara možná viděl, ale nepamatuje si, jak vypadá. Vrátím se k autu a pojedu do Klonenburgu.

 

Klonenburg (2. část)

Půjdu rovnou za Hitlerem, a ten mi slíbí podobiznu Césara. Jenom chce růžovou barvu. Pokud jsem to ještě neudělal, půjdu vedle, kde byl klonoskop a nasáknu houbu krví. Vyždímám jí do kelímku a přidám křídu. Vzniklou barvu odnesu Hitlerovi a ten Césara načrtne. S podobiznou Césara odjedu zpět na vrakoviště.

 

Vrakoviště (2. část)

Zajdu za hipíkem, kterému se konečně rozsvítí. Když ale chci vědět, kde přesně ho najdu, zmíní se o tržním hospodářství. Vím, kam míří, a tak na provázek navážu šípky a náhrdelník dám je ženě s růžovými vlasy. Do plechovky přidám štěrk a vzniklým chrastítkem obdaruju ženu s dítětem. Ještě zbývá sám hipík, pro něj mám zelenou kytku do dýmky. Teď už se dozvím, co chci vědět, César okupuje vrak zhruba 50 metrů odtud. Vydám se tam. Zkusím vzít za kliku, ale dojde mi, že tam nemusí bydlet César, ale nějaký nebezpečný bezdomovec, tak to zatím nechám být. Všimnu si nasprejovaného srdíčka a nápisu Mona Lisa a tím pádem je všechno jasné. Tentokrát se skutečně pokusím dveře otevřít, ale hlas zevnitř vyhrožuje, že se oběsí, pokud vejdu. Zjistím, že je zamčeno a nikdo se neozývá, což zavání malérem. Cihlou rozbiju okénko a otevřu dveře zevnitř. Ještě si vezmu ze země střep a vejdu dovnitř. César se skutečně snaží oběsit (nemusím se bát, nepodaří se mu to, i tak ale nebudu na nic čekat). Postavím převrácenou stoličku a pomocí ní Césara odříznu střepem (mohu to zkusit udělat ze země, ale nedosáhnu tam). Namočeným ručníkem Césara navrátím k životu a nic mi nebrání si ho odvézt na stanici.

 

Policejní stanice (3. část)

Césara mám v cele, nechce se mi ale přiznat. Usvědčím ho houbou nasáklou krví a poté mu ještě ukážu medailonek. Přizná se ke krádeži Klonoskopu, ale o pumovém atentátu v Klonenburgu neví. Zato se zmíní o hlavním pachateli, který mu dával instrukce, stejně jako dříve Kachnan si vzpomene na jeho jakoby umělý vzhled.


 

Případ 3 – Anonymní dopisy

 

Policejní stanice

Půjdu k Matějovi (když odejdu z kanceláře a hned se zase vrátím, César tam už nebude). Prý mi major přes Matěje vzkazuje, abych zajel na pláž Paradiso a vyřešil tam případ anonymních dopisů několika modelkám (+ Nová lokace – Plážové středisko Paradiso). Jedu tam, napřed si ale můžu znovu vzít minci z automatu.

 

Plážové středisko Paradiso

Na pláži seberu kámen a škebli a promluvím si s Pamelou. Ráda by, abych jí namazal záda krémem, pak mi prý dá anonymní dopis. Škebli otevřu nožem a najdu v ní perlu. Vejdu na škuner, kde kamenem urazím zámek truhly (rukou otevřít nelze) a vezmu si harpunu. Pilkou přeřežu lanko a spadne síť, kterou si také vezmu (pokud bych odešel a nesebral jí, zmizela by vinou bugu a nezbylo by než načíst uložení). Ještě zatáhnu za špagát vlevo, siréna vyplaší racka a ten upustí prsten, který také seberu (můžu zkusit pustit sirénu znovu, ale k ničemu mi to není). Na pláži se pokusím sítí chytit rybu, ale chytím místo toho kraba. Vedle východu z pláže se vydám nahoru do kopce. Pokusím se vejít do domku, ale tamní hysterka nechce, abych vstoupil. Pustím jí tam tedy kraba.

Najdu jí klečící na stole a ječí, jako by jí na nože brali. Mohu zkusit kraba odehnat, ale ten se jen tak nedá, nebo můžu zkusit dát řeč s Larou, ale pořád jen vříská. Vezmu tedy špunt s vývrtkou od vína, oddělím zvlášť špunt a vývrtku a špuntem ucpu hysterce Laře pusu, což zabere na kraba a ten zmizí v díře. Konečně bude možné si s ní normálně promluvit, i když ani tak mi neřekne nic podstatného. Ze skleničky si vezmu jahodu a půjdu z domu ven dál po cestě. Na rozcestí seberu klacek na hledání pramene a promluvím s Esmeraldou na lavičce. Je slepá a myslí si, že jsem Chosé Armando. Zkusím jí sebrat pití, ale dojde mi, že bych byl krutý. Ani slepecké hole jí nemůžu nyní vzít. Naleju jí do skleničky prací prášek od hipísáků a potom jí dám jahodu. Esmeralda se napije a vrátí se jí zrak (je důležité, abych jí nasypal prášek před jahodou, jinak bych o ni přišel a musel k Laře pro novou). Po rozhovoru mi dá klíč od schránky, kde najdu kus dopisu. Pití jí stále brát nebudu, ale slepecké hole už nebude potřebovat. Prohlédnu si je, má tam trojku dřevo, pětku bakelit a šestku železo. Půjdu dál po cestě doprava a dojdu k domku dvojčat Marylin. Promluvím si s jednou z nich (je jedno, s kterou), ale je namíchnutá, protože jí chodí anonymy a nikdo s tím nic nedělá. Řečmi toho moc nezmůžu, ale daruji první Jacksonův podpis a druhé prsten s perlou (prsten bez perly by odmítla). Obě mi dají svoje kusy dopisu. Na stolku vezmu láhev žitné, kterou mohu zkusit dát dřevěnému kohoutkovi, ale je zavřená. Otevřu jí vývrtkou a kohoutek po ní udělá hovínko, kterým pohnojím záhon. Následně zapíchnu klacek a díky proudu vody vyroste květina. Vezmu si jí. S dvojčaty už nebudu chtít mluvit.

Půjdu zpátky k Laře a kytku jí dám, načež mi na oplátku dá svůj kus dopisu. Ani s ní už nebudu chtít se bavit. Venku před domkem zkusím vložit nějakou ze slepeckých holí do harpuny, chybí tam gumička. Použiju tedy gumičku z dámských kalhotek. Šestkou železo nyní sestřelím kokos (můžu zkusit kokos sestřelit taktéž trojkou dřevo nebo pětkou bakelit, ale nepovede se mi to). Kokos spadne a já jím sejdu dolů namazat záda Pamele. Kus dopisu mi dá, ale sympatie poněkud ochladnou, takže i jí už nechám být.

Poskládám všech pět částí a vyjde mi celý dopis. Obsahuje výhružku od onoho zločince, ale jinak nic. Dopis vezmu ještě k Laře a použiju na něj její konvici na sporáku. Tím odtajním skryté písmo, odkazující na DNA základnu někde v poušti (+ Nová lokace – DNA továrna). Tady jsem vyčerpal vše možné, takže tam zamířím.

 

DNA továrna

Zkusím u kaktusu vytrhnout trn, ale nejde to. Promluvím do mikrofonu, ale nepodaří se mi identifikovat se, takže se do základny zatím nedostanu. Prohlédnu si supa před sebou, který se sklání nad zbytky lidské kostry. Raději se nebudu příliš přibližovat. Můžu zkusit supa zastřelit, ale když na něj namířím, sup pohrozí, že by přiletěl jeho brácha a vyřídil by si to se mnou. Tak místo toho zastřelím velblouda v poušti. Sup se za ním rozlétne a já tak mohu prozkoumat ostatky. Jde o agenta místní základny. Jeho údaje použiju na kaktusový mikrofon, trnem otevřu vstup a dostávám se dovnitř.

Uvnitř vězí profesor Cvajštajn v nějakém stroji. Když s ním zkusím promluvit, dožaduje se grogu. Podívám se do poličky s knihami, ale jako na potvoru je potřebná stránka vytržená. Mohu zkusit jen tak náhodně namíchat grog do skleničky z druhé poličky ale nepovede se mi namíchat správnou věc (nepovede se mi to, ani kdybych to zkoušel vícekrát). Zpod stroje seberu hadr, nasáknu ho benzínem z lahve a zapnu páku agregátu vlevo. Začnou z něj létat jiskry a já pomocí nich hadr zapálím. Pomocí hadru zapálím knot u stroje. Zbývá nalít grog do trychtýře, ale s tím si tady neporadím (když naleju pokus o grog do trychtýře, nestane se nic). Vyjdu ven a pojedu na stanici

 

Policejní stanice (2. část)

Půjdu za Baštou a použiju na něj zaříkadlo od Matěje (pokud jsem již zjistil, že je zaseknutý a byl se poradit s Matějem). Dá mi recept na grog.

 

DNA továrna (2. část)

Přes kaktus projdu do továrny a přečtu si recept od Bašty. Následně použiju skleničku a namíchám tentokrát správnou směs – grog. Naleju ji do trychtýře a pokud kahan hoří, stroj látku zpracuje a vypadá, že každou chvíli bouchne. Za okamžik se tak skutečně stane, ale profesor je volný. Prozradí mi, že mu to udělali dva pachatelé, jeden z toho na něj působil umělým dojmem. Profesor prý svými klony zlikvidoval konkurenční firmu na hračky Dattel a ti se rozhodli pro pomstu. Pravděpodobně měl útok souvislost s vynalezením klonoskopu. Nasměruje mě do Barbílandu a řekne mi kde je letiště (+ Nová lokace – Letiště), víc už ale se mnou nebude ochoten mluvit.

 

Letiště

Sám létat neumím, tak se nebudu pokoušet zatím odletět. Mohu se pokusit otevřít poklop nebo roztočit vrtuli, ale v obou případech mě okřikne pilot v hangáru. Půjdu s ním promluvit, ale letět se mnou odmítá, a to ani pod výhružkou. Budu si tedy přece jen muset pomoci sám. Pomocí uspávadla (vstříknu ho do sklenky) pilota uspím a poté ho prohledám. Měl u sebe leteckou příručku, který hned nastuduji. Než odletím, musím nastartovat letadlo. Pokusím se roztočit vrtuli, ale nejde to. Zvednu tedy poklop a zapnu motor. Nyní již vrtule nebude klást odpor. Nyní je poslední šance, kdy se ještě mohu vrátit do navštívených lokací třeba kvůli nevyčerpaným rozhovorům. Potom můžu odletět směr Bárbíland.

 

Barbieland

Přistání nebylo zrovna čisté, opřel jsem stroj o zeď hradu a z nádrže teče palivo. Nicméně jsem konečně v cíli. Promluvím s umělým Kenem a dojde mi, že to je on, kterého zmínili Kachnan, César a Cvajštajn. Moc mi toho nepoví a já mu zabavím baterky. Seberu mechanického pejska , kterému dám baterky a ještě ho nechám přičichnout ke kapesníku (můžu ho pak poslat do okna, ale ještě je na to brzy). Promluvím s padouchem Matelem, postupně se přizná ke všem zločinům a nakonec zemře, protože nárazem letadla se napíchl na stroj. Psa teď pošlu do okénka. Vydám se za ním a dostanu se do místnosti se sloupem, u kterého je spoutaná Klaudie. Promluvím si s ní a pak už jenom nechám pejska, aby jí překousal pouta. Následně balónem odletíme do bezpečí.

Ani tímto dílem Pankrácovy šílené případy nekončí, byť další díl série opět nemá s tímto společného víc než hlavního protagonistu.


 

Zajímavosti

Obsazení
Luděk Sobota (Pankrác)
Petr Nárožný (Matěj, Hrabě, Napoleon, Al Capone, César a další)
Jiří Lábus (Stobožka, Kachnan, Majkl Dženksn, týpek v docích, hipík a další)
Pavel Pípal (výrostek, úchyl Petříček, pankáč, pilot a další)
Petra Hanžlíková (Pamela Anderson, Lara Croft, Esmeralda a další)
Václav Faltus (major, Bašta, Hitler, Rumlcajs, Cvajštajn a další)
Vlastimil Bedrna (Koprfíld, klaun, Ken, sup)
Valérie Zawadská (krotitelka, obě Marilyn Monroe, Klaudie Š.)

Reálné osobnosti
– U druhého dílu je parodování reálných osob v podstatě základním pilířem humoru. Do přehledu jsem zařadil i pár zajímavostí a souvislostí, které o daných osobách nejsou příliš známy. Cílem těchto popisků není nikoho očerňovat.
David Copperfield – Nezdařený klon Koprfíld je parodie na slavného Amerického iluzionistu Davida Copperfielda. Ten je známý bezpočtem působivých triků včetně levitace, zmizení Sochy svobody, úniku z Alcatrazu a dalších. Je jedním z prvních kouzelníků, kteří své triky předváděli i pro televizní diváky.
Stanislav Neumann – Československý divadelní herec, jehož napodobený hlas imitátor Václav Faltus poskytnul majorovi na stanici. Neumann je krom divadla znám i několika filmovými rolemi, přičemž zřejmě nejslavnější je role krále v pohádce Pyšná princezna.
Jaroslav Bašta – Postava Bašty vizuálně a hlasem odpovídá Jaroslavu Baštovi, nicméně nekonečné éééé bylo spíše doménou politika Václava Bendy. Bašta byl na přelomu milénia tzv. ministrem bez portfeje (byl ve vládě, ale neřídil žádné ministerstvo). Později se stal velvyslancem v Rusku a na Ukrajině, odkud údajně ze zdravotních důvodů odešel.
Božena Němcová – Nepovedený klon Stobožka odkazuje na slavnou českou spisovatelku z 19. stol. Proslavila se především díky románu Babička, ale je též autorkou mnoha pohádek, přičemž některé z nich byly zfilmovány, nicméně snad pokaždé s pozitivnějším a méně násilným průběhem. Pohádky Boženy Němcové sice nebývají založeny na smrti, nicméně tento motiv pro ně rozhodně není tabu.
Vladimír Železný – Hlas pacienta z ústavu se sice Václavu Faltusovi moc nepovedl, ale přesto je dle replik znát, že jde o odkaz na ředitele TV Nova Železného. Ten je známý tím, že stál za založením TV Nova roku 1994 v níž měl svůj vlastní pořad. Stál v čele společnosti CET 21, jejímž majitelem je Americký gigant CME, jež zajišťuje vysílání ve východní Evropě (pro-americké vysílání, samozřejmě). V roce 1999 došlo k rozporům mezi Železným (který se chtěl se svým CET 21 odtrhnout) a CME, což vyústilo až v prohru v arbitráži a pokutu 10 miliard, kterou musel stát zaplatit. Co se týče Amerického CME, tak to i v současnosti stojí za TV Nova a je důvodem, proč je prakticky veškerá zahraniční produkce na této televizi Americká.
Jan Ruml – Rumlcajs je politikem Janem Rumlem, který v letech 1992-97 zastával post ministra vnitra a byl členem ODS. V roce 1997 došlo k rozporům s předsedou vlády Klausem a kvůli utajené korupci v ODS o které Klaus měl vědět, požadoval Ruml jeho odstoupení. K odstoupení Klause však nedošlo, Ruml opustil ODS a založil vlastní Unii svobody. Jeho strana se dostala do vlády, akšak nechvalně známá Opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD odstavila Unii na vedlejší kolej. V důsledku protivládní akce „Děkujeme, odejděte!“ Ruml rezignoval na post předsedy Unie a v průběhu let se čím dál víc distancoval od jejího chodu.
Napoleon Bonaparte – Slavný francouzský císař a vojevůdce. Dá se o něm napsat kvanta textu, takže jen pár zajímavostí. Napoleon byl malého vzrůstu (asi 155 cm), vyznačoval se statečností, pracovitostí ale i touhou po slávě a moci (takzvaný Napoleonský komplex). Bitva u Waterloo se Napoleonovi stala osudným a dovršila období sta dnů jeho vlády po návratu z Elby. Z hlediska politiky těchto sto dnů však pomohlo najít a vykrystalizovat Napoleonovy věrné. Dá se říci, že opětovná vláda Napoleona po návratu z exilu byla vyloženě cílem zainteresovaných osob.
Adolf Hitler – Původem Žid který rozpoutal druhou světovou válku. Hitler je v dějinách postavou, která je takřka výhradně vykreslována v negativním světle. Jen nicotný zlomek zdrojů poskytuje o Hitlerovi objektivní informace. V souvislosti s Napoleonem je tu drobná zajímavost – Hitler usiloval o sjednocení Evropy, avšak bez účasti Británie, s cílem následně napadnout a podrobit si Rusko. Tento scenář je v historii znám několikrát. Na počátku 19. stol u Napoleona, ve 40. letech 20. stol u Hitlera a rovněž na počátku 21. stol. u Evropské Unie a NATO. Je zajímavé, jak se historie opakuje. Hitler opravdu byl milovníkem umění a dokonce sám maloval (poměrně dobře).
Al Capone – Legendární gangster a jeden z nejvlivnějších mafiánů USA. Al Capone se už v mládí připojil k pouličním gangům a z nuly se postupně vyšvihl mezi elitu. Později byl uvězněn ale zhruba po 10 letech propuštěn za dobré chování. Konec prohibice znamenal pro mafii těžkou ránu a nutnost přeorientovat se namísto alkoholu na drogy. Al Capone se po propuštění z vězení raději stáhl do ústraní a zemřel na syfilis. Přestože je Al Capone nejznámějším mafiánským bossem, rozhodně nebyl nejmocnější. Na rozdíl od jiných bossů, kteří se drželi v ústraní se Al Capone nechával zmedializovat a využíval publicity kde se dalo.   
Miloš Zeman – Ačkoli jméno chlápka u automatu není známo, dle vzhledu, hlasu a replik se jedná o Miloše Zemana. Ten se v roce 1992 stal předsedou ČSSD a později po volbách 1998 i premiérem. Díky Opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS získal podporu své menšinové vlády, což bylo považováno za velké překvapení neboť se mělo zato, že ODS v čele s Klausem bude v opozici. Roku 1998 spustila Zemanova ČSSD protikorupční akci Čisté ruce (vedl ji Bašta), jež však měla bídný efekt. Akce byla přinejmenším důkazem toho, že zkorumpovanost vlády dosáhla obřích rozměrů. Po miléniu se Zeman z politiky stáhnul. Roku 2003 sice kandidoval na funkci prezidenta, leč bez úspěchu. O deset let později však uspěl, když v druhém kole prezidentské volby získal 54,8% hlasů. Stal se třetím prezidentem ČR.
Bill Gates – Jeden z nejbohatších lidí planety, spoluzakladatel a majitel giganta Microsoft, který je znám především operačními systémy Windows, jež sice často trpěly poruchovostí, nicméně díky přívětivému uživatelskému rozhraní se rychle vyšvihly na špici. S Billem je spojováno i mnoho negativ, například je známo jeho silné zapojení v projektu NWO, jehož cílem je dokonalá kontrola obyvatel a vyhlazení podstatné části lidstva. Nakonec moderní Windowsy 10 jsou prý díky záměrným bezpečnostním trhlinám primárně určeny pro špehování lidí od CIA.
Juraj Jánošík – Hráč naproti Billovi je bezpochyby Jánošík. Jánošík je Slovenský hrdina a zbojník. Žil na přelomu 17 a 18. stol ale už v pětadvaceti letech byl chycen a oběšen. Protože se se svou bandou zaměřoval i na bohaté kupce a šlechtice, stal se hrdinou slovenského lidu, neboť dle romantických představ bojoval proti útlaku panstva. O Janošíkovi koluje mnoho legend. Říká se, že vlastnil kouzelný opasek a valašku.
Vladimir Mečiar – Slovenský vyhazovač u baru, který zbožňuje píseň „Neubližil som,“ je odkazem na Vladimíra Mečiara. Ten, když odstupoval roku 1998 z funkce premiéra se takto loučil s lidem. Mečiar je však spojován s množstvím podivných afér, přičemž jednou z nich je únos syna prezidenta Kováče z něhož byla podezřívána Slovenská tajná služba SIS. Mečiar byl jedním z mužů, kteří jsou odpovědní za rozdělení ČSR, což vedlo k významnému oslabení obou států. Nutno však podotknout, že patrně první příčiny k rozdmýchání snah o rozdělení má na svědomí Havel a jeho úspěšné snahy o likvidaci (zbrojního) průmyslu na Slovensku. Ostatně Havel je vůbec znám množstvím v podstatě protivlasteneckých kroků a názorů, proto je také představiteli protinárodních vlád tak adorován.
Michael Jackson – Majkl Džeksn z Rockbaru je odkaz na známého Amerického popového zpěváka afroamerického původu. Krom mnoha legendárních hitů byl i tanečníkem a tzv. Moonwalk (chůze pozpátku) je spojován právě s ním. Jackson údajně trpěl nemocí vitiligo, která způsobuje blednutí kůže. Byl znám svým excentrickým chováním (slavný je dokument, kde v rychlosti prochází obchodem a jen ukazuje na starožitnosti, které chce koupit), množstvím plastických operací a také svým rančem Neverland, kam brával cizí děti, které údajně sexuálně zneužíval. Ač soud rozhodl o jeho nevinně, je nesporné, že Jacksonovo chování k dětem bylo velmi podivné.
Julius Caesar – Postava Césara odkazuje na Julia Caesara, což byl známý Římský vojevůdce a politik. Podílel se na zániku republiky a její přerod v monarchii. Právě z jeho jména pak pochází slovo císař. V Alexandrii, kam Caesar pronásledoval Pompeia se zapletl do války mezi Ptolemaiem (právoplatným králem Egypta) a jeho sestrou Kleopatrou. Oba usilovali o trůn. Caesar podpořil Kleopatru, se kterou zplodil syna.
Pamela Anderson – Známý sexsymbol s vydatně vylepšeným tělem i poprsím. Pamela je Kanadská modelka a herečka, kterou nejvíce proslavil seriál Pobřežní hlídka. Když Pamela ve hře zmíní, že dostala Zelený citrón jedná se o narážku na ceny Zlatá malina, které se udělují za nejhorší filmové výkony. Pamela však ve skutečnosti Malinu nikdy nedostala (pokud je mi známo) a navíc Zlaté maliny jsou pouze fraškou a mediální propagací filmů i herců, neboť stejně jako Oskary nejsou udělovány za výkony, nýbrž na základě zákulisních a politických bojů, přičemž negativní reklama (jak je známo) mívá ještě silnější dopad než ta pozitivní.
Lara Croft – Lara se objevila už v Poldovi 1. Tato verze vystihuje přesný opak originálu. Tedy namísto neohrožené silné dobrodružky máme hysterickou vyděšenou nánu.
Esmeralda – Esmeralda je hlavní hrdinka stejnojmenné Mexické telenovely, kterou ztvárnila Leticia Calderon. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějším romantických příběhů jaké kdy latinskoamerická produkce natočila a úspěchu se dočkal i v česku. Postupem času však u nás latinskoamerické telenovely navzdory jejich kvalitám (v rámci žánru, samozřejmě) upadly a nahradily je telenovely Turecké. Netřeba říkat, že jde o politický podtext. Co se Esmeraldy týče, tak postavy, které ve hře zmíní jsou skutečně hlavními postavami seriálu. José Armando je hlavní mužská postava a její největší láska. Původem je však José sirotek a Esmeralda je ve skutečně z rodu Peňarrealů, jenže oba byli po narození vyměněni a tak Esmeralda vyrostla jako chudá dívka s Domingou (porodní bába) a přáteli, kdežto José se stal bohatým a uznávaným mužem. Graciela je pak milenka Chosého a tedy největší rivalka Esmeraldy. Zajímavé je, že Petra Hanžlíková, která Esmeraldu v Poldovi dabovala ji dabovala i v seriálu.
Marilyn Monroe – Slavná Americká herečka z poloviny 20. stol. Ve své době se stala symbolem ženskosti, nicméně zajímavější je její osud. Existují teorie, že její smrt nebyla sebevražda, nýbrž práce CIA, která usilovala o očernění rodiny Kennedyů. Ať je to jak chce, vyšetřování její smrti bylo podezřele rychle ukončeno, lékaři měnili své názory na způsob smrti a dle přátel by si Marilyn na život nikdy nesáhla. Prakticky jisté je jen to, že oficiální verze je vinou mnoha trhlin klam.
Václav Klaus – Doktor Cvajštajn mluví hlasem Klause a stejně jako on rád opakuje některá slova. Václav Klaus byl spoluzakladatelem strany ODS a v  90. letech byl jejím předsedou. Poté, v letech 2003-2013 zastával úřad prezidenta ČR. Klaus se hojně podílel na rozbití Československa a na přijetí kapitalistické ekonomiky, namísto socialistické. V době jeho vlády vesele probíhalo rozkrádání státu. Jeho období ve funkci prezidenta bylo zakončeno amnestií v důsledku které se velké množství zločinců dostalo na svobodu. Za tento čin (a nejen tento) byla na Klause podána žaloba za vlastizradu, nicméně soudní řízení bylo zastaveno. Navzdory všem negativům (tohle je jen malé procento z nich) má Klaus i světlejší stránky, přičemž jednou z nich je otevřená kritika EU, rostoucího vlivu médií a neziskových organizací (zpravidla organizace financované zvnějšku za účelem rozbití státu různými způsoby). Narážka na tenis se vztahuje ke Klausově zálibě v tomto sportu.
Ken – Ken je postavičkou firmy Mattel a v rámci hračkářské série jde o přítele Barbie.
Claudia Shiffer – Marsiaská superkráska Klaudie Š je odkazem na německou topmodelku Claudii Shiffer. Její míry jsou údajně 94-62-91.

Další odkazy
– Polda 2 je plný i jiných popkulturních odkazů. O jaké jde si povíme.
Marta Kubišová (Chcete mě) – O pořadu Chcete mě padne zmínka už v intru, kdy se moderátor zmiňuje o uplatnění finalistek miss. Pankrác pak v hovoru s hasičem (o agresivním Čertíkovi) zmíní i Kubišovou. Chcete mě je pořad o domácích zvířatech, který se vysílá už od roku 1992 a jeho cílem je informovat o týraných zvířatech, o rezervacích, či třeba o nabídce psů z útulků. Jedním ze zakladatelů a též moderátorů pořadu je právě Kubišová.  
Lunetic – Cirkus Lunetik a především cedule o kvartetu šimpanzů odkazuje na chlapeckou skupinu Lunetic, která pobláznila hlavy tisíců mladých fanynek především na přelomu milénia. Lunetic se brzy rozpadli a přestože se později opět dali dohromady, jejich sláva je fuč. Říká se, že zpívat nikdy neuměli.
Viktor Kožený – Zakladatel hradu Klonenburg, Viktor von Bahamas je odkazem na známého zločince Viktora Koženého. Ten v průběhu Kuponové privatizace (spuštěné hlavně V. Klausem) nakradl podvodem značné jmění, načež uprchl na Bahamy. Po Sametové revoluci se republika stála rájem zlodějů a její rozkradení proběhlo velkou rychlostí. Stihnout za 15-20 let učinit z prosperujícího státu usmolenou kolonii Západu je slušný výkon. Kožený byl sice velkou rybou, ačkoli zdaleka ne největší. Je nepravděpodobné, že by Kuponová privatizace už od samého počátku nebyla myšlena jako půda pro tunelování.
Visací zámek – Píseň „Jede traktor, je to Zetor…“ kterou zpívá pankáč v Rockbaru je počátek písně Traktor od Visacího zámku.
Béda Trávníček – Béda Travička, kterého Pankrác zmíní při trhání Chachasparágu je původně animovaná postava z hobby pořadu Receptář a zároveň reklamní postavička obchodního řetězce hobby marketů Mountfield. Zatímco pořad Receptář zanikl, respektive se vyvinul v jiné pořady stejného druhu, tak řetězec Mountfield funguje s Bédou stále a zpravidla využívá tuto postavu (i hranou) do své (klamavé?) reklamy.
Mickey Rourke – Když Pankrác při sbírání štěrku zmíní Mikyho Rouru, jedná se o odkaz na Amerického akčního herce a boxera Rourkeho. Ten je znám především díky množství plastických operací, neboť valný úspěch ve filmu narozdíl od jiných akčních hvězd té doby nezískal.
Mattel – Firma Dattel je odkazem na Amerického výrobce hraček Mattel, který je znám právě hračkami ze série Barbie.
Jáchyme, hoď ho do stroje – Hláška „Slezte z toho lustru Donalde. Vidím vás.“ kterou Pankrác odláká pozornost pilota pochází z uvedeného filmu, kde ji Luděk Sobota nejprve odkouká v biografu a poté za podobným účelem použije na barmana, aby odlákal jeho pozornost a dal mu pěstí.

Zbytečné letadýlko
– Oproti Poldovi 1 mají téměř všechny věci využití. Výjimku tvoří pouze model letadýlka, které sice nevyhnutelně získáte a které dokonce lze natáhnout klíčkem, nicméně nikde ho nelze použít.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte výsledek poč. operace * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.