Drizzlepath

Drizzlepath je série prostých walking adventur od tureckého vývojáře Tonguca Bodura. Tento člověk má na svědomí i řádku sequelů, které se k Drizzlepathu myšlenkově vztahují a proto jsou uvedeny v rámci jedné série.

První díl Drizzlepathu je krátká nenáročná procházka po ostrově. Nejde o nic zvláštního a dokonce se ani nesbírají žádné dokumenty, tak typické pro tento žánr her. Vše je soustředěno na audiovizuální zážitek a slouží jako relaxační procházka virtuální krajinou. Mnoho lidí při zmínce o herní procházce dodává, že je třeba se vzpamatovat, spakovat se a jít na skutečnou procházku kamsi do přírody. Já k tomu jen dodám, že takové doporučení je hezké, ale zavání demencí, přičemž předpokládám, že návštěvnící Adventuristy jsou dostatečně chytří, aby si všimli rozdílů mezi reálnou a virtuální procházkou a to i se všemi okolnostmi, včetně toho, že pokud bude virtuální procházka situována třeba na Sibiř, bude poměrně problematické takovou lokalitu vyhledat i v reálném životě. 🙂 Ale zpátky k Drizzlepathu…

U takovýchto her, které nejen interaktivitu ale i příběh srážejí na nulu, je nutné maximálně zapůsobit audiovizuálem. Ten dojem je naprosto zásadní a musí přikovat k židli dokonalou souhrou prostředí, grafiky, hudby a efektů. Jenomže Drizzlepath je laciná amatérština a těžce selhává. Prostředí je ošklivé a bez špetky vkusu, okolí je hnusně vymodelované, nasvětlení prakticky neexistuje, textury přeskakují, efekty lesklosti jsou příšerné, protože se odrážejí i na hlíně, zvířátka vesele probíhají skrze objekty a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Hudební doprovod využívá nástroje naprosto nesedící k prostředí a přednes vypravěče s přízvukem mladého Hispánce je žalostný. Celé to vypadá, že si Bodur pozval pár kamarádů, tomu předal mikrofon, tomu řekl drnkej na kytaru a učili se spáchat hru, kterou se pak jako správní kapitalisti rozhodli zpeněžit.

Drizzlepath je ukázkou toho, že v dnešní době stačí sáhnout po vhodném volném enginu a můžete být herním vývojářem, přestože nemáte nápad a neumíte nic. Ale důvod proč jsem zařadil Drizzlepath na Adventuristu není ten, že bych chtěl poukázat na nejhorší walking adventuru, co kdy vznikla, nýbrž ten, že pan Bodur je velmi plodný vývojář a jeho díla se přeci jen vyvíjejí. Je tudíž zajímavé sledovat, jak se série zvedá.

Hodnocení – 10%
Délka – cca 45min


 

Návod

Předně je třeba říci, že nejsem takový idiot, abych si myslel, že tato hra potřebuje návod. A jsem si vědom toho, že snažit se ho napsat je pěkné pitomé. Ona ta hra totiž neobsahuje nic co by se dalo popsat nebo na co by se dalo aspoň upozornit. Ale já sem nějaký článek napsat musím a tak zůstanu věrný tradici a alespoň trhnu rekord – nejkratšího návodu na celém webu. 🙂

 

Fáze 1 – Kopce

Poté, co vylezete z vody a rozhlédnete se po hnusné krajině projděte okolo baráku a držte se cesty. Právě cesta vás provede podél pobřeží a dále údolím až na kopec. Tady je druhý dům a za ním cesta dolů k mokřinám. Cestou minete kus sochy a další barák. Cesta je opět přímá a dál vás zavede dolů k pobřeží, odkud půjdete zase nahoru ke skále. Minete zříceninu hradu a vyjdete stezku na úpatí hory.

 

Fáze 2 – Hory

Zhruba v polovině se počasí potemní a začne sněžit. Po úzké stezce vyjděte až na vrchol první hory a postupujte podél druhé. Narazíte na proláklinu, kterou je třeba přeskočit. Poté už budete stoupat po strmém svahu až na vrchol, kde najdete tábor s partou dalších cestovatelů a to je konec.