Titulní skladba
DreadOut je svým původem unikátní horor. Dorazil totiž z Indonésie a především pro západní hráčskou komunitu nabízí ojedinělé seznámení se s klasickou hororovou hrou zasazenou do exotického indonéského prostředí. Z východní Asie známe řádku slavných hororů, ale snad všechny má na svědomí Japonsko, snad všechny se řadí mezi střílečky a snad všechny situují děj kamkoli jinam, jen ne do východní Asie. Za DreadOutem pochopitelně nestojí nijak velké, zkušené ani finančně zajištěné studio, takže se nedá očekávat kvalita na úrovní Japonských hororovek. Ale dobře víme, že stvořit dobrý horor se dá i s minimem prostředků.
Hoší z Jávského Bandungu nezačali špatně. Děj sleduje skupinku vytlemených studentíků (hlavní hrdinka je samozřejmě nejprsatější 😀 ) a jejich profesorku na výletě. Vinou zabloudění a blokády na cestě vedou kroky skupiny do blízkého městečka, které je zamořené zlem až po okraj. Studentíkům tuhne úsměv a hrdinka Linda Meilinda se bude muset dost snažit, aby ze skupiny vůbec někdo zbyl. Zatím to nezní špatně, že? Jenomže hra neskutečným způsobem trpí na zastaralost technického provedení a ošklivou grafiku odpovídající hrám z roku 2005. Ošklivé rozplizlé textury, nedostupné okolí formou 2D kulis, toporné animace pohybu postav… Když si k tomu přičteme odfláklý design prostředí a velice časté bugy, mění se zajímavá hra v odpudivý kousek, který zůstal o deset let pozadu. Ale kdo se přes tohle všechno přenese, stále si může hru užít, protože se pyšní poměrně slušnou atmosférou, která je schopná grafické nedostatky zakrýt. Kvalita DreadOutu není na první pohled moc patrná a neodhalí ji ani první (nultý) akt, který je v podstatě jen předělávkou už tak dost hrozného dema. Hra doporučuje nultý akt odehrát, byť by vzhledem k jeho otřesné náplní měla raději nutit hráče na něj zapomenout.
Jak už bylo řečeno, hrdinkou příběhu je studentka Linda, která má nadpřirozené smyslové schopnosti a upravené technické vybavení (v podstatě smartphone), se kterými dokáže nejen zachytávat duchy ale též s nimi bojovat. Focení duchů slouží k jejich likvidaci, neboť jak je známo – fotky mají pravdu, indiáni kradou duše. No a tak hráč často pozoruje mobilem okolí, neboť pouhým okem některé duchy neuvidí a jakmile se nějaká potvora objeví, je třeba ji focením zlikvidovat. Na rozdíl od drtivé většiny moderních hororovek se hrdinka tedy umí bránit, což zní hezky, ale nenechte se zmást – tam, kde by měl Resident Evil pistoli, máte v DreadOutu foťák. Je to v podstatě totéž – namíříte na slabý bod potvory a stisknete tlačítko. Jeden zásah, druhý zásah, třetí zásah… a potvora lehne. Přeci jen je ale třeba říct, že feeling zranitelné dívky je mnohem silnější, když má v rukách foťák nežli brokovnici.
Dlouhý průzkum rozsáhlých interiérových i exteriérových lokací, drobné adventuření a sběr dokumentů jsou pro DreadOut typickou náplní. Navíc tu máme již zmíněné duchy a to je hlavní klad hry. Ve hře prakticky není nic jako řadový nepřítel. Počet duchů totiž téměř odpovídá druhům duchů, jinými slovy – většina duchů je naprosto unikátní a hráč se má neustále na co těšit. I na poměrně krátkou délku má hra docela hodně potvor, ale přesto se najde dostatek prostoru na průzkum a nasávání atmosféry. Hra sice nemá kdovíjaký spád ale kdo někdy viděl Asijský horor, tak sotva bude překvapen. Za zmínku stojí i poměrně široká škála zpestřujících drobností, které jde nejlépe popsat jako nepovinné miniúkoly pro achievementy.
Zhruba rok po vydání přidali tvůrci v rámci patche druhý akt, který se délkou vyrovná prvnímu a kvalitou ho ještě překonává. Druhý akt je více situovaný na exteriéry, spád a dostaví se i více napětí, více akce, více potvor a dokonce i více povedených zvuků a animací. Ukazuje se, že ač jsou modely postav slabé, autoři s nimi dokážou psí kusy a momentky, kdy si třeba dívka přejede dlaní po tváři a z hezké tvářičky je rázem znetvořená bestie, dokážou vyvolat ve fanoušcích duchařin přijemný pocit, neboť to je přesně to klasické hororové strašení, akorát v herním vydání.
Za exotikou se sice nedá skrýt všechno a DreadOut působí jako zastaralá záležitost, nicméně své kvality rozhodně má a byla by chyba ho přehlížet. Ono už jen to, že se nesnaží jít vstříc západním akčňákům a krvákům, ale tíhne spíše ke klasické duchařině ho odlišuje. Hra ale vyžaduje vřelý vztah k žánru, ideálně přímo k Asijským hororům a nebo aspoň otevřenost k novému zážitku.
Hodnocení – 60%
Délka – cca 6h
Návod
Akt 0
Jsem studentka Linda. Probudím se z neznámého důvodu v malé chýši. U dveří najdu Irisphone na který volá Ira – zapamatuji si její číslo 62 37 32 36 88. Telefonem můžu fotit, přičemž všechny fotky se zanesou do sbírky a z nich mohu vybrat povedené fotky, které natrvalo zůstanou v galerii (ostatní po vypnutí hry zmizí). Vyjdu dveřmi ven a na ulici uvidím Iru, také studentku. Půjdu za ní, ale uteče. Po chvíli cesty ulicemi se za mnou objeví okem neviditelný duch – foťákem ho zničím. Na konci ulice je po pravici kamenná stěna, ale když se podívám foťákem, uvidím, že část stěny je jen iluzí, kterou projdu. Na zahradě mrknu nejdříve do malého domku, kde je duch hmyzu – zneškodním ho. Poté prozkoumám velký dům. V přízemí v dlouhé chodbě uvidím Iru. Půjdu za ní a v poslední místnosti najdu oběšeného medvídka. Cestou zpátky dívku zase uvidím. Chce, abych šla za ní. Zavede mě do patra, kde na mě čeká v prázdném pokoji. Vzápětí se promění v ducha a porazí mě. Jako přemožená se objevím mezi světy, v takznavém limbu. Abych se vrátila zpátky, musím projít za světlem, ovšem čím častěji umírám, tím je světlo dál a dál. Až budu zpátky, prozkoumám také balkon, kde najdu černou kočku a pokoj s plakáty. Dole pod schodištěm najdu opět Iru v lidské podobě. Je jí líto, co mi provedla a tvrdí, že odtud nemůže ven, ale dá mi tajemný klíč. Klíčem odemknu zadní dveře přízemí a vyjdu ven.
Ocitnu se na hřbitově, na jehož konci je obří nestvůra ale naštěstí spoutaná. Pod nestvůrou jsou tři svíčky, ale jen jedna hoří. Vrátím se zpět a narazím na netvora. Rychle ho foťákem zničím – musím mu mířit do tváře. Za zády se mi objeví další netvor, takže musím rychle vyřídit oba. Poté se vrátím ke svíčkám – už hoří všechny, neboť symbolizují mrtvé duchy. Pomocí foťáku všechny svíčky zhasnu (je třeba najít správný úhel, aby se mi vešli do záběru). Vzápětí se obří netvor uvolní…
Akt 1
Kapitola 1 – Město, Den
Vracíme se ze školního výletu, ale dorazíme k neznámému městu a na mostě jsou zátarasy. Promluvím s aktivním Donim, poděšeným Yayanem, namyšlenou Shelly, kámoškou ze sna Irou a učitelkou Siskou. Ira mě požádá o fotku, takže ji vyfotím. V kufru auta si můžu měnit oblečení. Mám dvoje.
Oblek 1 – Školní uniforma
Základní oblek dostupný od počátku hry. Jedná se o tradiční Indonéskou školní uniformu.
Oblek 2 – Tričko DreadOut
Nátělník s nápisem o DreadOutu. Je k mání od počátku v kufru auta.
Pak promluvím ještě s Donim, který v keři najde cestu podél řeky. Vydáme se tam a projdeme pod mostem až k městu. Je úplně opuštěné. Vydáme se hlavní ulicí do města. Po pravici si všimnu obchodů, přičemž dům Mr. Loose je odemčený a uvnitř najdu vojákovu medaili (Sarip). O kousek dál je po pravici pumpa a u autobusu leží další vojákova medaile (Amir). Zhruba naproti benzínky je přes ulici restaurace. Na jednom stolku je Tajemný deník (1/10) – Jeden z obyvatelů města se sem právě přistěhoval. Hned vedle restaurace je cesta do lesíku vzadu. Nachází se tu Keris (první ze tří trofejí – pokud získám všechny, vzdálenost světla v limbu se zkrátí). Po silnici dojdu až k parku, kde je velký pomník a u jeho paty další vojákova medaile (Jono). Za parkem je škola, kde čekají ostatní, ale já nejprve prohlédnu velké mísy v parku u školy – v jedné míse je Poprava ve třídě (2/10) – o oběšených studentkách. Poté přijdu k ostatním a projdeme na pozemek školy.
Kapitola 2 – Město, Noc
Zatímco já s Irou zůstaneme venku, ostatní prohledají školu. Brzy ale padne tma. Ira chce, abychom našli ostatní ve škole. Nejprve ale vyjdu ven k památníku. Na obloze můžu zahlédnout létající talíř, který mohu vyfotit. Především ale v parku najdu duchy! Jestliže mám všechny medaile, objeví se tu dvojice Pocongů.
Pocong
– Mrtvá osoba ponechaná v pohřebním rouchu se někdy vrací jako Pocong.
– Pocong je pomalá vysoká bytost, která útočí nejčastěji svým kukri. Vydrží zhruba 5 zásahů do tváře.
– Pocong je nejčastějším nepřítelem, přestože se vzhledem k unikátnosti většiny stvůr nedá moc mluvit o nějaké četnosti. Pocong je každopádně jedním z mála, který se objevuje vícekrát za hru. – Poprvé se Pocong představil už v Aktu 0 na hřbitově, ale tehdy ještě nešlo získat jeho záznam.
Zlikviduji oba Pocongy a vydám se k východu z města. Cestou si můžu všimnout roje neškodných duchů, kteří létají okolo. U brány ale narazím na nebezpečného ducha.
Kuntilanak
– Krásná žena znásilněná vlastním pánem, která otěhotněla, načež ji vesničané zaživa upálí. Vrací se jako Kuntilanak.
– Jedná se o ducha, kterého nelze pouhým okem vidět. Vydrží zhruba 5 zásahů a při útoku se objevuje nahodile v blízkosti oběti.
– Kuntilanak se poprvé představila v Aktu 0 v ulicích a v posedlé Iře, nicméně tam nebylo možné získat její záznam.
Zbavím se ženy a půjdu dál cestou pod mostem. V cestě ale stojí obří monstrum s rudě žhnoucíma očima. Můžu ho zkusit zahnat foťákem, ale ten na něj nepůsobí. Pokud chci jeho záznam, musím se od něj nechat zabít.
Mladý Genderuwo
– Obří bytost ve své mladší fázi vývoje. Bývá strážcem těch, kteří ho dokáži ovládat.
– Genderuwo se nehýbe ale jedinou ranou svým pařátem dokáže zabít. V podstatě tvoří neprostupnou překážku.
Otočím se zpátky a vrátím se do města. Na hlavní silnici můžu narazit na Poconga na motorce. Projíždí okolo, takže mě zřejmě neohrozí (pokud mu nebudu stát v cestě), ale pokud chci jeho zápis, musím ho stihnout vyfotit.
Pocong na motorce
– Chlápek, co vyhrál motorkářský závod a tak ho to překvapilo až zemřel na infarkt.
– Pocong na motorce se nezdá být nebezpečný. Snad jen pokud mu stojíte v cestě. Vydrží jen jednu ránu ale protože je tak rychlý, těžko se trefuje.
Vrátím se ke škole a půjdu dovnitř. Ostatní právě vyjdou ven a chtějí se vrátit k autu, ale Yayan se ztratil, takže se ho vydáme hledat. Vstupní dveře se za námi zabouchnou.
Kapitola 3 – Škola
Ostatní se rozejdou a já jsem v hale školy. Zkusím otevřít druhé vstupní dveře, ale i ty jsou zamčené. Vydám se do pravého křídla. Minu několik zamčených a pár prázdných učeben a na chodbě uvidím ležet prase. Prase nepůsobí agresivně dokud ho nezkusím vyfotit anebo dokud nezkusím vzít klíče, které má kolem krku.
Babi Ngepet
– Člověk jež získal majetek černou magií se promění v hrabivé prase. Při pohledu přes foťák má však Ngepet lidskou tvář.
– Ngepet nejde zabít, pouze odehnat. Potřebuje 3 zásahy k odehnání.
– Díky chrochtavému zvuku lze Ngepeta snadno identifikovat. Umí být ale docela rychlý.
Zaženu prase a půjdu dál. Projdu okolo schodiště a druhou chodbou půjdu směrem zpátky do haly. V učebně 3 Bahasa II je na lavici leták o Jenglotu (3/10) – informace o talismanu a na samém konci chodby je na zemi leták o hudebním festivalu (3/10). Vrátím se ke schodišti a vyjdu nahoru. Hned protější chodba vede na ochoz v hale, kam mohu otevřít dveře. Cestou v učebně Kelas 1C je na stole tajemný deník 2 (4/10) – nový obyvatel zjišťuje, že ve čtvrteční noci je lepší nechodit ven. Vrátím se a půjdu na opačnou stranu (za schodištěm). V učebně Kelas 1E je na stole Jenglot (druhá ze tří relikvií). Chodba se začne zužovat a bude procházet okolo hlavní haly. V cestě ale stojí nestvůra.
Sundel Bolong
– Prostitutka zavražděná svým pánem. Má na zádech velkou rudou skvrnu, kterou je třeba vyfotit, aby se rozpadla. Bohužel, dostat se jí do zad není snadné.
– Bolong se dokáže nahodile objevovat a útočit z různých směrů. Je proto třeba být velmi opatrný.
– Nejprve je třeba Bolong vylákat na otevřenější prostor, poté ji několikrát zásahnout do tváře a v momentě, kdy se natočí zády a krev v ráně ji zčervená, jí skrvu vyfotit. To ji zničí.
Po likvidaci Sundel Bolong projdu do druhého křídla školy. V laboratoři najdu Domovní peklo (5/10) – několik domů vyhořelo. Projdu okolo schodiště do přízemí a půjdu druhou chodbou směrem zpátky do haly. Na chodbě je černá kočka, kerou můžu vyfotit. Hned u kočky jsou dveře Ruang Guru (prostory pro učitele), kam vstoupím. Je tu umývárna a zasedací místnost na jejíž okenici je hrozivá poznámka (6/10) – varování před vstupem. Za zasedačkou je kancelář ředitele, kde si přes foťák všimnu rudých skvrn pod skříní. Vrátím se na chodbu. Na jejím konci otevřu dveře a vyjdu do zničeného patra hlavní haly. Přes foťák zjistím, že strop haly je podivně rudý, podobně jako ta skvrna – vyfotím rudý strop a uvidím obraz tří oběšených dívek v jakési učebně a klíč, jež tu leží. Nejprve ale dokončím průzkum školy. Vrátím se ke schodům v tomto křídle a sejdu dolů. Nejprve půjdu chodbou za schodištěm. V učebně 2 Sosial I je Škola zasažená masivním posednutím (7/10) – šílenství a agresivita posedla studenty. Na konci chodby je bufet a v něm uvidím další Sundel Bolong, jak chlastá z hrnce a dírou v těle jí to teče ven. Můžu ji vyfotit, ale musím rychle, protože pak zmizí. Vrátím se ke schodišti a půjdu okolo něj dál. V učebně 2 Fisika 1 je na zdi Podivný leták (8/10) – o reinkarnaci. Vzápětí se za mnou objeví duch, který mne zraní, ale sám se zničí.
Sewurupa
– Temná bytost toulající se světem. Jde o obyčejného průhledného člověka, který sice umí být agresivní ale ne vyloženě smrtící..
V učebně 3 Biologi 1 je na lavici tajemný deník 3 (8/10).- nový obyvatel zjišťuje, že měšťané provádějí rituály obětování. Prohlédnu ještě neoznačenou místnost na konci chodby – uvnitř je sklad na jehož konci je kostra s Prstenem (třetí relikvie). Dveřmi na konci chodby se vrátím do haly. Průzkum školy je dokončen a je načase hledat klíč.
Podle fotky mrtvých dívek poznám, že místnost je na konci prvního křídla (u zátarasů). Je tu učebna s velkou dírou ve stěně a v ní u sutin leží malý klíč. S klíčem se vrátím do patra druhého křídla a otevřu skříň v kanceláři ředitele. Odhalím ukrytý dětský pokoj a v kolébce panenku. Vzápětí zaútočí mocný duch.
Nůžkový fantom
– Mocná bestie ředitele školy, který přišel o dítě, načež se začal mstít a starat se o panenku.
– Duch útočí nůžkami a dokáže se objevovat na mnoha místech po celém pokoji. Je proto velice těžké se s ním vypořádat, jelikož je nutné být neustále ve střehu a číhat, kde se objeví.
– Duch vydrží asi 10 ran, což je velmi mnoho a zhruba po pěti zásazích začne s nůžkami provádět mnohem nebezpečnější seky.
– K poražení fantoma jsou dvě použitelné metody a to buď obíhat pokoj a být stále v pohybu anebo se namáčknout někam ke zdi a jen čekat odkud fantom vyleze.
Po poražení fantoma na zemi zůstanou jeho nůžky. Zajdu zase do prvního křídla do přízemí a v místě, kde jsem našel klíč najdu ležet prase. S nůžkami se mi už podaří mu vzít školní klíče. Cestou zpátky ale nábytek zatarasí boční chodby a u východu do haly najdu roj včel. Jakmile jím zkusím projít, vcucne mě a ocitnu se v nekonečně dlouhé chodbě, kterou se valí velká bytost. Pokud chci její záznam, musím se od ní nechat porazit.
Demit Lorong
– Velká bytost podobná průhledné ženské hlavě, která střeží skryté chodby. Není možné ji zničit a ani oběhnout, ale pokud vás jednou porazí, rozplyne se.
Pomocí foťáku musím v nekonečné chodbě najít skryté dveře. Normálně nejsou vidět, ale foťákem je odhalím a pak jimi projdu. Ocitnu se zpátky v hlavní hale. Ještě než zkusím odejít ven, můžu zajít do přízemí druhého křídla do učebny Bahasa 1, kde najdu naskládané židle a na nich plyšové hračky – mohu je vyfotit a při odchodu z místnosti se do dveří zabodnou nože. Poté zkusím konečně odejít zadním východem, když proti mě vystoupí extrémně mocný duch – dáma v červeném.
Tajemná žena v červeném
– Neznámá ale velmi mocná existence. Má rozsáhlé schopnosti a za normálních okolností ji nelze porazit.
– Představuje tzv. První ze tří prokletých sester, přičemž jako jediná se snaží svému prokletí čelit a to za využití Lindy.
Rychle ženu oběhnu a zkusím přeci jen dveřmi odejít. Ona mě teleportuje do jiné místnosti školy a obalí mě rojem včel. Stále se mohu pohybovat, ale výhled je omezený. Zorientuji se a vrátím se do haly, kde znovu zkusím utéct dveřmi. Žena mě opět teleportuje pryč a pošle na mě krysu. S krysou je ovládání pohybu těžší (klávesy pro pohyb se prohodí). Opět se musím vyhnout ženě, vrátit se do haly a zkusit dveřmi odejít. Ani tenokrát mi to nedovolí, ale konečně se odmaskuje. Zásahem foťáku ji odeženu. Nyní už mohu dveřmi opustit školu.
Akt 2
Kapitola 1 – Nádraží
Jsem venku za školou. Cesta mě dovede na dvorek, kde potkám celé hejno Tuyulů.
Tuyul
– Tuyul je malý tlustý skřítek s kleptomanskými sklony.
– Vyskytují se ve velkém počtu, ale nejsou schopni vás zabít.
Ze dvora nevede cesta, takže nezbývá než počkat až mě Tuyulové několikrát napadnou a ukradnou mi mobil a tašku (včetně všech věcí). Pak utečeou dveřmi, kterými se vydám za nimi. U studny narazím na Doniho. Buď s ním hodím řeč nebo jen projdu okolo, každopádně Doni je posedlý a napadne mě.
Posedlý Doni
– Posedlé tělo Doniho. Je agresivní a rychlý.
– Před Donim lze jedině utíkat protože v tuto dobu nemáte foťák.
– Doni je přibližně stejně rychlý jako vy, ale nemůže se unavit, takže vás tak jako tak chytí a strhne k zemi.
Před Donim musím bleskově utíkat. Proběhnu přes dvorek plný nepořádku a vběhnu do budovy naproti. Tady proběhnu do chodby a odtud do velké zadní místnosti. Cílem jsou dvojité prosklené dveře, kterými vyběhnu ven a zajistím je deštníkem. Druhý deštník si zatím ponechám. Projdu uličkou mezi chatrčemi. V té napravo najdu na stolku Jenglot a také charakteristické předměty odkazující na jiné horory – Castlevania (bič), Psací stroj (Resident Evil), Kamera (Left 2 Dead) a další. Venku ve vedlejší chatě je kamera a u ní mrtvola – je to odkaz na Indonéskou reality show Dunia Lain, při které měli soutěžící přečkat noc na strašidelném místě za přítomnosti kamer. Soutěž nakonec zrušili, když jim jeden soutěžící v přímém přenosu zemřel. Na konci uličky mě opět napadne Doni. Udeřím ho deštníkem a uteču před ním do chaty. Tady prolezu pod podlahou až k protějšímu východu. Nyní musím před Donim utéct přes nádraží až ke starému vlaku. Uvnitř se mi podaří Doniho ochromit a duch nepoužitelnému tělu nakonec zláme vaz.
Podaří se mi najít SLR foťák. Ten má oproti telefonu možnost zoomování a také blesku, který může ochromit některé okolní stvůry. Nemá však funkci baterky, respektive nemá display a tak s ním nejde svítit na cestu. Na protější straně vlaku je pár Tuynulů – zasáhnu je, načež do vlaku vleze obří Tuyul.
Tuyul Centeng
– Velký Tuyul je mnohem silnější a vražednější než ti malí. Dokáže jedinou ranou zabít a sám vydrží 8 zásahů.
Urychleně couvnu až na kraj vlaku, zazoomuji a začnu do pálit do Tuyula. Když bydu rychlá, nestihne se dostat až ke mě, ale i tak to bude těsné. Až bude po všem, najdu na konci vlaku svoje věci (s vyjímkou relikvií). Nicméně u východu z vlaku najdu Prsten. Projdu tunelem do další oblasti.
Kapitola 2 – Hřbitov
Dojdu do krásného údolí s jezírkem a několika ženami okolo. Vzadu je oltář, kde ženy tancují a hrají a nad nimi se vznáší obří žena. V údolí vedou tři odbočky. První je hned vlevo od oltáře ale zakrývá ji křovi – pomocí blesku křoví spálím a projdu. Cestu zahrazují větve, které už spálit nelze ale se zoomem uvidím svíčku, kterou vyfotím, načež zhasne. Půjdu dál k další odbočce. Tady je malý oltář a u něj svíčku (zhasnu ji). Vzadu za kamenem leží Keris. Poslední odvočka vede za velkou bránu. I tady je oltář, ale svíčka zatím nehoří. Všimnu si velké sochy, křídel na bráně a malé figurky hada na kameni – postavím se tak, aby byly všechny předměty v jedné rovině (had požírá okřídlenou sochu) a vyfotím je. Svíčka se zažehne a já ji foťákem zhasnu. Po zhasnutí všech svíček, padne tma a ženy zmizí. U velkého oltáře jsou tři hořící svíčky, které foťákem zhasnu (je třeba najít správný úhel). Tím se odhalí průchod z údolí na hřbitov. Tady uvidím obří ženu, kterou vyfotím, načež se změní v děsivé stvoření viděné na samém počátku.
Pocong Radja
– Královna Pocongů je velice mocná bytost s řadou schopností. Předně po vás dokáže chmátnout a zranit vás. Díky délce ruky má dlouhý dosah. Pokud jste od ní přeci jen daleko, může na vás házet mrtvá těla.
– Radja je zranitelná na svém oku. Je ale třeba být buď dostatečně blízko (sebevražda) anebo využít zoom.
– Po třech zásazích Radja uteče a v aréně se objeví několik malých Pocongů. Po jejich likvidaci se Radja vrátí.
– Po dalších třech zásazích Radja zasee uteče a v aréně se objeví několik normálních Pocongů. Tohle už je těžší a je třeba si od nich držet odstup. Po jejich zabití se Radja zase vrátí.
– Po dalších třech zásazích vás umírající Radja chytí. Pokud se zkusíte vymanit, rozmáčkne vás a tak je řešením nic nedělat a počkat až pomalu chcípne.
Pocong
– Malinký Pocong, který nemá nohy a musí skákat. Je mnohem slabší než klasický Pocong.
Po zničení Radjy se opět představí žena v červeném. Nemá smysl se ji snažit porazit. Až mě zabije a ocitnu se v limbu, vrátím se z něj zpět a ocitnu se z podivného údolí zpátky v blízkosti města.
Kapitola 3 – Klinika
Jsem v lese. Vyrazím po svahu dolů a cestou uslyším brekot. Přes foťák odhalím plačící ženu – vyfotím ji a ona zmizí, ale zůstane po ní Znesvěcení dětských hrobů (1/3) – vyšetřování znesvěcených hrobů. Dorazím k budově ošetřovny. Pravá je prázdná ale v levé najdu schovanou Shelly. Vzápětí přijde poranění profesorka Siska. Uložíme ji a promluvím s ní – pošle mě za Irou, která ji napadla. Venku před ošetřovnou Iru uvidím, ale uteče mi. Cestou okolo domů uslyším opět brekot. Přes foťák odhalím plačící ženu – zkusím s ní promluvit, ale zmizí a zůstane tu Zmizelé děti (2/3) – zpráva o zmizení mnoha dětí. Uvidím Iru, jak zaběhne do jednoho domu. Nejprve půjdu na konec ulice, kde je slyšet další pláč. Přes foťák zase odhalím plačící ženu – vyfotím ji, ale zmizí a zůstane tu Vyděšená žena (3/3) – zpráva o zděšení žen z únosů dětí. Pokud jsem našel ženu na všech třech místech, cestou zpátky na mě vyskočí a zmizí.
Matianak
– Krásná žena, která zemřela při porodu. Její dítě sice přežilo ale nevlastní matka ho nechala zemřít a tak se žena vrací jako Matianak a unáší cizí děti ve snaze nalézt to vlastní.
– Matianak není vyloženě smrtící a pro její záznam stačí odkrýt její příběh.
Zajdu do domu, kam vběhla Ira. Najdu ji sedět v jednom pokoji. Sednu si naproti ní a promluvíme si. Nesmím Iru, respektive ducha, jež ji ovládá moc naštvat, jinak ji zabije. Základem je neříkat duchovi, že není Ira a už vůbec neurážet její panenku. Duch mi vysvětlí, že ve městě nemám co pohledávat a proto nás pronásledují. Dá mi klíč od sídla. Můžu také požádat ducha, aby Iru opustil, protože je to moje kamarádka. Zeptá se mě na telefonní číslo, které jsem viděla na samém počátku (Akt 0). Nacvakám 62 37 32 36 88 (první dvojčíslí je Indonéská telefonní předvolba a zbylá čísla tvoří na klávesnici slovo DreadOut). I když to duch ocení, stejně Iru nepustí. Cestou zpátky mě v lese napadne několik potvor. Jsou velmi rychlé, ale nechají se paralyzovat bleskem foťáku. Pak už není problém je zkilvidovat.
Palasik
– Malá bytost podobná ženské hlavě s kusem páteře a dlouhým jazykem. Umí létat velkou rychlostí a vřískat na všechny strany.
– Plasik je těžké trefit, ale záblesk foťáku je paralyzuje.
Vrátím se na ošetřovnu, kde objevím oběšenou Shelly. Naproti ošetřovně je menší svah vedoucí ke schodišti. V mezipatře schodiště si po pravici všimnu mezi kořeny hlavy.
Gundul Pringis
– Duch uvízlý v useknuté hlavě člověka. Je snadné si ho splést s obyčejným kulatým předmětem.
Vyjdu nahoru a klíčem odemknu bránu.
Kapitola 4 – Sídlo
Venku nic není, takže levými dveřmi vstoupím do domu. Projdu místnosti do dlouhé chodby, kde mě začne neznámá síla zraňovat. Na konci chodby v zrcadle uvidím, že na mě sedí duch – rychle ho foťákem zaženu, ale zrcadlo praskne. Opodál je několik dalších zrcadel a v každém ducha rychle vyfotím. Nakonec mě nechá a uteče. Octnu se ve velkém slavnostním sále. Můžu vyfotit misku s jídlem na stole v rohu. Poté vyjdu po schodišti na balkon a zkusím projít dveřmi nad sálem – duch ale opět zaútočí a srazí mě dolů. Nyní bude duch obcházet přízemí okolo a vrhat po mě předměty. Bohužel, duch není vidět ani přes foťák, takže mi nezbývá než bedlivě sledovat okolí a fotit místo odkud na mě letí předmět. Je to docela zdlouhavý proces. Asi po pěti zásazích duch uteče. Vrátím se nahoru a projdu konečně těmi dveřmi. Ocitnu se v sále s několika zrcadly a velkým průchodem do totožné místnosti, který však na první pohled připomíná nástěnné zrcadlo. Projdu tedy průchodem a vzadu v chodbičce si vezmu klíč od šatny. Vrátím se k zrcadlům na stěně. Je třeba vyfotit to správné, což je kulaté zrcadlo dole uprostřed. Pokud ale chci potkat dalšího ducha, musím vyfotit špatné zrcadlo. Po jeho vyfocení mě duch zraní a já si všimnu, že v průchodu se objevil odraz páru – muže a ženy. Když budu dál opakovaně fotit špatná zrcadla, pár se bude přibližovat až projde průchodem a zápis je můj.
Jurig Pengantin
– Čerstvý návěsta a ženich, kteří byli upáleni vesničany pro podezření z praktikování magie. Dokáží útočit skrze zrcadla, respektive v případě vyfocení nesprávného zrcadla.
Po vyfocení správného zrcadla toto zrcadlo praskne a já se mohu vrátit až do jídelního sálu. V chodbičce tu visí obraz ženy v červeném a vedle dveře, které odemknu klíčem. Uvnitř je místnost s velkým zrcadlem, kde mě naposledy napadne Druhá sestra.
Druhá sestra
– Velmi mocný přízrak ze zrcadla. Protože je vidět pouze v odraze zrcadla, je velmi těžké se s ní vypořádat.
– Sestra vydrží hned 10 zásahů a je poměrně rychlá. Pro její likvidaci je nutné nejprve sledovat odraz v zrcadle, v němž je vidět (přichází z různých stran) a poté je třeba ji vyfotit, ale nikoli jako odraz v zrcadle, ale přímo v místnosti.
– Je proto nezbytné dobře pomocí inventáře pokoje rozeznat, kde přesně duch je.
Po poražení sestry se zrcadlo rozbije a odkryje cestu do ložnice První sestry. Usednu na židli naproti zrcadlu a počkám až ke mě dorazí žena v červeném, aby mě vtáhla do zrcadla.
Kapitola 5 – Návrat
Ocitnu se zpátky pře školou. Pokud chci, mohu odejít, načež následuje špatný závěr příběhu (najde mě policie, ale během odvozu se vinou ženy v červeném vybouráme). Je třeba vejít do školy, kde mne napadne žena v červeném. Nejprve se okolí zatemní a ona bude útočit z různých stran jako velké hlava. Musím bedlivě sledovat okolí a včas ji odrážet. Poté se tma rozplyne a zaútočí na mě ve své původní podobě. Je ale nezranitelná. Všimnu si, že nad dveřmi občas vykoukne její velká hlava jako z první fáze boje – právě tu hlavu musím stihnout vyfotit. Když se zadaří, žena v červeném si začne zakrývat tvář a tehdy už jí můžu ublížit zásahy do očí. Když se párkrát zadaří, žena zmizí ale po chvilce mě uvězní do klece a zaútočí znovu. Nemůžu utéct, takže ji jen v rychlosti zaměřím a vyfotím. Opět zmízí a otevře se cesta dál.
Prostor se však brzy vytratí a vidět bude jen přes foťák. Navíc se mi za zády objeví ona žena. Mohu jí zásahem do tváře ochromit, ale nejde ji zabít (pouze tím získám vteřiny k dobru). Musím za pomocí foťáku, kterým uvidím na cestu, prokličkovat skrze úzké chodby až do osvětléné místnosti se svíčkou a tu musím foťákem zhasnout. Ženu to konečně vyřídí a obě se objevíme v limbu, kde se žena nechá pozřít podivnou bytostí, jež ji proklela ale opětovně se zrodí ve mě, čímž překoná své prokletí. Já se ocitnu zpátky ve škole právě v momentě, kdy Siska prochází okolo i s právě narozeným nelidským hadím dítětem oné bytosti.
Bonusy
Po dohrání hry se změní pozadí v menu a při opětovné NG můžete v kufru auta najít nové obleky.
Oblek 3 – Triko
Klasický vybledlý nátělník.
Oblek 4 – Červená Kebaya
Tradiční oděv Kebaya nosívaný v Indonésii, Malajsii, Kamdoži a dalších zemích jihovýchodní Asie.
Oblek 5 – Večírek
Klasický neformální oděv na večírky a párty.
Oblek 6 – Červený sportovní dres
Sportovní dres Indonéského foltbalového klubu Jersey.
Oblek 7 – Žlutý sportovní dres
Sportovní fotbalový dres Brazílie.
Oblek 8 – Triko
Tričko s motivem Genderuwa.
Oblek 9 – Bílá Kebaya
Bílý tradiční oděv Kebaya s červeným převázaným pásem.