Dragon Age 1 – Procitnutí

ProcitnutíS přihlédnutím na rozlehlost světa a velkou provázanost řady událostí v Pramenech, se v případě datadisku může dostavit překvapení a rozčarovaní. Celý datadisk, který se pyšní možností importování postavy, včetně všech předmětů a peněz? Datadisk, který navazuje na základní hru a to bez jakéhokoli snížení kvality hrdiny? Půjde to vůbec? Kolik RPG her něco takového má? Ale tvůrci DA se s tím popravili srdnatě. Kupodivu to funguje! Neříkám bezchybně, ale velmi dobře určitě ano. Je to takové skromnější DA:O se vším všudy.

Procitnutí vyšlo 16. 3. 2010, čili ani ne půl roku po základní hře. To je na datadisk takového rozsahu slušný výkon.

Procitnutí válčí na dvou frontách…

Frontou první je silná provázanost s původní hrou, díky které si fanoušek DA přijde na své. Hráč má možnost čelit důsledkům některých činů, vzít si s sebou řadu předmětů a importovat postavu se stejným vzhledem a všemi získanými schopnostmi. Přestože se ani jednou nepodíváte na stará známá místa, máte pocit, že opravdu pokračujete v ději a nejdete „jen“ do dalšího epizodického dobrodružství.

Na frontě druhé na to jde datadisk od píky, to aby se hráč nenudil a nedostavil se stereotyp. Hra přináší zbrusu nová prostředí, nové dějové linky, nové předměty, schopnosti i nepřátele. Také většina společníků i dalších postav je zcela nových. Je možné narazit až na čtyři staré známé hrdiny, ale do nové družiny se dostane jen Oghren. Ne, že bych byl s touhle volbou spokojený, protože Oghren patří permanentně k mým nejméně oblíbeným společníkům. Ale noví společníci nejsou marnou partou. Většina z nich je zajímavá a i na omezenou délku datadisku mají pěkně vykreslený charakter. Takže nemusíte litovat toho, že už nebude žádná sympaťačka Leliana, ani pragmatická Morrigan a další známé tváře. Je to zkrátka nový příběh a do víru dění přicházejí noví hrdinové.

Zajímavá je možnost začít datadisk s novou hlavní postavou jako samostatnou hru. Tehdy se však hráč nedočká šesti prologů, ale bude rovnou vržen do děje, jakožto Šedý strážce z Orlais (skřípání zubů některých postav je skoro slyšet). Hra za Orlesiána má určité odlišnosti a to především v tom, jak vás vnímají druzí. Ovšem vinou provázaností jednotlivých dílů série není vhodné začít hru znovu bez importu uložení (snad jen při ztrátě uložených pozic). Uvědomte si, že sága DA je šňůra a pokud ji přetnete založením nového hrdiny, žádná odezva z vašich předchozích dobrodružství nebude.

Příběh není tak epický jako v Pramenech, ale to na škodu rozhodně není. Pořád se děj točí okolo Šedých strážců a Zplozenců, tudíž se myšlenka DA (boj dobra proti čirému zlu) nezměnila, ačkoli… zlo možná už není tak zlé, ale to si každý posoudí sám. Ani trojice vedlejších dějových linek, které rámcuje hlavní příběh, nezklamou. Porovnávat třeba Breciliánský les s Pohyblivým lesem dost dobře nelze, protože datadisk je zkrátka ve všem skromnější, ale i když kvantita ustoupila, kvalita se drží své laťky.

Z hrdinů tramperů se stali obyvatelé pevnosti Strážců. Konečně si připadáte jako někdo, což ještě umocňují jakési subquesty týkající se oprav tvrze, jejího vylepšování, najímání pomocníků a do jisté míry i vládnutí okolí. Je to změna oproti DA, kde se hráč vypracovával z nicky nahoru a i když byl ve světě za slavného bojovníka, bydlel většinu hry ve stanu.

Příjemně potěší i novinky v rámci samotné hratelnosti. Nové předměty + zbraně, dále nové specializace (6), kouzla a schopnosti. Nechybí ani nové recepty na lektvary, jedy i pasti. K výrobním schopnostem přibyla výroba run, ze které se však stal hrozný zmatek. Run je velké množství druhů, navíc každý druh má 7 úrovní kvality, a pro výrobu těch nejlepších run je zapotřebí v hojném množství vyrábět runy horší, které slouží jako surovina. Takže, jestliže chcete jednu Paragonskou runu, potřebujete vyrobit X prvotřídních, ale na to potřebujete X velmistrovských, na ty zase X mistrovských a tak dále… no prostě guláš.

Ale jsou tu i další novinky… Tak například kniha na přerozdělení schopností. Už v Pramenech se občas stávalo, že jste narazili na společníka, který se svými schopnosti velmi podobal jinému společníkovi. Nalezení společníci už mají určitou úroveň a investované body do stromu talentů, takže směřují k určitým schopnostem. Možnost body přerozdělit je zajímavá novinka a nestane se, že by jeden společník zastínil druhého. Nicméně je třeba dodat, že přerozdělení bodů je v podstatě totální konverzí společníka. Je otázkou, zda je správné toho využívat.

Klasikou jsou knihy na naučení specializací. V Pramenech se tu a tam stalo, že požadavek pro odemknutí specializace měl velmi nepříjemný dopad na společníky. V jednom případě dokonce společník napadl hráče a musel být zabit. Díky těmto knihám se můžete naučit i staré specializace z Pramenů a vyzkoušet si třeba Krvavého mága, či Plenitele. Stále platí, že odemčené specializace jsou přístupné v rámci vašeho profilu, takže se zpětně odemknou i v Pramenech!

Poměrně kontroverzní je vyváženost, či spíše nevyváženost obtížnosti. Procitnutí se tváří jednoduše, až může být lepší obtížnost navýšit. Myslím, že to je zčásti nutná daň za možnost importu postavy. Hra nemůže tušit, v jakém stavu vaše postava bude, a co všechno si s sebou přinese (včetně sumy peněz). Samozřejmě i nepřátelům se zvedá úroveň, stejně jako postavám, ale přinesená výbava, peníze a naučené schopnosti dělají strašně moc.

Jako podstatně větší problém vidím zvýšený počet závažných bugů. Rozsáhlá RPG se bugům prostě nevyhnou, ale když bugy nijak neovlivňují hratelnost, je vše ještě v pořádku, jenže to u Procitnutí neplatí. Více v jednotlivých článcích.

Jak Procitnutí shrnout? Fanoušek DA po datadisku sáhne, ať už bude jakýkoli. Odpůrce DA zřejmě nedohraje ani základní hru, natož datadisk. A co ti, kteří považují DA za průměr? Ti by od datadisku neměli očekávat žádnou výraznou změnu (ať už k lepšímu, či horšímu), pouze by měli brát v potaz, že výsledek byl šitý až moc horkou jehlou.

Hodnocení – 85%
Herní doba – 25h