AC 1

AC 1

 

Skladba

AC 1 původně vznikal jako pokračování série Prince of Persia. Rozsáhlý 3D svět, souboje s meči, šplhání, skákání a exotické prostředí. Tyhle aspekty setrvaly, ale z původně zamýšleného prince vzešla zbrusu nová hra, která nastartovala jeden z největších fenoménů herního světa. Hry na všechny možné platformy, knihy, animované filmy, hrané filmy, fanouškovské filmy, bohaté sběratelské edice her, sady oblečení, figurky, parodie,… Assassin’s Creed se nesmazatelně zapsal do zábavního průmyslu, postavil se vedle velikánů jako je Tomb Raider a jeho hvězda svítí na obloze dál s pozitivním výhledem do budoucna.

Je pro mě výzvou zpracovat na Adventuristovi něco jako je AC a už teď vím, že pokud do dotáhnu do zdárného konce, úspěch to mít bude. Přestože se nabízí možnost převézt AC na zbrusu nový web, rád bych ho alespoň zpočátku ponechal na Adventuristovi, ostatně stránky jsou už zaběhnuté a články si snáze najdou čtenáře.

Pojďme si AC představit… Typickým znakem všech her série je volný otevřený svět + upravené historické události umě našroubované na fiktivní příběh + pohodová hratelnost a perfektní ovládání, které přestože působí složitě, po pár minutách padne do ruky + kopa bojových možností, které tvoří každý souboj zajímavým. Není všechno zlato, co se třpytí a AC má vady na kráse, ovšem ta krása je pořád to, co převládá.

Už při prvních slovech, kdy doktor Vidic vypráví o genetické paměti, která se přenáší na potomky stejně jako geny a díky které mohou třeba ptáci vědět, kam mají letět, je zřejmé, že tohle není typický prostoduchý Americký blábol. Ano, v řadě věcí AC fantazíruje, upravuje si historické události pro svůj příběh, ale pokud je vše podáno věrohodným způsobem, což v AC je, výsledný zážitek z příběhu není nijak pokažený. Pokud mluvíme jen o AC I, i tak můžu říci, že příběh má značnou hloubku. Mnohokrát AC přiměje k zamyšlení a nejen nad postavami a příběhem, ale i nad skutečným světem a jeho fungováním. V AC se mísí moderní současnost s dávnou minulostí, AC představuje styl vyprávění příběhu v příběhu, ale funguje bezvadně a navíc díky tomuto systému dokáže celá AC série provézt hráče napříč místem i časem. A i destinace vůbec prvního dílu je zajímavá a neokoukaná, totiž třetí křížová výprava na území dnešní Sýrie a Izraele tedy konflikt křesťanů vedených Richardem I. a muslimů pod vedením Saladina. V příběhu ale neexistuje dobro a zlo. Nikdo není ani bílý ani černý, dokonce ani hlavní hrdina ne, a právě tahle změť našedlých postav dodává příběhu punc kvality. Kdo nemá tak jako já rád příběhy bílé a černé, bude s AC nadmíru spokojený.

Na dobu vzniku (2007) má AC I opravdu vysoce kvalitní grafické zpracování a taktéž ozvučení. Už první díl pro mnohé až fenomenální série působí graficky velmi zdařile. A dokonce mohu potěšit i příznivce českého dabingu! AC I je jedna z posledních velkých her, které se jej dočkaly. Hlavní role asasína Altaira se ujal Martin Stránský, roli jeho vzdáleného potomka Desmonda vzal Petr Lněnička a v dalších rolích se objevují jména jako Zdeněk Hess, Jaromír Meduna, Miroslav Táborský, Jan Šťastný, Pavel Rímský a další.

AC I představuje příběh dvou hratelných hrdinů. V současnosti tu máme Desmonda Milese v jehož kůži však nestrávíme ani desetinu herní doby. Desmond je držen v zajetí, k dispozici má dvě místnosti, jeho příběh neobsahuje žádnou akcí, zato však nabízí řadu otázek a odpovědí. V dávné minulosti, která je po hratelnostní stránce základem, se hráč zhostí role asasína Altaira, zabijáka ze syrské pevnosti Masyaf, který se se svými bratry řídí kodexem asasínů, jehož smyslem je zajišťovat mír a to přes vraždy těch, kdož jej narušují. Svět Altaira nabízí pět obrovských volně přístupných map, v nichž nehrozí žádné ‚loadingy‘ a hráč není při zkoumání ničím rušen. Základem světa je tzv. Království, čili spletenec úzkých horských cest, které vedou dál, do center dění. Tím prvním místem je Masyaf – slavná pevnost řádu Asasínů a přilehlé městečko. Mapa je přehledná, každý se v ní brzy zorientuje, a když člověk něco hledá, brzy to díky malé velikosti najde. Pak tu máme tři velká města, každé zhruba třikrát větší než Masyaf. Je to Damašek, Jeruzalém a Acre. Bohužel, města působí dosti podobně. Rozlišit od sebe jednotlivá města je pomalu stejně náročné jako se v některém z nich vyznat. Jejich velikost je opravdu ohromná a skutečně se dostavuje ten pocit, že se nacházíte v žijícím, na svou dobu ohromném městě. Chrámy, zahrady, kanály, tržiště… a mezi tím vším je změť ulic a uliček, nádvoří a jiných veřejných míst. Být to všechno třetinové, pak by nebyl zase takový problém se ve městech vyznat, ale tvůrci místo na přehlednost vsadili na dojem, byť parádní dojem. A aby toho nebylo málo, hráč není držen pouze v horizontální rovině. Altairovy schopnosti umožňují zdolat prakticky každou budovu a tak je přeskakování mezi střechami stejně časté jako běhání po ulicích. Ta představa mít celé město na dlani provází celou sérii a je vůbec úžasná.

Souboje jsou zcela samostatnou kapitolou hry. Často je možné se konfliktu vyhnout nebo nepříteli utéct, ale odpůrci krve a násilí mají smůlu – toto je hra založená na násilí a zabíjení, tak to zkrátka je. Trochu zkušenější hráč pravděpodobně zvládne každou průměrně náročnou situaci, neboť boje jsou málokdy tak náročné, abyste si museli říct: „hmm, tak na tohle nemám.“ Ale i když náročnost není vysoká, je souboj zábavný. A jak že se dá bojovat? Překvapivě různými způsoby včetně využití okolí. Kromě slabého a silného útoku mečem můžete uskakovat, krýt se anebo chytit nepřítele a hodit ho na zem, na jiného nepřítele, či na lešení. Dále můžete nepřítele srazit ze střechy, skopnout z žebříku nebo využít akrobatické schopnosti a přimět protivníka, aby následoval vaši náročnou trasu, což mnohdy nedokáže, spadne a zabije se. Můžete protivníka i zmlátit, zabít vrhacím nožem, převálcovat koněm nebo ho ze sedla zapíchnout. Zdaleka těch možností není tolik jako v dalších dílech série, ale už nyní představuje každý souboj dynamickou událost a s trochou fantazie bitky nikdy neomrzí.

Ale konec chvály, protože nezávažnějším neduhem hry je neustálé opakování jednoho a téhož schématu misí:
1. Altair dorazí do města. Jakmile jsou všechna tři města dosažena hezky po cestě skrze Království, uvolní se možnost je okamžitě navštívit, což šetří čas a zbavuje nutnosti projíždět neustále Královstvím, které po jediném podrobném průzkumu už nic nenabídne.
2. Altair vyhledá základnu vrahů a vyslechne si úvodní průpravu tamního Asasína.
3. Altair zavítá do čtvrti, kde se bude děj odehrávat a zdolá cca 10 věží, díky čemuž se odkryje mapa a tím i pozice úkolů. Lezení na jednu věž je fajn, lezení na dvacet věží je otravné a co je horší – zdolávání věží, či jiných vysokých staveb je prvkem všech dílů série.
4. Altair v dané čtvrti zachrání cca 10 civilistů, respektive zabije je ohrožující vojáky. Není to povinné, jenomže… pro někoho nepovinné úlohy působí tak jako ty povinné – prostě kompletně splnit hru znamená absolvovat i vedlejší úkoly.
5. Altair splní další úkoly, jejichž náplň se stále opakuje (někam doběhni, někoho nenápadně zabij, dalšího zbij, jiného vyslechni…). Ne že by úkoly nebyly samy o sobě zábavné, ale protože se neustále opakují (zvedá se pouze jejich obtížnost), začne to být brzy stereotypní a nudné.
6. Altair sesbírá střípky informací o hlavním cíli a obeznámí o tom tamního Asasína
7. Konečně přichází ta opravdu vysoce zábavná část a tedy prozkoumání nalezených dopisů a map, prohlédnutí místa činu a naplánování vraždy cíle. Tohle opravdu nemá chybu, protože možností řešení je obvykle více, dějiště, kde se vražda odehrává je zajímavé a samotný cíl dokáže mnohdy překvapit. Někdy se cíl vydá na útěk, jindy se nechá rychle obklopit vojáky a někdy celá ta akce nabere úplně jiný rozměr, když se ukáže, že pohodový plán Altaira nemůže vyjít. Když je po cíli, zábava pokračuje útěkem, či opatrným přesunem do základny Asasínů, kde mise končí.

Nemůžu rozhodně říci, že by některý z těch bodů byl vyloženě špatný, ale protože pouze ten poslední nabízí vysokou variabilitu, brzy zbytek mise omrzí a může se stát, že zábava se ze hry prostě vytratí. A protože zábava hraje vždycky prim, nenahradí ji ani prostředí, ani příběh ani systém soubojů. Prostě takovéto to ‚dohrání z nutnosti‘ zřejmě postihne spoustu hráčů a to je škoda.

Nijak zvlášť velkou variabilitu nenabízejí ani běžní obyvatelé města. Krom vojáků a obyčejných civilistů tu jsou vyvolávači, kteří neustále hlásají jednu a tu samou věc. Jeruzalém a Damašek podporuje Saladina, Acre zase Richarda, a protože vyvolávači opravdu během celé hry nezmění svůj přednes, začne to být rychle otravné. Ještě otravnější jsou žebračky, jež se neustále motají okolo Altaira a žadoní o peníze, nicméně finanční systém (včetně možnosti rozhazovat peníze lidem) přinese až AC II. Stejně odporní jsou i opilci, co do Altaira strkají. Zdají se být neškodní, ale až se kolem nich projdete v Acre na molu, dost možná změníte názor (Altair totiž neumí plavat). Všichni tihle lidé mají v záloze jen pár vět, které neustále opakují. Kdyby na mě hra nemluvila rodným jazykem, snadno to bez povšimnutí přejdu, ale takhle se ty hlášky mnohem snáz vryjí do paměti a protože jsou stále stejné, rychle začnou být otravné.

Jak tedy AC shrnout? Geniální myšlenka, originální pojetí, silný příběh, nádech poutavé historie a široké herní možnosti zčásti zkrachovaly na neustálém opakování jednotlivých úkonů nutných k postupu vpřed. Klíčem k úspěšnému dohrání a udržení laťky zábavnosti je správné dávkování. AC není hra, kterou bych doporučil dohrát během týdne. Je to však hra, kterou bych doporučil dohrát, anebo… nejste-li příznivcem podobných her, existuje možnost shlédnout film sestříhaný ze scén ze hry, viz samostatná rubrika zajímavosti.

Hodnocení – 80%
Herní doba – cca 25 hodin


 

DNA

DNA

Postup ve hře, tedy zobrazování úkolů je v celé AC sérii prováděno přes DNA synchronizaci. DNA je tedy jakýsi přehled aktivit. Jsou tu obsaženy hlavní mise, vedlejší mise i dodatečné sběratelské aktivity. Mohlo by se zdát, že pokud hráč zkompletuje DNA synchronizaci, má hru automaticky splněnou na největší možné maximum. Ovšem v některých dílech série existují i jakési podružné aktivity, jež nejsou v DNA synchronizaci zahrnuty.
V AC I se po odehrání hry můžete k pamětím vracet a pouštět je znovu a znovu.
Všimněte si modře značených pamětí. To jsou vedlejší úkoly. Sice se vážou na jednotlivé sekvence, ale jinak s nimi nemají nic společného.

 

DNA

Sekvence I (Šalamounův chrám) – 4 paměti
Sekvence II (Zrádce + Tamir) – 12 pamětí
Sekvence III (Garnier de Naplouse + Talal) – 16 pamětí
Sekvence IV (Abu’l Nuqoud + William z Montferratu + Majd Addin) – 24 pamětí
Sekvence V (Sibrand + Jubair Al Hakim) – 16 pamětí
Sekvence VI (Robert de Sable) – 9 pamětí
Sekvence VII (Al Mualim) – 1 paměť
Celkem – 72 pamětí

 

Současnost

Primární
– Hlavním úkonem Desmondovy dějové linie je navštěva Animu a v něm splnění vždy jedné příběhové sekvence
– Mezi sekvencemi probíhá intermezzo spočívající v cestě do ložnice a ráno zase do Animu. To je ve stručnosti jediná povinná herní náplň linie současnosti. Ale hráč by měl vědět, že takhle přímočaré to být nemusí.

Sekundární
– Tak za prvé Desmond může Animus opustit kdykoli i v průběhu sekvence. Stává se tak, i v případě, když chce hráč hru vypnout, takže si tím projde každý. 🙂
– Desmond může hovořit s ostatními aktéry, tedy doktorem Vidicem a jeho asistentkou Lucy. Pro pochopení souvislostí jsou rozhovory velmi důležité a proto důrazně doporučuji po i před každou sekvencí vyzpovídat všechny přítomné.
– V pozdějších fázích hry je možné použít počítač u Animu nebo u Vidicova stolku. V počítači se dá nalézt mnoho záznamů poodhalujcích pozadí děje.
– V jeden moment položí Lucy na stolek u Animu Vidicovo pero. Vezměte jej a díky tomu získáte ve Vidicově počítači přístup do jeho soukromých složek. Tím odhalíte další střípky pozadí příběhu. Pokud však sebrání pera propásnete a místo toho splníte DNA sekvenci, aby se děj pohnul vpřed, už pero nikdo nezískáte.
– Konečně je třeba zmínit, že po dokončení příběhové linie se stále můžete vracet do současnosti a znovu si procházet informace v počítačích.


 

Lokace

AC I nabízí celkem 5 volně otevřených map různých velikostí. Představíme si je v pořadí v jakém je hráč navštíví…

 

Masyaf

Masyaf

Velká pevnost řádu Asasínů ukrytá vysoko v horách. V samotné pevnosti, která je chráněná masivními zdmi, věžemi a bránou, můžete nalézt cvičiště, rozsáhlou knihovnu, pracovnu Al-Mualima a zahrady. Pod pevností se pak nachází městečko v němž žijí lidé vesměs věrní Asasínům. U brány jsou stáje a za nimi dlouhá cesta skalní soutěskou vedoucí do Království.

 

Království

Království

Spletitá soustava horských cest symbolizuje samotnou zemi a to válkou postiženou zemi. Královstvím pochodují vojáci, ve vesničkách přežívají obyčejní lidé a nezřídka je možné natrefit na strážní věž či tábor některé z válčících stran. Pomalu na každém kroku se dá nalézt kůň pro rychlejší přesun.

 

Damašek

Damašek

Město věrné Saladinovi. Tak jako ty zbylé dvě je rozdělené na tři čtvrti – chudinskou, bohatou a pro střední třídu. Uvnitř hradeb Damašku najdou smrt tři cíle – Tamir, Abu’l Nuqoud a Jubair Al Hakim.

 

Acre

Acre

Přístavní město kontrolované vojáky Richarda. Evropská architektura je ve městě znát na první pohled, což město vizuálně výrazně odlišuje od zbylých dvou. V Acre Altair zabije Garniera de Napolouse, Williama z Montferattu a Sibranda.

 

Jeruzalém

Jeruzalém

Druhé město pod vládou Saladina. Juruzalém působí jako nejmenší město z těchto tří. Ve městě je i značné množství významných pamětihodností díky kterým je orientace v ulicích snazší. Mezi zdmi Jeruzaléma jsou tři cíle – Talal, Majd Addin a Maria.

 

Příběhové mapy

Arsuf

Arsuf – Zničené město u pobřeží nedaleko Acre. Přístupná je pouze úzká skalní stezka vedoucí k táboru křižáků. Arsuf se navštíví v rámci jedné z posledních pamětí ke konci hry.


 

Základna Asasínů
Masyafská pevnost

V každém AC je zvykem, že existuje cosi jako velitelství, základna, domov… zkrátka zázemí pro našeho hrdinu, ve kterém lze plnit různé drobné aktivity.

HQ

V AC I lze za základnu asasínů logicky označit Masyafskou pevnost ovšem rozmezí aktivit je tristní, neboť nabízí jedinou akci.

1. Cvičiště
Na cvičišti je možné kdykoli procvičovat techniky boje proti jiným asasínům. Nebojte se, nemůžete nikoho zabít, pouze si procvičovat útoky a obranu.


 

Sběratelské aktivity

V AC hrách jsou typické tzv sběratelské aktivity založené, jak název napovídá, na kompletování určitého množství předmětů. Obvykle jsou za tyto aktivity nějaké odměny a to buď za celou sadu předmětů nebo postupně za každý předmět jednotlivě.

Výhledy – ?
– V každé lokaci se nacházejí rozhledny, které je třeba zdolat a synchronizovat vyhlídku. Krom pěkného výhledu po okolí se odhalí část okolní mapy, tudíž absolvování vyhlídek usnadní orientaci na mapě.

Křižáci – 60
– Na mapách se nachází celkem šedesát křižáckých rytířů. Jsou to silní protivníci, obzvláště jsou-li poblíž další stráže. Jejich zabití je odměnou samo o sobě, jelikož si trochu ulevíte od počtu nepřátel.

Praporky – 420
– Další sběratelskou aktivitou AC I je sběr více než čtyř stovek praporků spadajících do sedmi kategorií. Za jejich sebrání bohužel neexistuje žádná odměna, pouze záznam v DNA a dobrý pocit z toho, že jste stoprocentnímu splnění AC I zase o kus blíž. A aby toho nebylo málo, ve hře neexistuje žádná nápověda, kde praporky hledat. Mohou být prakticky kdekoli tudíž je nezbytný systematický postup při hledání. Poctivým hledáčům lze vzkázat jediné – přeji pevné nervy. 🙂
– Pokud si nevíte rady s hledáním praporků, zkuste vyhledat nějakou fanoušky vytvořenou mapu jejich umístění. Uvedu třeba jednu českou a to zde
Masyaf – 20 praporků Asasínů
Království – 100 praporků Krále Richarda
Damašek – 100 praporků Saracénů
Acre (chudinská čtvrť) – 33 Maltézských praporků
Acre (střední čtvrť) – 33 Německých praporků
Acre (bohatá čtvrť) – 34 Templářských praporků
Jeruzalém – 100 praporků Jeruzalémského kříže


 

Zbraně

Co by to bylo za zabijáka beze zbraní, že? Tedy ne, že by asasíni nemohli někoho jednoduše ztlouct, ale co by tomu řekly klouby? 🙂
Tak jako u všech následujících rubrik si představíme arzenál pravého asasína a nakonec to, co si lze představit pod pojmem dopravní prostředky. Vím, že to označení působí až směšně, ale nejlépe vystihuje všechny ty věci, které mohou asasíni používat, aby se vyhnuli bolesti nohou…

 

Zbraně na blízko

Pěsti
– Prostředek na vyřizování účtů s civilisty. Je-li třeba civilistu vyslechnout, rozbitý ciferník jej přinutí mluvit.

Skrytá čepel
– Jeden ze symbolů asasínů i celé herní série. Skrytá čepel je ve skutečnosti mechanické zařízení umístěné na předloktí a zápěstí. Bývá samozřejmě zakrytá oděvem, což činí nositele zdánlivě neozbrojeného. Pohybem zápěstí čepel vystřelí podél dlaně a může zabít svůj cíl.
– V AC I je čepel nejrychlejší způsob jak zavraždit nic netušící cíl. V otevřeném konfliktu už to takový zázrak není, proto je vhodnější sáhnout po jiné zbrani.
– Napříč sériemi bývá skrytá čepel vylepšována jejími nositeli. O různých variacích si určitě povíme, ale sluší se zmínit, že v univerzu AC existuje i skrytá čepel pro boty.

Krátká zbraň
– Krátká čepel, která je díky své délce vhodná k blokování útoků. Vyplatí se hlavně proti většímu počtu slabších nepřátel.
– Krátká čepel se Altairovi postupně vylepšuje, respektive dostává vizuálně nové typy, které jsou účinnější.

Střední zbraň
– Klasický meč vhodný do duelů i proti obrněným nepřátelům.
– Stejně jako krátká čepel se i meč v průběhu AC vylepšuje a to podobným způsobem.

 

Zbraně na dálku

1. Vrhací nože
– Házecí nože jsou jedinou zbraní na dálku. Altair jimi může rychle zneškodnit slabé stráže. Nože mají omezenou kapacitu, která se v průběhu hry zvyšuje.
– Další nože lze získávat ideálně okrádáním pobudů, případně návštěvou Masyafu, což ale představuje dosti dlouhou cestu navíc.

 

Dopravní prostředky

1. Kůň
– Kůň je sérii AC velmi častým prvkem. Jeho výhody jsou zřejmé. Avšak z koně je možné též bojovat a to ohánět se mečem do stran. Není to moc sofistikovaný způsob boje, zvláště když není pro nepřátele zase tak těžké koně srazit k zemi nebo rovnou usmrtit. V konfliktu s větší skupinou nepřátel je mnohem lepší využít koně k rychlému útěku.


 

Cíle

Postavy, které jsou hlavními cíli hrdinů. Označit je všechny za zloduchy dost dobře nejde, to si musí každý hráč posoudit sám. Někteří z nich mají málo prostoru, jiní více, a třeba hlavní záporné postavy mají pravidelně jednu z nejdůležitějších rolí v příběhu. Všechny tyto postavy po poražení promlouvají ke svému přemožiteli a v 95% případů následuje jejich smrt. Těch zbylých pět procent jsou postavy, které hrdina ušetří.

V AC I je celkem 11 cílů přičemž jeden z nich je ušetřen.
Závěrečným protivníkem AC I je velmistr řádu asasínů Al-Mualim.

 

Tamir

Tamir

Bohatý obchodník z Damašku je prvním Altaïrovým cílem. Tamir vede výrobu zbraní pro své Templářské spojence. Je krutý a neštítí se zabíjet své pracovníky nesplní-li svůj úkol. Tamir tráví čas na tržišti, kde je obklopen masou lidí a je tak snadným cílem.

Zabití
– Ideálně vražda při využití ruchu na tržišti
– Souboj do kterého se zapojí i Tamirovy stráže

Poslední slova
A: Mír s tebou.
T: Za tohle zaplatíš. Ty, i všichni tobě podobní.
A: Jsi jediný, kdo nyní bude platit, příteli. Už dál nebudeš bohatnout na utrpení.
T: Ty si myslíš, že jako obchodník se zbraněmi jsem největší zlo? Podivné, nemyslíš? Proč já, když tolik dalších dělá totéž?
A: Věříš tedy, že jsi jiný?
T: Ale já jsem. Sloužím vyššímu cíli než jen výdělku. Jako mí bratři.
A: Bratři?
T: Á, on si myslí, že pracuji sám… Ale já jsem jen článek, jedinec, se svým vlastním úkolem. Však ty to brzy zjištíš, i to ostatní. Nebudou tě mít rádi, za to, cos učinil.
A: Výborně, už se těším až ukončím i jejich životy.
T: Taková pýcha. Oni zničí tebe, synku.

 

Garnier de Naplouse

Garnier de Naplouse

Doktor z Acre, který ve svém špitále ‚léčí‘ šílence. Kdysi k tomu používal jablko ráje, ale když jej získali asasíni, musel se spoléhat na bylinky. Špitál, kde pobývá je sice střežen ale nepříliš velkým počtem stráží.

Zabití
– Ideálně vražda za pomoci učenců a zmatku ve špitále
– Souboj do kterého se zapojí stráže špitálu

Poslední slova
A: Zbaven svého břemene.
G: Ach, nyní si odpočinu, že? Nekonečný sen mě volá, ale než zavřu oči musím vědět jednu věc – co bude s mými dětmi?
A: Myslíš oběti svých krutých experimentů? Budou osvobozeni a vrátí se domů.
G: Domů? Kam domů? Do stok? Do bordelů? Do vězení, odkud jsme je vytáhli?
A: Odvedli jste ty lidi proti jejich vůli.
G: Ano, ale jakou oni asi měli vůli? To jsi skutečně tak naivní? Uklidníš plačicí dítě, jen proto, že pláče? ‚Ale já si chci hrát s ohněm, tati?‘ Co na to řekneš? ‚Jak chceš.‘ Ale pak jsi odpovědný za jeho popálení.
A: To nejsou děti, ale dospělí muži a ženy.
G: Možná tělem, ale nemyslí, což je chyba, kterou jsem se snažil napravit. Přinávám, že bez artefaktu, který jste nám ukradli, se můj postup zpomalil. Ale jsou tu rostliny, směsi a extrakty. Mé stráže jsou toho důkazem. Než jsem našel a osvobodil ze zajetí vlastních myslí, byli to šílenci. Ach a s mou smrtí se z nich opět stanou šílenci.
A: Ty skutečně věříš, že jsi jim pomáhal?
G: To není to, čemu věřím. To je to, co vím.

 

Talal

Talal

Otrokář z Jeruzaléma, který prodává své lidi nejčastěji Garnierovi do Acre. Vláká Altaira do pasti a pošle proti němu své muže. Když padnou, Talal se pokusí Altairovi útéct.

Zabití
– Ideálně zabití během Talalova útěku po střechách a ulicemi
– V krajním případě souboj, který nastane na konci Talalovy únikové trasy. Do souboje se zapojí okolní stráže.

Poslední slova
A: Nemáš kam utéct. Poděl se se mnou o svá tajemství.
T: Má úloha je dohrána. Ale bratrstvo není tak slabé a má smrt je nezastaví.
A: Jaké bratrstvo?
T: Al-Mualim není jediný, kdo má se Svatou zemí své záměry. A to je vše, co se ode mně dozvíš.
A: Pak jsme tedy spolu hotovi. Popros svého boha o slitování.
T: Není žádný bůh. Jestli ano, dávno už opustil ženy a muže, které jsem já přivedl do náručí.
A: Jak to myslíš?
T: Žebráci, děvky, narkomani, leprou nakažení… Připadají ti jako klasičtí otroci? Nehodí se k ničemu. Ne, nechtěl jsem je prodat, ale zachránit. Ale ty nás stejně všechny zabiješ a to jen proto, že to po tobě někdo chtěl.
A: Ne, bohatneš na válce, na zmařených životech.
T: Ano, to by sis mohl myslet, hlupáku. Co s takovým míněním. Tohle je prý to nejlepší, co dokážete. Nevidíš tu ironii v tom všem? Ne, zatím ne, jak se zdá, ale ty uvidíš.

 

Abu’l Nuqoud

Abul Nuqoud

Vladnoucí představitel Damašku. Je to obtloustlý boháč rád si užívající jídla a luxusu. Ve svém sídle uspořádá oslavu, při které nechá otrávit a pobít všechny přítomné.

Zabití
– Ideálně zabití během Abul’ova útěku z paláce a skrze ulice
– V krajním případě souboj, který nastane na konci Abul’ovy únikové trasy. Do souboje se zapojí okolní stráže.

Poslední slova
A: Nyní spočiň v míru. Jejich slova už ti neublíží.
Ab: Proč jsi to udělal?
A: Ukradl jsi peníze těch, které jsi měl vést. Z neznámého důvodu je poslal pryč. Chci vědět kam a proč.
Ab: Jen se na mě podívej. Už jen má povaha je urážkou pro aristokracii, které jsem vládl. A ta udělala víc než jen vykřikovala svoji nenávist.
A: Takže pomsta?
Ab: Ne, ne pomsta ale mé svědomí. Jak mohu financovat válku ve jménu boha, který mě nazývá zrůdou?
A: Nesloužíš-li Saladinovi, tak komu?
Ab: Časem to zjistíš sám. Možná už se tak děje.
A: Tak co skrývat a proč tak temné skutky?
Ab: Je to tak odlišné od toho, co děláš ty? Ty bereš životy mužů a žen v přesvědčení, že jejich smrt přinese blaho těm, kteří zůstanou. Menší zlo, pro větší blaho. Jsme stejní.
A: Ne, nejsme stejní.
Ab: Ach, vidím to v tvých očích. Pochybuješ. Nemůžeš nás zastavit. Budeme mít svůj nový svět.

 

William z Montferratu

William z Montferatu

Regent Acre, který vládne městu v nepřítomnosti krále Richarda. William vyprovodí svého krále, od kterého si vyslechne výčitky a poté se uzavře v pevnosti. William se boji nevyhýbá, ale lze ho snáze zavraždit.

Zabití
– Ideálně vražda při využití útoku z vyvýšené pozice – střechy.
– Souboj do kterého se zapojí početná posádka pevnosti

Poslední slova
A: Nyní si odpočiň. Tvá práce je u konce.
W: Co ty víš o mé práci?
A: Vím, že se chystáš zavraždit Richarda a nárokovat si Acre pro svého syna Konráda.
W: Pro Konráda?! Můj syn je budižkničemu neschopný vézt vlastní vojsko, natož království. A Richard, pche, ten není o nic lepší. Je zaslepen svou bláhovou vírou. Acre nenáleží ani jednomu z nich.
A: Komupak?
W: Město náleží svým obyvatelům.
A: Jak se opovažuješ mluvit za lid? Kradeš jim jídlo, nemilosrdně je trestáš, odvádíš je do služby.
W: To vše jsem učinil pro to, abych je připravil na nový svět. Kradl jídlo? Ne. Vzal jsem je pod ochranu, aby až přijde čas, mohlo být racionálně rozděleno. Jen se rozhlédni kolem sebe. Mé město nezná zločin, kromě čtvrti, kde vládnou tobě podobní. A odvedenci? Nejsou jen cvičeni k boji. Učí se prospěšnosti, pořádku a disciplíny. Takové věci nelze označit za zlo.
A: Bez ohledu na to, jak vznešené máš úmysly, tvé skutky jsou kruté.
W: Jen se podívejme jak sladké jsou plody tvého konání. Neosvobozuješ město, jak si myslíš, ale uvádíš jej do zatracení. A na konci budeš moci vinit jen sám sebe. Ty, který mluvíš o dobrých úmyslech.

 

Majd Addin

Majd Addin

Regent Jeruzaléma, který si užívá nabyté moci. Připojení se k Templářům pro něj znamená především příležitost získat co největší moc. Osobně vede popravu čtyř lidí a právě na ní najde i svoji smrt.

Zabití
– Ideálně vražda za pomoci davu, přičemž včasné zabití ušetří životy 1-4 odsouzenců.
– Souboj do kterého se zapojí strážní

Poslední slova
A: Tvá práce je ui konce.
M: Ne. Ne! Sotva jsem začal.
A: Pověz mi, jakou ty v tom všem hraješ úlohu. Budeš se bránit a vysvětlíš své zlé skutky jako to učinili ostatní?
M: Bratrstvo chtělo město, já chtěl moc. Byla to příležitost.
A: Příležtost k vraždění neviných.
M: Ne až tak neviných. Hlasy zrádců jsou jako čepel, narušují pořádek. V tomto s bratrsvem souhlasím.
A: Takže zabíjíš nevinné kvůli tomu, že mají jiné přesvědčení?
M: Ovšem že ne. Zabil jsem je, protože jsem mohl. Protože to byla legrace. Víš, jaké to je rozhodovat o osudu jiných? A viděls, jak se lidé smáli, jak se mě báli? Byl jsem jako bůh. Udělal bys to samé, kdybys mohl. Taková moc.
A: Kdysi možná. Naučil jsem se, co se stává z těch, co se pokládají za něco víc.
M: Copak?
A: Tady, ukážu ti to.

 

Sibrand

Sibrand

Velitel přístavu, který se po smrti svých bratrů obává o svůj život a nepřítele vidí pomalu v každém. Sídlí v přístavu, kde má ten velmi početnou ochranku.

Zabití
– Ideálně zabití během jeho útěku z lodi do přístavu
– V krajním případě souboj, který nastana na konci Sibrandovy únikové trasy. Do souboje se zapojí velmi početná posádka přístavu

Poslední slova
S: Prosím, nedělej to.
A: Bojíš se?
S: Ovšem, že se bojím.
A: A nyní budeš v bezpečí. Spočieš v náruči svého boha.
S: Copak tě mí bratři nic nenaučili? Vím, co na mě čeká, na nás, na všechny.
A: Ne-li tvůj bůh, co tedy?
S: Nic. Nic nečeká. A toho se obávám.
A: Ty nevěříš.
S: Jak bych mohl vzhledem k tomu, co jsem viděl. Náš poklad je toho důkazem.
A: Důkazem čeho?
S: Že život je vše, co máme.
A: Setrvej ještě chviličku a pověz mi, jakou úlohu jsi měl sehrát.
S: Blokáda na moři. Abychom zabránili bláznivým králům a královnám posílat další posily, jakmile… jakmile bychom…
A: Dobyli svatou zemi?
S: Osvobodili ji, ty blázne. Od tyranie víry.
A: Svoboda? Ničili jste města, poroučeli mužům, vraždili ty, kdo mluvili proti vám.
S: Poslouchal jsem rozkazy a věřil svému cíli. Jako ty.

 

Jubair Al Hakim

Jubair Al Hakim

Nejvyšší učenec v Damašku. Jubair se rozhodl očistit lid od lží spálením všech knih. Svoji práci provádí jeho lidé na více místech. A protože jsou jeho svěřenci oblečeni jako on, je těžké poznat, kdo z nich je opravdu Jubair.

Zabití
– Ideálně odhalení pravé pozice Jubaira a jeho vražda z vyvýšené pozice
– Souboj, případně souboj s ostatními učenci.

Poslední slova
J: Proč? Proč jsi to udělal?
A: Muži musí být svobodní a jednat podle svého. Nemáme právo trestat někoho za to, že myslí, i když s nimi nesouhlasíme.
J: Co tedy?
A: Ze všech lidí právě ty bys měl znát odpověď. Učit je. Učit je rozeznávat dobré od zlého. To vědění osvobozuje, ne násilí.
J: Oni se neučí. Setrvávají v bludech. Je naivní si myslet něco jiného. Je to nemoc, na kterou je jen jediný lék.
A: Mýlíš se a proto si musíš odpočinout.
J: Nejsem snad jako ty vzácné knihy, které se tolik snažíš zachránit? Zdroj vědění, s nímž nesouhlasíš? Nějak snadno bys mi vzal život.
A: Malá oběť ve jménu mnohých. Je to nezbytné.
J: Nebyly to snad staré svitky, které inspirovaly křižáky, které naplnily Saladina a jeho muže zuřivostí.a hněvem? Ty texty ohrožují ostatní. Přinášejí smrt. I já učinil malou oběť. Na tom již nesejde. Tvé dílo je hotovo, stejně jako já.

 

Maria

Maria

Poznámka: Maria není jen jedním z cílů. Je to hlavní postava, která se objevuje v několika dílech série, viz rubrika postavy…

Maria je na pohřbu Majd Addina a vydává se za Roberte de Sable. Díky brnění, a přilbě si ji lze splést s Robertem, nicméně během boje rozkazuje vojákům a sténá, takže lze poznat, že je to žena. Altair její život ušetří, byť je Maria Templářkou.

Poražení
– Jedině souboj, do kterého se navíc připojí i několik dalších rytířů. Sama Maria je poměrně silným soupeřem.

Poslední slova
A: Chci ti pohlédnout do očí, než zemřeš.
M: Hádám, žes očekával někoho jiného.
A: Co je to za čáry?
M: Žádné čáry. Věděli jsme, že přijdeš. Robert potřeboval čas, aby se dostal pryč.
A: Tak on utekl?
M: Nemůžeme popřít žes uspěl. Zruinovals naše plány. Napřed poklad, pak naši lidé. Ztratili jsme kontrolu nad Svatou zemí. Ale pak uviděl příležitost získat to, co bylo ukradeno. Zvrátit tvé násilnosti v náš prospěch.
A: Al-Mualim má stále váš poklad a vaši armádu jsme již jednou odrazili. Ať plánuje Robert cokoli, neuspěje.
M: Ech, ale nestojí proti vám jen Templáři.
A: Mluv jasně.
M: Robert jede do Arsufu, aby dosáhl svého cíle – spojit křižáky a saracény proti zabijákům.
A: To se nikdy nestane. Nemají k tomu důvod.
M: Možná neměli. Ale tys jim jeden dal. Ve skutečnosti děvet. Mrtvoly, které jsi za sebou zanechal, oběti na obou stranách. Udělal jsi ze zabijáků všeobecné nepřátele a zajistil tak anihilaci celé své sekty. Dobrá práce.
A: Ne devět. Osm.
M: Jak to myslíš?
A: Tys nebyla mým cílem. Nevezmu ti život. Můžeš jít. Ale nesmíš mě sledovat.
M: Není zapotřebí. Už ses příliš opozdil.
A: Uvidíme.

 

Robert de Sablé

Robert de Sablé

Velitel Templářů a zosnovatel jejich plánů. Robert je naoko věrný Richardovi, ale ve skutečnosti má se Svatou zemí své plány. Altair se s Robertem setkal poprvé už na samém počátku AC I. Tehdy Robert Altaira porazil, nicméně díky Malikovi i tak přišel o svůj poklad. Později Robert napadl Masyaf, ale jeho vojsko bylo poraženo díky využití pasti. Altair se s Robertem znovu sejde u Arsufu v ležení Richarda.

Zabití
– Pouze souboj a to nejprve s Robertovými rytíři a posléze duel s jím samotným. Robert je silný soupeř.

Poslední slova
A: Dokonáno. Tvé plány zemřou s tebou.
R: O plánech nic nevíš. Nejsi nic než loutka. Zradil tě, chlapče, stejně jako zradil mě.
A: Nemluv v hádankách nebo nemluv vůbec.
R: Devět mužů tě nechal zabít, že? Devět strážců tajného pokladu.
A: Čeho?
R: Nebylo jich devět, zabijáku, kdo našli poklad. Ne devět, ale deset.
A: Deset? Nesmí žít nikdo, kdo zná tajemství. Prozraď mi jméno.
R: Však ty ho dobře znáš a velice pochybuji, že si vezmeš jeho život tak ochotně jako si vezmeš ten můj.
A: Kdo?
R: Je to tvůj pán, Al-Mualim
A: Ale on není Templář.
R: Nikdy tě nenapadlo, jak je možné, že toho tolik ví? Kde nás najít, kolik nás je, co nás spojuje…
A: Je to vůdce zabijáků.
R: Vím. Pán lží. Ty i já jsme jen pěšáci ve velké hře. A teď zbývá už jen má smrt. Myslíš, že tě nechá naživu, když všechno víš?
A: Já se o poklad nezajímám.
R: Ale on ano. Jediný rozdíl mezi tvým pánem a mnou je v tom, že on se nechtěl dělit.
A: Ne.
R: Ironie, že? Já tvůj největší nepřítel, jsem byl tvou zárukou bezpečí. Ale nyní si vezmeš můj život a tím nakonec zabiješ sám sebe.

 

Al-Mualim

Al-Mualim

Poznámka: Al-Mualim není jen jedním z cílů. Je to hlavní postava, která se objevuje v několika dílech série, viz rubrika postavy…

Velmistr řádu asasínů a správce pevnosti Masyaf. Al-Mualim je starý ale uznávaný muž. Společně s Templáři nalezl poklad pro který později poslal své muže. Malik uspěl a Al-Mualimovi zbývalo už jen jedno – nechat svého nejlepšího žáka, Altaira, aby zabil zbylé Templáře. Poté, co Altair dokoná své dílo a odhalí pravdu, vrátí se do Masyafu aby se utkal se svým mistrem, který však disponuje jablkem ráje.

Souboj
Al-Mualim je jakožto správný závěrečný protivník silným soupeřem a to hlavně díky moci jablka ráje. Sice je to starý dědula, ale nebezpečný je víc než kdokoli jiný. Souboj s ním může činit nemalé potíže i zkušeným hráčům, navíc se boj skládá ze tří fází…
— Nejprve Al-Mualim vytvoří jablkem iluze všech ostatních Templářů (vyjma Marie). Je tedy nutné je všechny porazit v boji. Souboj proti devítinásobné přesile není žádná legrace, ale vždycky je možné využít prostředí a například srážet nepřátele ze střech altánků anebo se je pokusit rozdělit a zabíjet jednotlivě.
— V druhé fázi Al-Mualim vytvoří osm svých kopií. Není třeba porazit všech devět Al-Mualimů, stačí porazit skutečného Al-Mualima. Otázkou je, který z nich to je. Se štěstím by tenhle boj nemusel být moc obtížný, hlavně sledujte právého Al-Mualima a snažte se ho neztratit.
— Závěrečný duel proti Al-Mualimovi je vyvrcholením příběhu. Duel jeden na jednoho je jistě působivým typem souboje, ale nic lehkého to nebude. V případě používání útočných komb se Al-Mualim teleportuje na jiné místo v zahradě a zdraví Altaira automaticky klesne na minimální hodnotu. Klíčem je provádění protiútoků a tedy sázka na rychlost a reflexy.

Poslední slova
Al-Mualim: Nemožné. Žák nemůže porazit učitele.
A: Nic není pravda, vše je dovoleno. (arabsky)
Al-Mualim: Vypadá to tak. Zvítězil jsi tedy. Vezmi si svou výhru.
A: Držel si v ruce oheň, starý muži. Měl by být zničen.
Al-Mualim: Zničit jedinou věc, která je schopná ukončit křížové výpravy a nastolit skutečný mír? Nikdy.
A: Udělám to.
Al-Mualim: To uvidíme…


 

Ostatní

Zde u AC I si všechny důležité prvky podrobně popíšeme a u dalších her série se budeme věnovat už jen obsahu.

 

UPlay

– Série AC běžně funguje přes Ubisoftem vyvinutou službu UPlay, což je něco na způsob známějšího Steamu. Hry aktivované na UPlay dodávají navíc systém UPlay bodů. Každý AC, vyjma tohoto prvního, nabízí jakési dodatečné úlohy navíc (obvykle 4) a za jejich splnění získáte body. Tyto body můžete investovat a zakoupit si nějaké drobnější bonusy jako nové zbraně, wallpapery atd. V dalších podobných rubrikách jsou všechny úkoly i odměny uváděny a to včetně ceny. Tento systém však začíná platit až od AC II.
– V roce 2015 proběhl update na UPlay, který zavedl systém dvou klubových činností.
1) XP uživatele. Každá splněná úloha nově přidává i daný počet zkušeností, čímž stoupá úroveň uživatele. Pro hru samotnou však nemá XP žádný vliv, tudíž nemá smysl se XP systému věnovat.
2) Odznaky. Mezi akcemi (úkoly) přibyly tři odznaky – za spuštění hry, za splnění všech akcí (úkolů) a za nákup všech odměn. Tyhle odznaky provázejí každou hru, takže opět netřeba se jim věnovat.

 

Děj

– Nejen samotné hry rozvádějí příběh AC série. Existuje spousta dodatečného obsahu jako jsou knihy, komixy, či filmy. V těchto rubrikách si představíme obsah, který se váže na dané hry.

Kniha Assassin’s Creed – Tajná křížová výprava
– Spisovatel Oliver Bowden převyprávěl řadu her z AC série do knižní podoby. Z obecného hlediska nejsou knihy kdovíjak úžasným uměleckým dílem, ale o to ani tak nejde. Koho zajímají nějaké ceny nebo názory kritiků? Důležité je, že jsou knížky velmi čtivé a že se děj věrně drží hře, takže ať už dáte přednost hře, či knize, výsledek by měl být z hlediska pochopení děje víceméně totožný.
– Přesto tu ale hraje roli jedno významné ALE – totiž knihy nijak valně nepopisují dějovou linii ze současnosti. A to může být docela výrazný problém.
– Nakonec je třeba ještě zmínit, že Tajná křížová výprava sice popisuje děj AC I, ale byla napsána až jako třetí v pořadí.

Film
– Jeden z fanoušků natočil svůj průchod hrou a sestříhal jej do podoby téměř tříhodinového filmu. Pro nehráče by měl film poskytnout vcelku kvalitní seznámení se s dějem skoro rovné samotnému průchodu hrou. Je samozřejmé, že když je film sestříhaný ze scén hry, je třeba k tomu takto přistupovat a nedivit se velkému počtu nápisů, které radí hráči, co má dělat nebo informacím o tom, že se hra ukládá. Film dle česky dabované verze hry lze shlédnout zde AC I (2:48:57)

 

DLC a ULC

– Tohle bude složitější povídání, ale snad se vyznáte 🙂
– AC je slavnou sérii a každá slavná série přichází s různými edicemi…
– Základem je krabička se hrou + aktivační klíč, případně pouze aktivační klíč, jste-li přiznivci digitální verze. I v obyčejné, nejlevnější možné krabičce, však můžete u některých AC najít speciální kód, po jehož zadání se vám ve hře zpřístupní část tzv. ULC obsahu. Jedná se o drobný odemykatelný bonusový obsah jako je třeba nová zbraň nebo paměť. Tento ULC obsah bývá zkompletován ve sběratelských edicích nebo v některých DLC.
– Zmínil jsem sběratelské edice… to jsou edice přinášejí bohatý bonusový obsah a to jak digitální, tak fyzický. Artworky, soundtracky, figurky, kartičky, zmíněný obsah do hry, plakáty,… a to vše zabalené ve stylové krabičce. AC však nemívá jen jednu sběratelskou edici, ale hned několik a to obvykle v závislosti na platformě a oblasti, kde se hra prodávala (liší se hlavně americký a evropský trh).
– Dále je dobré pamatovat, že občas vychází antologie, která v sobě kompletuje několik dílů série, přičemž opět může zahrnovat vybraný ULC i DLC obsah.
– A pak tu je politika DLC. Tady mluvíme samozřejmě pouze o digitálním obsahu. A jak už jsem řekl, některá DLC v sobě zahrnují onen ULC obsah, který bývá jinak rozkouskován po běžných krabicích se hrou, ve sběratelských a jiných edicích. DLC můžeme v rámci celé herní série rozlišit do několika kategorií…
1) Příběhové DLC obsahující nové sekvence pamětí spadajících do děje základní hry.
2) MP DLC přidávající pouze multiplayerový obsah.
3) ULC DLC přidávající ULC obsah – předměty, zbraně, nebo MP postavy.
4) Samostatné DLC představující zbrusu nové příběhy na nových, či upravených mapách.
5) Zdrojové DLC, které šetří herní čas surovinami, či ukazateli předmětů.
– U některých dílů AC série je k mání tzv. Season pass, což je v podstatě digitální zakoupení všech DLC, které k dané hře jsou / budou.

– Abych to shrnul. Ten kdo chce od AC maximální herní obsah (nepotřebuje krabičky, plakáty atd), tomu by měla stačit koupená hra + všechna DLC nebo Season pass. Tím by měl po čistě herní stránce získat veškerý možný obsah dané hry. Bohužel, existují díly AC série, kde to takhle jednoduché není a kde nelze nákupem DLC zcela nahradit ULC obsah.
– Tady v těchto rubrikách si budeme představovat jednotlivá DLC, ULC a také obsah sběratelských edic vydávaných v ČR. Je nepravděpodobné, že u starších dílů sběratelské edice ještě někde seženete, ale myslím, že je dobré vědět, jaký byl jejich obsah. Nakonec dodám, že já, ač se považuji za velkého fandu AC, žádnou sběratelskou edici nevlastním, tedy při popisech těžím z informací z internetu.


Sběratelská edice – Limitovaná
– Nejsem si jistý, zda byla edice dostupná i v ČR nebo pouze v západní Evropě. Každopádně jde o takovou klasickou sběratelskou edici, kterou ozvláštňuje snad jen figurka. Co také čekat od hry stojící na počátku série?
— Hra AC I
— Bonusový DVD disk (videa ze zákulisí, trailery…)
— Artbook
— Figurka Altaira
— Velká krabička tvaru kvádru

 

Zajímavosti

– Poslední rubrika se věnuje různým postřehům a souvislostem. Nic víc, nic míň.

Intro
Po spuštění hry se přehraje animovaná sekvence v níž Altair zabije pár svých cílů a poté uteče před vojáky, načež se ztratí v davu. Tahle animace je zajímavější než se zdá, neboť předvede řadu prvků charakterizujících AC I. Akrobacie, skrytá čepel, běh po střechách, splývání s davem… Všimněte si však začátku, kdy Altair zabije vojáka kuší! Kuše ale v AC I vůbec není. Možná, že s ní tvůrci počítali, ale nakonec byla ze hry vypuštěna.

Postavy a herci
Zajímalo vás někdy jak vypadají dabéři, kteří propůjčili postavám svůj hlas? Jsou si s postavami podobní? Najdou se mezi nimi nějaká hvězdná jména? Toto video vám odpoví.
Postavy a herci (ENG verze)
– zřejmě největší hvězdou AC I je Kristen Bell (Lucy), která se nejvíce proslavila seriálem Veronica Mars.

Postavy a herci (CZ verze)
AC I je jediným dílem, který se může pyšnit českým dabingem. Srovnávací video postav a jejich dabérů od Kristýnu Slukové můžete shlédnout zde

Altaïr
Altair je též název hvězdy v souhvězdí Orla. Tvůrci si toto jméno nevybrali náhodně, nakonec orel částečně symbolizuje asasíny a Orlí zrak je název jejich šestého smyslu.

Reální asasíni
Řád asasínů skutečně existoval. Vznikl kolem roku 1080 a největší rozvoj zaznamenal během první křížové výpravy. Asasíni byly v podstatě svébytnou náboženskou sektou vycházející z šiitských tradic islámu. Vyznačovali se zabíjením nepřátelských vůdců a to kolikrát na veřejnosti. Používali nejčastěji krátké zbraně jako dýky (skrytá čepel je pouhá fikce) ale také své protivníky zastrašovali. Naopak se vyhýbali jedům a střelným zbraním. Asasíni měli několik pevnosti včetně Masyafu, nicméně během 13. století začal jejich vliv upadat a nakonec byli zničeni příchodem Mongolů.
Sluší se zmínit, že skutečně existuje heslo „la shay’a waqiun moutlaq bale koulon moukin,“ nicméně jeho překlad by byl spíše „Nic není jisté, vše je možné.“

Nic není pravda, vše je dovoleno
Význam této věty lze pochopit různě. Jak by ale znělo heslo asasínů v jiných jazycích? Respektive v jazycích, kterými by se mělo mluvit v prostředích dalších her ze série?
Arabština, výslovnost: „La shaiq‘ waqee mutlak bl kollin mumkin“
Italština: „Nulla è reale, tutto è lecito“
Angličtina: „Nothing is true, Everything is permitted.“
Francouzština: „Rien n’est vrai, tout est permis.“
Španělština: „Nada es verdad, todo esta permitido.“
Čínština: „無物為真,諸行皆可。“

Tři pravidla
Jak zní tři základní pravidla bratrstva?
1 – Nikdy nesmočíš čepel v krvi nevinného
2 – Buď jedním z davu
3 – Nikdy nezkompromituješ bratrstvo