Swigridova kletba

Swigridova kletba je jedna z prvních českých komerčních adventur a též jde snad o nejkratší českou komerčně vydávanou adventuru vůbec. Opravdu, dohrát SK zabere sotva 2 hodinky. Navíc nějaký kvalitní adventurní zážitek hra těžko nabídne, jelikož v porovnání s třeba o rok mladším Gookou je Swigrid všech směrech slabým odvarem.

Největší kouzlo SK spočívá v pohádkovém světě, v němž nechybí magické předměty, venkovská krajina ani typické nadpřirozené postavy (vodník, mluvící zvířátka, duchové,…). Samotný příběh není ničím zvláštní, zkrátka boj dobrého pasáčka ovcí proti zlému černokněžníkovi. Zvraty žádné, složitější charaktery už vůbec ne a dialogů je poskrovnu. O hrdinovi se dozvíme leda tak jeho jméno (a to až v 2/3 hry), grafika je mizerná… a mohl bych pokračovat. To, co se dere na povrch je jen sběr předmětů a jejich používání, jenže stavět adventuru pouze na tomhle je opravdu málo.

Potíže přicházejí i s problematickým ovládáním – kolikrát se stane, že aktivní předmět nemá žádný popisek a hráč tak musí klikat opravdu na všechno, co se tváří zajímavě. Potěšit by mohl český dabing, ale to by jeho kvalita nesměla být tak mizerná a nesměl by být výrazně tišší než hudba, jejíž hlasitost nejde upravit.

Další neduh SK spočívá v obtížnosti hry. Že je možné vinou některých úkonů zemřít zase tak hrozné není, ale mohou nastat situace, kdy nesebrání předmětu, či jeho nesprávné použití vede do slepé uličky. Návod ale nepíši jen kvůli tomuhle, ale též jako takovou vzpomínku – SK je totiž vůbec první adventura, kterou jsem kdy hrál!

Hodnocení – 20%
Délka – cca 2h


 

Návod

Ovládání + tipy
LTM – pohyb, používání předmětů, rozhovory,…
PTM – jednoslovné okomentování předmětu v inventáři aneb „co to je?“
– Na počátku hry si nezapomeňte spustit intro, které je od hry jinak oddělené
– Známý Letsplayer Vyrida hru zdařile zpracoval a dokonce „předaboval“ postavy. Dost možná nejlepší způsob jak si Swigrida užít nabídne jeho hodinová verze: Vyrida – Swigridova kletba
– Pokud použijete předmět na hlavního hrdinu, řekne k němu dodatečný komentář. Je to něco na způsob prohlédnutí nesených předmětů, což všichni známe z novějších adventur
– Některá nedůležitá aktivní místa nemají žádný popisek – proto se vyplatí prozkoumat vše, co se tváří jen trochu zajímavě

 

Kapitola 1 – Vesnička

1

Intro nás seznámí s nehezkou situací – v Manahonském kraji čaroděj Swigrid ukradl z královského hradu kouzelný roh Kerké a bez něj už nebude možné přivolat jaro. Winter is co… ehh, prostě bude zima.

Jsem pasáček ovcí prozatím neznámého jména. Z kamene na kopci vezmu čutoru a ovečce vpředu seberu zvonek. Vydám se dolů podél cesty. V dálce už je vidět vesnice, mne však zajímá potok. Zkusím v něm vylovit škebli, když tu se objeví žába. Kvák, kvák. Řekne mi, že pro mě najde škebli s perlou, ale musím ji nakrmit mouchou. I ty žáby jdou s dobou… Zajdu do vsi, přesněji na náves, kde probíhá trh. Lidí jako smetí, každý nakupuje a do toho hlásný oznamuje krádež rohu a poslední jaro. No, že by to s lidmi hnulo, to se říct nedá. Přeptám se hlásného na tu tragédii a dozvím se, že přemožitel Swigrida se má stát králem. No ty vo… totiž, to vypadá na slušně placený džob. A jako správný nuzák mám vhodné předpoklady pro to Swigrida přemoct. Že bych to zkusil? Proč ne, nakonec kraj zavátý sněhem a pasáček ovcí dohromady moc nejdou. Trhovkyně vpravo (Magdalena) se se mnou nechce bavit. Prý jsem jí něco provedl… copak to asi bylo? Přeptám se starší trhovkyně na pití a ta mne odkáže na trhovce. Ten nabízí pivko, ale za stříbrňák. Vyjdu z vesnice cestou vpravo a dojdu na pole. Ahá, v dálce už je vidět jezero! V tom vedru seče obilí žnec. Promluvím ním a přeptám se na převozníka. Prý ano, převáží lidi přes jezero, ale není to zadarmo – účtuje si 5 stříbrných a ještě se na něj musí zazvonit. Z pole si vezmu slunečnici a sejdu dolů k vodě. Bohužel na molu žádný převozník není, ale mám zvonec, kterým zazvoním (požiju jej na vodu). Přijede převozník, který si za převoz skutečně účtuje nehorázných 5 stříbrných a smlouvat nehodlá. Holt žádná výprava se bez financí neobejde.

Vrátím se až k mému stádu (vesnici se mohu vyhnout cestou vlevo) a vyšlapu až na kopec před mou chaloupku. Dveře jsou zamčené, ale klíč schovávám mezi kládami. Odemknu a vejdu. Ze stolu seberu ovčí sýr, z police nůž, z pece nůžky a zpod polštářku stříbrňák. Ze svazku cibulí si jednu cibuli vezmu (svazek není aktivní místo!) Vyjdu ven a pokud chci, mohu chaloupku zase zamknout. Tak a jdeme za dobrodružstvím – sbohem chaloupko a zkus tu vydržet neponičená a nevykradená. Zajdu se rozloučit s ovečkami tím, že tu vpředu ostříhám nůžkami a získám vlnu. Teď zase do vsi, kde trhovci nabídnu stříbrňák za pivo. Mno, pivko v korbelu, celý den na slunci… a ještě v něm naleznu mouchu. Nevadí, zajdu dát mouchu žábě a ta mi ukáže škebli s perlou. Škebli vylovím v potoce, otevřu nožem a mám perlu! Téda. Vrátím se do vsi a pustím se do obchodování. Cílem je získat 5 stříbrných a případní kupci tu jsou jen dva, ovšem za některé předměty nabízejí různé sumy peněz… Pokud neprodám zboží za pět stříbrňáků, nebudu mít peníze pro převozníka!

Ceník:
Ovčí sýr – trhovkyně (1), trhovec (nechce)
Vlna – trhovkyně (nechce), trhovec (1)
Perla – trhovkyně (2), trhovec (3)
Slunečnice – trhovkyně (nechce), trhovec (nechce)
Cibule – trhovkyně (nechce), trhovec (nechce)

Je tedy zřejmé, že perlu musím prodat trhovci! Taky můžu slunečnici a perlu nabídnout Magdaleně, ale odmítne je. Dokonce i perlu odmítne, holka jedna nezbedná. Co já jsem jí to asi provedl, že se tak zlobí? S pěti stříbrnými zajdu k molu, opět zazvoním zvonkem, předám převozníkovi peníze a hurá na druhý břeh!

Poznámky:
– Slunečnice, čutora a cibule nemají žádné praktické využití.
– Pokud prodáte perlu trhovkyni, dostanete jakožto předmět dva stříbrňáky. Při jejich prohlédnutí (použít na hrdinu), hrdina nadnese, jestli nemohl perlu prodat výhodněji. To je také jediná nápověda, která vám může říct, že je vše ztraceno – jinak můžete hrát vesele dál.

Skrytá aktivní místa:
Vesnička a okolí – Hrdina, Pomněnky u cesty, Vesnice (pohled od cesty), Rostlinstvo u jezera
Chalupa – Zahrádka před domem, Branka u plotu, Stromy za chalupou, Harampádí za pecí, Nádobí v chalupě, Svazek cibulí (+ předmět cibule)


 

Kapitola 2 – Královský zámek

2

Nějak se mi vysypaly kapsy a zbyli mi jen nůžky. Anebo, že by měl převozník dlouhé prsty? Utrhnu kubu rostoucí u vody a seberu hrneček. V tu chvíli vyleze vodník, nicméně vodníkovi se hrneček nelíbí, páč je v něm pořád čistá voda a dá mi ho. Vida ho, vodníka špindíru! Vydám se dál po cestě a dojdu k velkému ohništi. Natrhám šípky z keře a vydám se vzhůru ke hradu. Brána se mi zavře před nosem, ale ještě tu jsou dva strážní se kterými hodím řeč. Vousatec vlevo bere službu poněkud vážně a ten vpravo vlastně také, ale žádá mě o něco proti rýmě. Mno, vydám se doleva a narazím na živý plot. Popadnu nůžky a vystříhám si do plotu díru. Hned na druhé straně je zahradník. Pokecám s ním, jenomže pán je poněkud nerudného ražení. Zkusím sebrat věci, které má u sebe, ale nic z toho mi nechce ani půjčit. Snad jedině kýbl, ale jen za semínka leknínu. Ty se budou hledat těžko. Dojdu do překrásné udržované zahrady s překrásnou, ale naprosto vyschlou kašnou v níž je rybka (můžu zkusit do kašny nalít vodu z hrnku, ale bylo by to zbytečně náročné). Cesta dál mne dovede k úlům. Prohlédnu je a všimnu si, že v jednom z nich se cosi leskne. Jenže včely to považují za svůj majetek a skončit výpravu ubodán včelami moc dobře nezní. Vezmu si alespoň holínky u dveří a ujistím se o tom, že… ano, dveře do hradu jsou zamčené. Jak jinak. Vezmu si drobnější červenou kytičku ze záhonku. A ještě prohlédnu sudy vzadu – je v nich voda! Ták, průzkum zahrady je dokonán a co dál?

Zajdu až k molu a jak na něj vstoupím, vyleze vodník špindíra, kterého požádám o semínka leknínu. Nemá s tím problém, ale jedině za holínky. Ty už mám, takže mu je dám! Příjemný vodník je spokojený, kdežto nerudný zahradník přišel o holínky, cha chá. Do hrnku s vodou přihodím šípky a hrnek položím na ohniště – uvařím čaj! A ještě si zapálím kubu, to kdybych chtěl dávat kouřové signály. Zajdu za nemocným strážným a nabídnu mu čaj. Poděkuje, nabídne revanš, tak snad z toho něco vzejde. Zahradníkovi dám semínka leknínu a seberu si svůj kýbl. U včelích úlů vykouřím včely doutnající kubou a z úlu si vezmu klíček. Naberu do kýble vodu ze sudů (mohu zkusit nabrat vodu z jezera, ale to je špinavé). Konečně vodu vyleju do kašny. Rybka, čirou náhodou mluvící rybka mi poděkuje. Navíc mě osloví jménem, které mám vyšité na košili – Robin! Och, tak takhle se jmenuji… a abych to nezapomněl, vyšil jsem si jméno na košili… geniální! Rybka mi navíc předá… to zní divně… spíš ukáže klíček, který v kašně byl. Vida už mám dva klíčky. Zajdu k úlům (mohu zkusit nabrat do kýble další vodu, ale už se s ní nechci vláčet). Zkusím klíček z úlu (oranžový) do zámku ve dveřích… Bingo – jsem uvnitř hradu (mohu zkusit dveře otevřít i druhým klíčkem, ale nepůjde to).

Hmm.. jsem zatím jen ve sklepě, kde má zahradník uložené nářadí. Vezmu jeden pytel od brambor (z hromady pytlů) a také malou lahvičku (z poličky vlevo). Cesta dál vede přes úplně tmavou místnost. Ale i když je tu tma jak v tom právě sebraném pytli, mohu projít dál. V další části už je dobře vidět a u stěny se povaluje netopýří trus – beru ho, páč jeden nikdy neví, kdy se může takový trus hodit. Vyjdu po schodišti a ocitnu se v prostorné hale. Zajdu do jídelny (směrem dolů). Několikrát si prohlédnu stůl a nasbírám z něj šunku, kýtu, sýr, cukr a ještě vidličku. Mno, a můžu jít na piknik. Vrátím se do haly a vydám se doprava. Jsou tu troje dveře a nahoře pověšené trofeje jelenů (mohu zkusit dveře odemknout žlutým klíčkem, ale nepasuje tam). Vrátím se zpět a vydám se do zbrojnice (chodba vzadu vedle kříže). Vedle truhly se povaluje sekera a nahoře na ochozu je šaškovská čepička – obojí vezmu. Otevřu dveře v patře a dostanu se k věží jež je hlídána nerudným strážným. Pokecám s ním a zjistím, že pánovi vadí vůně květin venku, hmm. Dám mu přivonět červené kytičky ze zahrádky a on usne. Prima. Seberu hořící pochodeň ze stojanu a podívám se nahoru k věži. Ta je však zamčená, ale naštěstí mám klíč od rybky. Uvnitř věže je jakýsi krystal, po jehož dotknutí zjistím, že vyzařuje chlad. Nesmím se krystalu dotknout celkem třikrát – napotřetí mě zmrazí! Průzkum hradu je hotov a jdeme řešit co dál. 

Vrátím se až do temné chodby a sem umístím pochodeň. Teď je znát, že je tu jakýsi tunel. Uvnitř tunelu je cela a uvnitř cely je alchymistův učeň, který se domáhá jídla a rovnou šunky! Zmetek jeden vybíravý. Poradí mi, abych prohlédnul jídelnu, ale to už jsem udělal a šunku mám u sebe. Dám jí vězni, nakonec pořád mám na piknik dost jídla. Učeň mi poví, že někdo proměnil alchymistu v prase ale přísahá, že on to neudělal. Kdoví jestli nekecá, vykuk jeden vybíravej. Mít rád šunku a proměnit alchymistu v prase… toho chlápka bych ven radši nepouštěl… Ale hlavní je, že se dozvím nové informace – alchymista je v chodbách v zámku a klíč od jeho pracovny je schovaný pod dlaždicí v hale (ta u vchodu). Zajdu do haly a prohlédnu dlaždici kousek od vchodu (jen jedna je aktivní). Skutečně najdu klíček. Zajdu doprava, kde jsou troje dveře. Klíč pasuje jen do prostředních dveří (mohu zkusit odemknout ostatní dveře, ale nepůjde to). Uvnitř je alchymista – prase. Zkusím s ním promluvit, ale moc se toho nedozvím. Hmm, jak jen ho zachránit?

Podívám se do rozevřené knihy na stole. Je tu jakýsi nesrozumitelný text, který by byl dle mých slov daleko srozumitelnější hezky napsaný… Toto je pravá chvíle na to, zaskočit do menu a zapnout si titulky. Je to zvláštní, je to tak trochu podlé, možná i stupidní zároveň, ale jak jsem řekl – napsaný text se dá pochopit, kdežto pouze přečtený text nikoli. S titulkami snadno zjistím, že nesrozumitelný úsek je vlastně napsán pozpátku, čili každé slovo je třeba přečíst odzadu. Pak dá text smysl a zjistím, že pojednává o kouzlu proměny v prasete. Jsou však zapotřebí dvě přísady, které se mají dát do misky – netopýři trus a modré pírko. Trus mám, pírko ne, tedy jdeme ho hledat. Vydám se ven a cestou zaskočím za učněm s podivnými chutěmi. Poradí mi, že by mi mohla pomoci nějaká kniha kouzel. Hmm… Vyjdu ven a dále před bránu. Poradím se se strážným, který mi příslíbil pomoc a on řekne, že pták s modrým peřím léta u ochozu vpravo. Navíc mi dá slaninu na přivábení ptáčka. Vydám se doprava na ochoz a položím na něj slaninu (pozor – ochoz není aktivní místo). Přilétne ptáček a spadne mu modré pírko, které chytím. Mám to ale… pírko! A teď zpátky do pracovny. Do misky vedle knihy vložím netopýří trus a pírko. Vyslovím formuli a alchymista se vzpamatuje. Poví mi, že ho v prase proměnil Swigrid a že tu zapomněl ledový krystal, který se však dá sebrat jedině rukavicí, kterou obdržím. Také mi poradí, že na Swigrida platí jen tři kouzelné kameny zvané quády, ale že se roztrousily po království a nikdo neví, kde je hledat. Rovněž dostanu radu, abych se od Swigrida nechal proměnit v kámen… geniální nápad. A co takhle se nechat proměnit v odjištěný granát? Ačkoli… tady asi granáty nikdo nezná.

Vyjdu ven a vidličkou vydloubnu jedno oko velké trofeje nad dveřmi. Vida, mám první quád – zelený. Šlo to rychle… Zajdu do věže pro krystal, který nezapomenu sebrat rukavicí! Tak a jsem vybaven na další cestu, jenomže kudy dál? Když vejdu do sklepa, zjistím, že dveře ven se zabouchly! Vrátím se do podzemí k cele (v níž už je prázdno) a všimnu si nového průchodu. Vstoupím a odhalím jeskyni plnou dvou bubáků. Húú. Bubáci mě nedovolí projít, ale já se obléknu do pytle (pytel použiju na sebe) a proklouznu jako další bubák.

Poznámky:
– Nemůže se stát, že nějaký předmět zapomenete sebrat – jeskyně se strašidly se otevře až po splnění všeho důležitého a v tu chvíli se také uzavře východ na zahradu.
– V zámku se nacházejí dvě zamčené truhly (v hale a v klenotnici). Ani jedna truhla nejde nijak otevřít, byť si asi každý hráč hned řekne – copak asi najdu uvnitř?

Skrytá aktivní místa:
Před zámkem – Vodník (+ dialog), Hradní příkop (pohled od brány), Brána do hradu, Znak (Tapekovců) nad hradem, Hradní příkop (u ochodu), Zeď hradu (u ochozu), Krajina v dálce (u ochozu), Zeď hradu (u živého plotu)
Zahrada – Růže u zdi, Záhony s trávou u fontány, Hromada hnoje, Trakař, Lavička, Malé červené květiny
Podzemí – Koště, Velký koš, Tma v tmavé místnosti, Klenba u východu z podzemí, Pochodeň v temné chodbě, Klenba v temné chodbě, Oblast u strašidel
Interiéry zámku – Kříž v hale, Sedačky v jídelně, Stoly v jídelně, Průchod do věže v přítomnosti strážného (+ dialog), Spící strážný, Zamčené dveře do věže
Hala – Brnění, Kopí, Kuše, Mapa, Řemdich, Štíty a halapartny, Vlajka, Trofeje, Erby
Alchymistova laboratoř – Sluce a Měsíc, Knihovna, Baňky, Dalekohled, Amulet na stěně, Velká mušle
Věž – Levé okno, Pravé okno, Sedátko, Meče na stěně, Skříň


 

Kapitola 3 – Les

3

A jsem zase venku a navíc v lese. A opět bez nepotřebných věcí. Klika, že vždycky přijdu jen o to, co už nebudu potřebovat. Na skalce nade mnou je straka a něco drží v zobáku. Nabídnu jí sýr a ona mi sice nechtěně, ale přece věnuje zlatý prstýnek. Fajn obchod! Vydám se vlevo a narazím na medvěda a jeho noru. Dokud je tu ale medvěd, nechci zkoušet návštěvu nory. Dám medvědovi kýtu a on odejde, zatímco já prohledám noru a najdu druhý quád – fialový. Už mám dva! Ale z pikniku už nic nebude, leda bych byl na cukr. Dojdu k mraveništi (mohu zkusit nabídnout mravencům cukr a zjistím, že ho mají radi; také mohu zkusit chytit mravence do lahvičky, ale sami tam nepůjdou). Nasypu do lahvičky cukr a teprve teď chytím na návnadu pár mravenců do lahvičky. Joj, mám mravence v lahvi! Cesta mne zavede ke skřítkovi. Řekne mi, že něco ztratil… No jo, chlapče, každej to jednou ztratí… Skřítek mě ale vyvede z omylu a vysvětlí, že ztratil jen svoji čepičku… no, tak to je smutný… Ale já naštěstí jednu čepičku mám a když mu ji dám, dostanu další třetí quád – oranžový. A protože mám všechny tři quády, můžu jít na Swigrida! Cesta dál mě dostane k močálu, kde sídlí hejkal. Řekne mi, že jeho famózní dárky (domek v bažině a hnijící kůže) nedokázaly jeho milou vílu Avínu přimět, aby mu skočila kolem krku. Žádá pomoc a já mám čirou náhodou prsten. Hejkal je za něj rád a dá mi pálenku. Cesta vlevo vede zpátky ke skále – les je jakýsi kruh kolem té skály. A já musím jít vpravo, kde je další skála.

Cestu podél skály blokuje vodopád. Naštěstí mám ledový krystal, kterým vodopád zmrazím a poté jej rozsekám sekerou. Cesta je volná! Ocitnu se v horách a brzy mi začne být zima. Dvakrát se zmíním, že mi je chladno, napotřetí už se zmínit nestihnu, neboť zmrznu! Během cesty horami se musím napít pálenky, jen tak se zahřeju a projdu živý, zdravý a nezmrznutý k hradu Swigrida.

Poznámky:
– Prakticky vzato tato část zahrnuje i tu následující, ostatně je možné se z ní vrátit zpět do lesa. Na druhou stranu už jen kapitola v lese obsahuje spoustu skrytých aktivních míst, takže pro lepší přehlednost poslední třetinu hry dělím na dvě části
– Zisk quádů není podmínkou pro postup dál, tou je jen pálenka. Quády v lese je možné vynechat, ale pak na konci hry přijde závěr vhodný jen pro fanoušky Swigrida

Skrytá aktivní místa:
Hustý les – Skála s průchodem, Rostliny naproti skále, Les u medvědí nory, Velký pařez, Modré bobule, Květinky u mraveniště, Vysoký strom vedle mraveniště, Muchomůrky u mraveniště
Podmáčený les – Skála u skřítka, Muchomůrky u skřítka, Stromy u skřítka, Malé stromky, Padlý strom v bažině
Vodopád – Vršek skály, Lišejníky, Cesta za vodopádem (před jeho odstraněním), Hory v dáli
Hory – Šedé skály v dáli, Vysoká skála vlevo, Sněhové pláně, Ostrůvek zeleně


 

Kapitola 4 – Swigridův hrad

4

Vida, jsem tu. V cestě ale stojí podivná vlkodlačí stráž, která mě nepustí (mohu zkusit strážného napadnout sekyrou, ale netroufám si na to). Vpustím však strážnému do kožichu mravence. Cha, vlkodlak zdrhne a cesta je volná! Dostanu se k aleji, kde je trojice vlků (nejsou aktivním místem). Nesmím se na vlky ani podívat, jinak vinou Swigridova kouzla zkamením! Projdu dál a ocitnu se před hradem. Vstoupím bez zaklepání a jsem u Swigrida doma.

Hm, výzdoba nic moc. Prohlédnu si brnění u schodiště a hlavně nápis na jeho meči – Qua te. Vyjdu nahoru po schodech a dále doprava. Je tu spousta soch, přičemž některé bytosti mi jsou povědomé (skřítek, chlupatá stráž a vlk). Hmm, Swigrid dělá do umění. V zobáku ptáka najdu zrcátko. Zajdu na opačnou stranu (nad schodištěm vlevo) a dostanu se do obrazárny. Mno… Swigridovi jde sochařství evidentně lépe. Prohlédnu si obrazy a zjistím, že jakmile se na ně podívám, malby zmizí! Teprve když se od obrazů vzdálím, tak se malby vrátí a abych je zase nechal zmizet, musím odejít do jiné oblasti, vrátit se a obrazy zase prohlédnout. Prozkoumám hlavně prázdný rám druhého obrazu zleva. Najdu nečitelný text, který si ale nechám zobrazit v zrcátku – Qua te guoro en. Zvláštní formule, která začíná stejně jako nápis na meči. Ahá! Seběhnu dolů k brnění a použiji na něj nebo na meč formuli. Brnění zmizí a odhalí průchod. Nejvyšší čas ujistit se, že mám v kapse všechny tři quády. Pokud mi nějaký chybí, měl bych se radši vrátit do lesa pro něj…

Quády:
Zelený – z oka trofeje na zámku (vypíchnout oko vidličkou) Ten už určitě mám!
Fialový – z nory medvěda (vylákat šelmu na kýtu)
Oranžový – od skřítka (vyměnit za čepičku)

Takže, jdeme na to… Vstoupím a ocitnu se ve Swigridově pracovně i se Swigridem uvnitř! Okamžitě se mě pokusí zaklít. Pokud budu 3x čekat (prohlížet jiné předměty, přesouvat se) Swigrid kouzlo dokončí a já se rozplynu! Mohu si dovolit prohlédnout maximálně dva předměty, nicméně neokomentuji nic, neboť na to není čas. Na Swigrida musím použít quády (je jedno v jakém pořadí). Po třetím quádu Swigrid zkamení a jeho hrad navštíví jaro.

Poznámky:
– Skryté aktivní místo a okamžitá smrt po jediném pohlédnutí na vlky (navíc bez sebemenšího varování) je od autorů docela drsný chyták. Na druhou stranu už u brány musí být každému zřejmé, že se jde do finále a že nebude od věci hru uložit
– Všimněte si, kterak musí hrdina během hry posbírat určitý počet stejných předmětů, aby zvítězil. V českých adventurách to není ojedinělé, vzpomeňte na Posla bohů, či Posla smrti.

Skrytá aktivní místa:
Před hradem – Oblast za zdí (před odežením stráže), Stromy v aleji, Vlci (+ smrt!), Paty kulatých věžiček u hradu, Průchod do hradu, Značka S nad branou
Interiéry hradu – Kamenné koule na zábradlí, Popisky obrazů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte výsledek poč. operace * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.