Hry, které dokáží pořádně vyděsit jsou tu s námi už přes 20 let, ostatně už slavný Doom měl potenciál řádně napínat hráče a strašit ho temným prostředím i monstry. Dnes je Doom spíše k smíchu, nakonec doba pokročila a tehdejší grafické zpracování a herní náplň stěží někoho poleká. Od dob Doomu se objevila řada her, více či méně útočících na jeden ze základních pocitů člověka. Byla tu série Resident Evil, Silent Hill, F.E.A.R. Alien vs. Predator a další tituly. Některé dnes postraší více, jiné méně, ale označit je za opravdu děsivou hru je trochu příliš. Jenomže pak přišel rok 2007 a světlo světa spatřila Penumbra od tehdy neznámého vývojářského týmu Frictional Games. Tvůrci skloubili tři základní věci, které jsou dnes zcela typické pro hororovou hru – tma, vražedná monstra a především, doposud téměř nevídaná, absence palných zbraní (popř. absence jakýchkoli zbraní). Když totiž není možné mostrum ukryté kdesi ve tmě zastřelit, najednou má hráč pořádný důvod bát se o život svého hrdiny. A tak si dovoluji říct, že právě Penumbra nastolila novou éru strašidelných her, které nikdy dříve nebyly tak děsivé.
Ten největší boom ale přinesla až Amnesia. Teprve tehdy se hororové hry staly víceméně samostatnou odnoží 3D adventurních her. Řada tvůrců se dnes ve svých hrách snaží Amnesii napodobit, protože právě tahle hra přinesla téměř dokonalý recept na strach. A Outlast je jednou z mála her, které nejen svým zpracováním, ale i atmosférou a mírou děsu šlapou Amnesii na paty.
Důležité je vybrat vhodné místo, kam bude děj zasazen a tím je v případě Outlast ústav pro psychicky nemocné. Ideální místo, kam by se řada z nás nerada podívala ani v reálném životě. Asi nikoho nepřekvapí, že příběh se točí okolo klasického tématu – pokusy na pacientech. I tak je příběh poutavý a táhne vpřed. Samosebou nechybí tma, monstra a bezbranný hrdina, který se jako správný investigativní reportér chystá ústav prozkoumat a odhalit jeho tajemství. Po vzoru Amnesie hráč nalézá dokumenty, které pomáhají odhalit pozadí děje a také sbírá baterie pro zdroj světla, nicméně klasické logické úkony tu chybí, maximálně je nutné něco sebrat, něco aktivovat atd. Pokud bych měl Outlast z hlediska náplně hry co nejlépe připodobnit, přirovnám ho někde na pomezí prvního a druhého dílu Amnesie.
I když studio stojící za Outlast je spíše malé a komorní, hra sama vypadá velmi propracovaně – zajímavé a graficky dobře zpracované prostředí, několik druhů monster, zdařilé animace, povedené zvuky i hudba, řada scriptů a samozřejmě atmosféra. Hra se nebojí vytáhnout značné množství krve, vnitřností, znetvořených těl a dalších nechutností, na které člověk narazí nejčastěji v klasických Japonských „Gore“ hororech. Aby toho nebylo málo, náš hrdina jménem Miles není tak úplně sám a kolikrát potká jiné lidi, kteří sice povětšinou velmi rychle zemřou, ale to neplatí pro všechny. Dalším bodem k dobru je pokročilý způsob pohybu a sledování hlavního hrdiny. Miles může skákat a zachytávat se překážek, může přeskakovat zátarasy, prolézat mezi barikádami, nebo vyhlížet zpoza rohů. Když se přiblížíte ke stěně, hrdina se o ní opře rukou, když se podíváte pod sebe, uvidíte si na nohy atd… Je tak daleko snazší se s hrdinou sžít. Kdo zná originální 3D akci Mirror’s Edge, má už teď alespoň přibližnou představu o tom, jak pohyb a snímaní hrdiny Outlastu vypadá, byť rozhodně nejde říci, že by se Miles svými pohybovými schopnostmi mohl hrdince Mirror’s Edge vyrovnat.
Mluvil jsem o sžívání se s hlavní postavou, což ale nejde tak snadno vinou nesympatického hrdiny. Po charakterové stránce se Miles blíží více namyšlenému vzteklému pitomci než vynervovanému chlapíkovi odhodlaně bojujícím o přežití, který by se do daného prostředí hodil víc. Zatímco Miles v jednu chvíli vyděšeně skučí a přerývaně dýchá, o pár chvil později si zapisuje poznámky ve kterých se odráží pohrdání, zloba i posměch, ale v praxi žádného násilného chování schopen není. Působí to nevěrohodně a nevhodně. Být na Milesově místě žena, daleko snáz bych věřil strachu, neustálému zděšení a neschopnosti postavit se jakýmkoli monstrům / lidem čelem. Kdepak, Miles mi jako hrdina opravdu nesedl.
To, co Outlast nejvíce kazí je větší důraz na monstra, než na budování atmosféry. Tady na tomto místě hra bohužel neudržela správnou míru, neboť málo i hodně monster značí jediné – hráč se přestane monster obávat a to je něco, co by se hororovým hrám stávat nemělo. Jinak je ale Outlast poctivou hororovkou, která rozhodně má, co nabídnout. A tak jako vždy platí jediné – chcete-li se opravdu bát, musíte pro to udělat víc, než jen spustit hru. Jen pokrytec se chlubí tím, že se vůbec nebál, když hru neodehrál za správných podmínek. Stejně jako se na horory díváme pozdě večer a o samotě, to samé je třeba podstoupit v případě her.
Hodnocení: 85%
Délka – cca 7h
Návod
– Návod je psán na klasickou normální obtížnost, která byla již v původní verzi hry (tehdy žádný výběr obtížností nebyl). Vyšší obtížnosti ovlivňují především výdrž hlavního hrdiny a maximální počet baterií.
– Pro hru bohužel neexistuje čeština, ale naštěstí je k mání slovenština. Veškeré názvy dokumentů, úrovní atp. vycházejí z tohoto překladu.
– Dokumenty a natočené materiály jsou v návodu popsány všechny. Horší je to s bateriemi. Je možné, že jsem některé minul a to především v oblastech s monstry. I tak je ale baterií popsáno hodně a každý, kdo se řídí návodem, by měl s bateriemi snadno vystačit po dobu celé hry.
I – Administrační blok
Jako novinář Miles Upshur dorazím autem za brány psychiatrického ústavu Mount Massive vedeného společností Murkoff. Zastavím auto a z vedlejšího sedadla si vezmu dokument Informátor (1/6) – muž, který zde pracoval mi poslal zprávu o podivných pokusech, proto jsem zde. Vezmu si i 2 baterie do kamery a samotnou kameru.
Kamera: Pohled přes zapnutou kameru je sice rušivý, ale umožní mi jednak zoomovat a také komentovat natočený materiál – pokud natočím něco zajímavého, zapíši si do deníku poznámku.
Kamera má i speciální mod infračerveného vidění, jenže ten spotřebovává baterii a to celkem rychle. Musím se proto rozmýšlet, kdy vidění ve tmě potřebuji a kdy je naopak lepší baterie šetřit. Pokud se baterie vybije, infračervené vidění bude stále použitelné, ale osvětlení o dost zeslábne, takže dobře rozeznám jen nejbližší okolí.
Vyměňovat baterii za novou má smysl jen pokud je baterie v kameře zcela vybitá, zbývá velmi málo energie anebo pokud mám baterií maximum (na normální obtížnost 10) a nebude možné se pro právě nalezenou baterii později vrátit.
Vystoupím z vozu a otevřu branku před budovu ústavu. Natočím ústav – ‚Mount Massive Asylum‘ (1/5) – nechvalně známá společnost Murkoff ústav znovuotevřela roku 2009. I předtím tu byl blázinec, ale byl zrušen. Přijdu blíže k domu a všimnu si postavy za vlevo za oknem. Postava však rychle zmizí. Hlavní dveře jsou zamčené. Vydám se proto vlevo k bráně a protáhnu se dírou pod plotem. Jsem na dvorku s fontánkou a protože i boční vchod do budovy je zamčený, je jedinou cestou do budovy okno nad lešením. Vyšplhám po žebříku na lešení, přeskočím mezeru, vytáhnu se na vrchol lešení a po prknech dojdu k oknu. Vyskočím, přitáhnu se k oknu a vlezu do budovy.
V místnosti zhasne světlo. V takto tmavých prostorách se vyplatí používat infračervené vidění na kameře. Otevřu dveře na chodbu a projdu do další místnosti s označením A218. Zničeho nic se zapne televize, ale je na ní vidět jen šum. Dveřmi odejdu zase na chodbu a protáhnu se mezi harampádím. Ve dveřích A216 najdu ve stolku baterii. V druhých dveřích A214 leží na stole dokument Projekt Walrider: Zpráva o stavu pacienta Williama Hopa (2/6) – pacient má schopnost vidět do snů jiných a ovládat je. Vrátím se na chodbu a pokračuji dál. Dveře na toaletu se přede mnou uzavřou a já musím doprava. Skrze strop sem prosakuje krev… Vytáhnu se do šachty a projdu jí. Cestou si všimnu několika prchajících lidí. Seskočím na chodbičku nad hlavní halou. Otevřu dveře do knihovny, kde zahlédnu jakési stvoření. Vyděsím se a dveře rychle zavřu. Nezbývá mi ale, než jít dovnitř. Je tu velká tma, takže noční vidění je nezbytné. Minu několik mrtvých těl bez hlav. Na konci chodby je police s hlavami lidí a před ní umírající voják nabodnutý na kůlu. Natočím umírajícího vojáka – ‚Jsem uvnitř‘ (2/5) – zmiňuji se o mém průchodu do budovy, odkud ale nemohu ven. Voják mě varuje před nebezpečím a chce, abych raději utekl. Poté zemře. Vyjdu dveřmi ven na chodbu. Vpravo v temné chodbičce je toaleta, ale nic tam není. Projdu kolem portrétů čtyř zvláštních mužů a protáhnu se mezi skříněmi. V tu chvíli mne chytí velké monstrum a mrští se mnou proti prosklené stěně.
Proberu se dole v hale mezi střepy. Jakýsi pomatený kněz má za to, že můj příchod je spásou a že přeživší zachráním. Když se ale vzpamatuji, kněz už je pryč. Na stole v hale leží dokument Příkaz na zkonfiskování (3/6) – podle zpráv došlo k závažnému bezpečnostnímu selhání a je třeba zamést stopy. Vydám se chodbou vpravo vedle vchodových dveří. V místnosti na konci chodby leží před krbem baterie. Vrátím se zpět do haly a vstoupím do kanceláří vlevo. V další místnosti s kartotékou je na polici vpravo v rohu dokument Projekt Walrider: Zpráva o stavu pacienta Chrise Walkera (4/6) – pacient je voják, trpí sebepoškozováním, extrémním dodržováním příkazů a má problémy se sny. Dojdu na chodbu, kde je na opačné straně vidět muž na vozíku. Projdu kolem něj a vstoupím do místnosti, kde se skupinka pacientů dívá na zrnící televizi. Natočím si pacienty a televizi – ‚Pomatení pacienti a vadná televize‘ (3/5) – píši o zmatených pacientech, kteří zde přežili. Protáhnu se pod prkny v rohu místnosti a projdu dál do místnosti A114. U počítače je mrtvola, které vezmu přístupovou kartu. Vrátím se zpět ale když projdu kolem vozíčkáře, muž na mne skočí a povalí mne na zem. Žádá, abych přeživším pomohl. Vrátím se do hlavní haly a projdu na její konec. Je tu výtah a když stisknu tlačítko, svrchu spadne do šachty jakýsi muž. Schodiště vedoucí dolů končí zamčenými dveřmi.
Pokročilý pohyb: Dvěma tlačítky je možné vyhlížet zpoza rohů. To je užitečné, když chci zjistit, jestli za rohem není monstrum a přitom zůstat neodhalen
V běhu je těmi samými tlačítky možné ohlížet se za sebe na pronásledovatele. Vypadá to jako užitečná možnost, ale pouze v rovných přehledných chodbách, jinak totiž hrozí, že do něčeho vrazím, někde se zaseknu a monstrum mě dožene.
Vydám se doprava do chodby. Ve dveřích po levici mám toaletu a v prostřední kabince je na zdi nápis. Natočím nápis na toaletě – ‚Svědek‘ (4/5) – píši o svém zranění a knězi, který zřejmě píše tyto nápisy. V opačných dveřích je na stolku před monitorem baterie. Minu dveře s označením Security, kam zatím nepůjdu. Na konci chodby vstoupím do dveří po levici. Na stole leží dokument Projekt Walrider: Zpráva o výnosech (5/6) – jakási právnička společnosti uklidňuje vedení s tím, že nejsou důkazy na řádné obvinění a soudní proces. Protější dveře A125 jsou zamčené, ale když je zkusím otevřít, zevnitř se ozve hlas říkající cosi o strachu z Walkera. Vrátím se k dveřím do bezpečnostní místnosti a otevřu je kartou. Usednu ke klávesnici a začnu odemykat vstupní dveře. Na monitorech se objeví kněz a vypne generátor proudu.
Do místnosti se začne dobývat monstrum. Rychle se skryji ve skříni a připravím kameru. Monstrum vpadne dovnitř. Natočím monstrum – ‚Velký zkurvený chlap‘ (5/5) – podle nalezených poznámek poznám, že tlusté monstrum je Chris Walker !!! Chrisovi se musím za každou cenu vyhnout a proto počkám, až odejde. Jakmile je čistý vzduch, mohu vyjít ven. Vrátím do haly a sejdu po schodech do suterénu. Dveře sem jsou již otevřené.
Úkryty: Skrývat se před monstry je možné řadou způsobů. Kontextové akce neboli ukrytí po stisknutí příslušné klávesy (v rámci animace) je možné ve skříních či pod postelemi. To ale nejsou dokonalé úkryty, protože některá monstra prohledávají okolí a mohou vás i v úkrytu odhalit.
Jistější je ukrývat se v úzkých průchodech (natočení bokem) a také v šachtách, rourách, kanálech… zkrátka v úzkých prostorách, kam monstrum nemůže.
Protáhnu se dírou ve zdi. Na stole leží dokument MKULTRA CIA Hypnotická vražda (6/6) – pokus, kdy bylo jedné ženě v hypnóze řečeno, aby se pokusila zabít jinou ženu vyšel dokonale. Ve vedlejší místnosti je na stěně mapa suterénu. Dobře si ji vryji do paměti. Přeskočím stůl a dojdu do temné místnosti s generátorem uprostřed. Vedou odtud troje další dveře, přičemž ty vlevo jsou zamčené. Nejprve zajdu do dveří úplně vpravo. Na polici leží baterie. Spustím tlačítkem pumpu, načež se začnou dít věci. Ze zamčené místnosti vejde do prostor s generátorem Agresivní blázen s obuškem ! Je nebezpečný a jde po mě! Rychle se ukryji ve skříni a počkám, dokud neodejde. Protože však blázen prochází po okolí, nemám zdaleka vyhráno. Nejprve se musím dostat do dveří vedle, kde zapnu druhou pumpu. Nyní zbývá ještě přivést energii do generátoru. Projdu do třetích dveří (od skladu), za nimiž je dlouhá chodba přehrazená stoly a několik dalších místností. V první místnosti, kam vedou dvoje dveře je na polici baterie. V malé místnosti vedle je další baterie. Na křižovatce se vydám nejprve doleva po schodech. Cesta vede do místnosti, kde je na polici další baterie. Celkem mohu v suterénu získat až čtyři baterie, což zní úžasně, ale protože je tu všude tma, baterie poslouží spíše na pokrytí energie, o kterou přijdu. Navíc je tu stále monstrum, které pokud mě spatří, musím rychle utéct ke vstupu do suterénu a později se vrátit. Na konci chodby v oddělení skladu je místnost s pákou, kterou nahodím generátor. Vrátím se do hlavního sálu a tlačítkem na ovládání generátoru jej aktivuji. Rozsvítí se světla a já mohu mnohem snáze prohledat místnosti, to pokud jsem nějakou baterii nenašel. Stále se tu však pohybuje blázen, což znamená, že klidná procházka to rozhodně nebude. Vrátím se nahoru do hlavní haly a mohu si oddechnout – šílenství s šílencem je za mnou. Zajdu do bezpečnostní místnosti a klávesnicí otevřu vchodové dveře. Překvapí mne však kněz, který mi do těla vpíchne injekci. Zatímco omdlévám, mohu na monitorech sledovat marný boj vojáků s monstry.
Nalezeno:
9 baterií
II – Vězeňský blok
Proberu se na posteli v cele. Kamera mi naštěstí zůstala. Natočím vnitřek cely – ‚Cela Otce Martina‘ (1/4) – píši o Martinovi, který mě uvěznil, abych prý něco viděl. Zmiňuji se i o Dr. Wernickovi, za jehož úřadování se tu zřejmě něco stalo. Přiblížím se ke dveřím, které otevře jakýsi muž a pustí mě ven. Muž uteče a já stojím ve vězeňském bloku. Je tu několik šílenců, přičemž dva z nich, ti které ode mne dělí mříž, by mě rádi zabili, jak sami říkají. Právě tuhle dvojku nevidím naposledy Sejdu po schodech a prohledám cely. V jedné je škvíra, kterou se protáhnu. Vylezu otvorem nahoru, kde překvapím dva blázny. Natočím blázny – ‚Nekromantik‘ (2/4) – stěžuji si na tohle hnusné místo. Vydám se dál a dostanu se do patra ve vězeňském bloku. Opatrně projdu po římse a pak dál chodbou. Projdu skrze dekontaminační komoru.
Pod schodištěm je baterie. Vyjdu nahoru a narazím na chodbu v níž je jakýsi blázen, co neustále chodí kolem zdi a něco blábolí. V temné chodbě je na stole dokument Otec Martin – malíř prstem (1/4) – I Martin zde byl jako vězeň a jeho zálibou bylo malovat prstem. Jak je vidno, maluje stále, ale už ne temperami… Seskočím otvorem v podlaze a ocitnu se před nefunkční dekontaminační komorou. Vedou odtud dvě cesty. Nejprve se vydám pootevřenými dveřmi. V cele je zavřený muž a také tu jsou skříně a postel na ukrytí. Teď se vydám na opačnou stranu. Projdu kolem muže s tyčí v řídící místnosti a na konci chodby vejdu do dveří. Vyběhne na mě Agresivní blázen s obuškem ! Rychle začnu utíkat až k cele s mužem, kde se ale nebudu ukrývat. Bude lepší nechat blázna, aby sem přiběhl a všiml si mě. Teď ho oběhnu a poběžím do místnosti odkud na mě vystartoval. Až zde se ukryji v jedné ze skříní. Blázen odejde a já jsem přesně tam, kde jsem potřeboval být. Na stole je tlačítko otevírající další dekontaminační místnost – stisknu ho. Vydám se zpět a vstoupím do dveři vpravo (zhuba naproti kontrolní místnosti). Na stole tu leží baterie. Muž v kontrolní místnosti by měl odejít, takže mohu prozkoumat sklad, který tu je. V jedné z polic je baterie. Konečně se vydám do spojovací chodby a dále přes dekontaminační komoru.
Potkám opět ty dva blázny, kteří mě chtějí dostat. Naštěstí jsou mezi námi zase mříže. Prolezu oknem a přeručkuji po římce k dalšímu oknu, kam se vytáhnu. Než se vydám chodbou dál, prolezu oknem naproti a ze stolu si vezmu dokument Řádná údržba brány – připomínka (2/4) – vedení upozorňuje na důležitost bezpečnosti. V té samé místnosti je na stolku vzadu baterie. Vrátím oknem na chodbu a vydám se dál. Jsou tu dveře do sprch, ale chybí mi karta. Vydám se chodbou. Po levici je vidět další vězeňský blok ve kterém řádí Chris. Natočím Chrise, jak trhá jednomu muži hlavu – ‚Totální bezpečnost‘ (3/4) – všímám si, že Chris stále opakuje cosi o bezpečnosti. Dveře do sprch jsou na kartu, Z mrtvoly strážníka na konci chodby vezmu přístupovou kartu. Odemknu dveře do sprch a vydám se dál. Cesta mne dovede podél oken, přičemž některá jsou rozbitá. Přede mnou se však zjeví blázen a další je hned za mnou – jsou to mí staří známí. Jsem obklopen Dvěma agresivními blázny s noži !! Blíže k nim ani krok! Rychle proskočím oknem a po římse přelezu na druhou stranu, čímž se bláznům vyhnu. Na křižovatce se dám nejprve doprava. Dojdu do místnosti sloužící k mučení. Na stole je dokument Úmrtní list Dr. Wernicka (3/4) – doktor zemřel roku 2009, údajně na zástavu srdce ve velmi pokročilém věku. Vrátím se zpět a pokračuji chodbou dál. Po levici minu kontrolní místnost, ale já nejprve dojdu na konec chodby, ktede mrtvého strážníka oberu o baterii. Vrátím se do kontrolní místnosti, kde tlačítkem na stole otevřu dekontaminační komoru. Jenomže právě do ní vejde Chris Walker !!! Chris se probourává oknem ke mě a protože dveře jsou zavřené nemám proti němu šanci. Rychle vyskáču po stolech a vytáhnu se do šachty. Prolezu kam až to půjde a seskočím dolů. Chris jde však stále po mě, proto rychle uteču k dekontaminační komoře, jenomže ta exploduje a výbuch mě vymrští oknem do středu vězeňského bloku.
Proberu se, vzpamatuji se a brzy zjistím, že Chris to ještě nevzdal. Některé cely jsou otevřené a já se v nich mohu schovat pod postelí, čímž se Chrisovi ukryji. Stejně ale musím projít kolem něj, vyběhnout po schodech a utíkat chodbou dál až prolezu úzkou škvírou ve zdi. Teprve teď si mohu oddechnout. Projdu chodbami a dostanu se do dalšího vězeňského bloku. V celách v přízemí nic není, takže mohu rovnou vyrazit nahoru. Nebude to ale jen tak.
Fyzicky náročné pohyby: Už do tohoto okamžiku bylo nutné párkrát skákat, ručkovat atd. Nicméně teď se řada těchto úkonů zopakuje v jedné jediné místnosti a ještě přibudou úkony nové. Je dobré vědět, že můžete…
– protáhnout se úzkým otvorem mezi překážkami
– skočit k okraji římsy, zachytit se a vytáhnout nahoru
– ručkovat podél římsy
– opřít se zády o stěnu a posunovat se podél velmi úzkého okraje
– při posunu podél stěny skočit vpřed a přeskočit tak mezeru
Tyto pohyby se budou mnohokrát opakovat, proto je dobré s těmito možnostmi neustále počítat.
Nejprve vyskočím na povalený stůl a z něj se zachytím okraje patra. Vytáhnu se nahoru a dále po římse dojdu k rohu odkud musím skočit před sebe. V cele po levici je dokument Nekrolog Dr. Wernicka (4/4) – doktor měl bohatý život, který ukončil zde jako poradce. V jedné z cel přede mnou je na stolku před rádiem baterie. Vyjdu po schodech výš a u cely mě překvapí blázen, co se na mě vrhne. Srazí ho ale jiný blázen dolů a on zemře. Vyjdu dál po schodech. Cestu blokuje Agresivní blázen ! Není ozbrojený, ale chce mě zabít. Proběhnu kolem něj a vejdu do dveří. Protáhnu se dírou mezi celami a vyjdu dveřmi zase ven. Konečně se chodbou dostanu ven z vězeňského bloku. Dírou v zemi seskočím dolů. Jedna chodba je slepá, tou druhou se dostanu do sprch. Na zdi je nápis Walrider. Natočím nápis – ‚Walrider‘ (4/4) – vzpomínám, že tohle jméno jsem už mnohokrát slyšel, někdy jako projekt, jindy jako cosi živého. Dostanu se do prostorného sálu s dírou v zemi. Než tamtudy prolezu, vezmu si baterii ležící před skříněmi. Poté seskočím dolů do díry a protáhnu se úzkými chodbami hluboko pod zem.
Nalezeno:
7 baterií
III – Kanalizace
Ocitnu se v kanalizaci. Cesta dál je jen jedna jediná, byť je tu spousta křižovatek – chodby jsou však slepé. Kousek od mrtvoly muže se protáhnu otvorem u země. Jsem na větším, složitějším spletenci chodeb. Přímo přede mnou proběhne jakási temná hmota. Vydám se doleva a v místnosti s prasklým žebříkem najdu dokument Evangelium písku (1/2) – Otec Martin pokládá Walridera za boha. Obejdu prostor a mezi dřevěnou výplní se protáhnu dál. Po pravé straně je kanál, ale zatopený. Po levici mám mapu, kterou si vryji do paměti. Vypadá složitě, ale podstatná část chodeb je nepřístupná. O dost horší je fakt, že po okolí se prochází Chris Walker !!! V úzkých temných prostorách je složité se Chrisovi vyhnout, naštěstí tu jsou dva otevřené odtokové kanálky do kterých se mohu schovat. Navíc Chris má u nohou řetězy a každý jeho pohyb je dobře slyšet. Přede mnou je místnost s krabicemi. Chris tudy často prochází, ale také je po levé straně otevřený kanál – dobrý úkryt. Počkám až odtud Chris odejde a na druhé straně u dveří a mrtvoly strážníka si vezmu baterii. Teď se vydám z pohledu od mapy doprava, do ovládání vězeňského bloku. Chodbou dojdu do místnosti, kde je ventil. Ventilem otočím a rychle se schovám do skříní – Chris brzy přijde. Je docela dobře možné, že i ve skříni mě Chris najde. V tom případě mě vyhodí ven, poraní a já musím okamžitě prchat pryč a ukrýt se v kanále anebo až v prostoru mezi prkny. Když je vzduch čistý, vrátím se číhat do kanálu v místnosti s bednami. Tentokrát musím jít do chodby, kam Chris obvykle chodí. Nebude to lehké, ale přímo proti sobě budu mít další volný kanál. Ukryji se do něj a prolezu na druhou stranu. Po pravici mám mezeru mezi prkny, kterou se protáhnu. Je tu v místnosti další ventil, tentokrát od ženského bloku. Otočím ventilem a opatrně se vrátím ke kanálu a mapě. Kanál je volný, voda odtekla a já mohu sešplhat níž.
Projdu temnou úzkou chodbou plnou vody a po dalším žebříku vyšplhám nahoru. Jsem za oblastí, kde byl Chris. Zleva ke mě dolehnou výkřiky. Cesta mě dovede ke dveřím, ale než jimi projdu, dojdu až na konec chodby. Před mříží, za níž si kdosi zpívá, je mrtvola strážníka a vedle něj baterie. Vrátím se ke dveřím a vejdu. Za barikádou je blázen, který mi řekne, že mrtvý doktor Wernick zkoumá živé pacienty. Natočím blázna – ‚Doktor je mrtvý‘ (1/1) – podivuji se nad tím, jak souvisí mrtvý doktor s výzkumem Walrider. Sešplhám po žebříku dolů a ocitnu se opět v hlubinách kanalizace. Cesta do ženského oddělení je zavřená, takže musím do mužského. Vylezu nahoru na můstek, kde jsou dvoje dveře. Za jedněmi je zátaras a blázen, ale za druhými dveřmi je cesta dál. Jsem v zaplavené místnosti s rozbitým můstkem. Seskočím do vodu, prolezu otvorem v mříži a přímo pod můstkem ze kterého jsem seskočil najdu bednu s baterií. Vrátím se skrze otvor a vytáhnu se po bednách na můstek. Seskočím opět do vody a vylezu na další část prasklého můstku. Opět mi ale nezbyde než seskočit do vody a brodit se dál chodbou. Po levici mám díru v mřížích. Je to cesta dál, ale tam ještě nepůjdu. Nade mnou je další část můstku. Vyskočím k ní, zachytím se a vytáhnu. Po levici budu mít pootevřené dveře. Je v nich mrtvola a vedle ní dokument Stále krvácím (2/2) – umírající muž mluví o démonovi, který byl vinou řady obětí přivolán. Zpátky na můstku sejdu po schodech dolů k vodě a protáhnu se dírou v mřížích. Vzadu v tunelu leží na bedně baterie. Vrátím se dírou k můstku a po můstku se vrátím až k předchozí díře v mřížích – vede skrze velký tunel. Touto dírou se dostanu do prostorného zaplaveného sálu. Řinčení řetězů napoví – je tu Chris Walker !!! Chris je ve vodě mnohem rychlejší než já a tak je moje šance na útěk nulová. Nesmí si mě všimnout! Nejprve se vydám doprava a budu se držet pravé stěny. V momentě, kdy po levici uvidím slabé světlo (zhruba uprostřed sálu), vystartuji rychle k němu. Je tu rozbitý můstek na který buď vyběhnu po schodech, nebo se zachytím okraje a vytáhnu se. Chris si mě zřejmě všimne, takže musím spěchat. Z můstku okamžitě skočím na žebřík visící ze stropu. Vylezu po něm do bezpečí.
Dostanu se do velmi úzké chodbičky. Proti mě běží Blázen s obuškem ! Raději couvnu, ale blázen by mě neměl zabít – jen mne udeří a odběhne. Půjdu za ním a najdu i několik dalších bláznů. Po točitých schodech sejdu níž a projdu dalším kanálem, kterým teče krev. Protáhnu se mezi dřevěnými podpěrami a stanu na samém okraji mužské části ústavu.
Nalezeno:
4 baterie
IV – Mužské oddělení
Než se vydám po schodech vpravo, dojdu na konec chodby a všimnu si hromady mrtvol za mřížemi. Natočím hromadu mrtvol – ‚Hostina pro mouchy‘ (1/6) – píši o nechutném zápachu z těl a hromadném vraždění. Schůdky nahoru vedou do mužské části sanatoria. Vyjdu po schodech a odtlačím skříň, za kterou je průchod.
Barikády: Těžké skříně slouží jako barikáda a ne vždy jsou jen na překážku. Posunem skříně je možné zablokovat dveře a zastavit útočící monstra.
Je dobré pamatovat, že odsunovat skříň není otázka zlomku sekundy – rozhodně není vhodné odblokovávat si cestu, když máte monstrum v patách, jelikož to s největší pravděpodobností nestihnete.
Prolezu do cely v níž sedí muž ve svěrací kazajce. Vyjdu ven na chodbu a nejprve zavítám do dveří po mé levici. Je tu tma, takže infračervené vidění je nezbytné. Jakmile se rozkoukám, zjistím, že místnost sloužila pro mučení. Natočím nápis na stěně – ‚Organizované mučení‘ (2/6) – pozastavuji se nad šílenými praktikami. Vydám se chodbou dál až dorazím do místnosti v níž je mrtvola. Na dveře kdosi buší, ale nemůže se sem dostat, protože jsou zabarikádované. Odtlačím skříň a vyjdu ven. Nikdo tu už není… Chodbami dojdu do místnosti s mnoha lůžkami. Za některými se ozývají pacienti, na jiných lůžkách jsou jen zohavené mrtvoly. Mezi lůžkami po mé levici leží baterie. Vzadu v rohu místnosti je na stolku dokument Zpráva o nákladech projektu Walrider (1/5) – autor si stěžuje na finanční náročnost projektu. Vytáhnu se nahoru do šachty a prolezu jí do další místnosti. Jakmile sem dopadnu, pár šílenců se zem začne dobývat. Nedá se nic dělat – musím utéct před skupinou agresivních bláznů !! Rychle proběhnu dveřmi a dále chodbou, přičemž každé dveře za sebou zavřu, abych pronásledovatele zpomalil. Prolezu ventilační šachtou a rychle utíkám dál. Doběhnu do větší místnosti a dveře za sebou zabarikáduji skříní. Odsunu druhou skříň blokující druhé dveře a utíkám dál. Nemám času nazbyt. Prolézt, přeskočit, zabarikádovat,… hlavně nezpomalovat! Šílený úprk skončí až v momentě, kdy přeskočím šachtu. Ovšem po pár krocích na mě šílenci vyběhnou znovu a já musím prchat dál. Nakonec se nasoukám do malé výtahové šachty a nechám se vyvézt nahoru.
Hned nahoře mě překvapí doktor Rick Trager, který mě uvězní a na kolečkovém křesle proveze řadou místností. Zaveze mne do umývárny, kde mi vysvětlí jaký zde panuje poměr mezi ním a knězem Martinem. Zdá se, že se nemají rádi… přinejmenším. Doktor zahájí mučení a velkými kleštěmi mi ustřihne dva prsty! Poté odejde. Pomocí rychlých pohybů (pusun myši doprava / doleva) se uvolním. Vyzvracím se, seberu kameru a mohu se vydat dál. Ovšem… teď už je evidentní, že bez úhony se z tohoto pekla nedostanu.
Vyjdu ven na chodbu a projdu až do pokoje s lůžky. Uprostřed je přivázaný muž, který mi řekne cosi o šíleném doktorovi. Bohužel muž začne křičet a to přiláká Ricka Tragera !!! Okamžitě se ukryji pod některou z postelí, ideálně pod takovou, aby bylo vidět na pacienta. Připravím si kameru. Natočím Tragera, jak zabíjí křičícího pacienta – ‚Dr. Rick Trager‘ (3/6) – úhlavní nepřítel číslo jedna, kterému se chci pomstít. Po smrti pacienta začne Trager prohledávat okolí. Není blbý a čas od času nahlédne i pod některou postel. Ve vhodný moment vylezu zpod postele a schovám se pod jinou – budu se přesouvat pod postelemi tak, abych se nenápadně dostal až ze dveří s nápisem EXIT. Chodba dál je prázdná a já dojdu do místnosti s výtahem, jenomže nemám klíč na jeho spuštění. Protože dveře dál jsou zabarikádované, musím se protáhnout skrze šachtu u stropu. Šachta daleko nevede, nicméně se dostanu za zabarikádované dveře, které mohu odtlačením skříně uvolnit. V prostorách přede mnou je dlouhá chodba končící zabarikádovanými dveřmi a také tu jsou po stranách dvě velké místnosti s lůžky, přičemž u každé místnosti je umývárna (i kabinka toalety slouží jako úkryt). Ano, úkryt přijde vhod, neboť po okolí se prochází Trager. Bude nutné odblokovat dveře v chodbě, ale právě tou doktor často prochází. Nejprve se přes místnosti s lůžky dostanu co nejblíže k oněm dveřím (dám pozor, abych se nepřibližoval k pacientům – mohou se vyděsit a přivolat doktora). Ve vhodný moment (když je Trager na opačné straně chodby), vyjdu ven, odtlačím skříň a projdu dveřmi. Doktor si mě nejspíše všimne a i kdyby ne, projdu okolo pacienta, který ho přiláká. Rychle zapadnu do dveří vpravo, kde je umývárna a schovám se na toaletě nebo ve skříni. Až bude čistý vzduch prohledám kabinky – v jedné z nich je baterie. Vrátím se na chodbu a vytáhnu se do šachty. Šachta ale rychle končí a já slezu na chodbu. Přímo přede mnou je umývárna a v pravé kabince je na stolku dokument Žádost o přeložení (2/5) – jistý sanitář chce přeložit na jiné místo, protože podezírá spolupracovníky z týrání pacientů. Chodbou dojdu k oknu od bezpečnostní místnosti. Vlezu oknem dovnitř a ze skříňky si vezmu klíč od výtahu. V tu chvíli se dovnitř začne probourávat Trager. Rychle se vrátím zpátky a ukryji se ideálně pod postelí v místnosti, kterou jsem minul anebo v kabince na toaletě. Každopádně musím Tragera obejít a pokračovat dveřmi, kterými sem vpadnul. Ocitnu se ve staré známé chodbě a mým cílem je výtah. Pokud jsem předtím prozíravě odtáhl skříň, jež blokovala dveře k místnosti s výtahem, je vše mnohem snazší, jinak budu muset Tragera obejít a ve vhodný moment (když je na druhé straně místnosti) skříň odtlačit. Rychle vběhnu do výtahu a aktivuji jej panelem. Trager se ale dostane dovnitř a strhne se zápas. Vystrčím Tragera mezi zavírající se dveře a ten parchant skončí vinou dolů jedoucího výtahu zaseknutý a hlavně – se zlomenou páteří. Natočím mrtvolu Tragera – ‚Tragerova smrt‘ (4/6) – posmívám se tomu parchantovi. Otevřu poklop u stropu a vytáhnu se na kabinu.
Projdu do patra a sejdu po schodišti dolů. Přeskočím stolek pod schodištěm a vezmu si baterii ležící v koutě. Projdu mezerou mezi prkny a dlouhou chodbou se vydám dál. Opět naleznu kněze Martina, který mi sdělí, že už jsem skoro venku. No sláva! Cesta mne zavede do umýváren. Vpravo vzadu mezi spoustou skříněk leží dokument Pronásledující vidiny (3/5) – Trager žádá svého přítele, aby byl problematický sanitář hospitalizován. Cesta vede okolo místnosti z níž vychází silný žár. Minu stůl a pootevřené okno, kterým by bylo možné do místnosti vejít. Nejprve ale dojdu na konec chodby, kde je malá skladovací místnost a na policii je baterie. Teď se vrátím k oknu a přelezu do té místnosti. Všechno tu hoří! Opatrně se protáhnu mezi plameny až narazím na muže, který mi řekne, že to úmyslně zapálil, protože má tohoto místa po krk. Natočím muže, co zapálil místnost – ‚Ať to shoří‘ (5/6) – chápu nenávist pacientů ke společnosti Murkoff. Propletu se mezi plameny až do širší chodby. Přede mnou je mezera mezi policemi, ale zatím tam nepůjdu. Vydám se doprava do kacelářské místnosti. V rohu na stole vedle mrtvoly leží dokument Příručka psychopatologické stresové poruchy (4/5) – rada od vedení společnosti, aby zmatení zaměstanci konzultovali vše s psychiatry. Vrátím se zpět a prolezu mezi policemi. Ve dveřích po pravici je ovládání bezpečnostních hydrantů na uhašení ohně, jenže voda je zastavená. Projdu dál, kde díky řinčení řetězů velmi rychle pochopím, kohopak tu máme – Chris Walker !!! Nebude to lehké, ostatně místnost, kterou Chris nejčastěji prochází je jídelna, kolem které se táhne chodba a z ní se dá dostat do třech místností. Ta uprostřed je prázdná, ta vpravo skrývá jeden ventil na spuštění vody a ta vlevo skrývá též jeden ventil, přičemž se tam ještě nalézá skulina mezi harampádím – čili úkryt před Chrisem. Nejlepší bude začít právě tam, takže po levé straně rychle přeběhnu jídelnu a protáhnu se otvorem. Je tu umývárna, kde jeden blázen myje mrtvolu. V malé místnosti na konci je páka na spuštění vody. Teď se vrátím a ve vhodný okamžik se chodbou dostanu na její druhý konec kde jsou dvě místnosti sloužící jako sklad. V té druhé je páka na ovládání vody. Výborně. Pokud mám tu odvahu nebo to nutně potřebuji, stavím se v jídelně, kterou Chris prochází a z prostředního stolu u něhož jsou mrtvoly, si vezmu baterii. Zbývá už jen aktivovat hašení. Tekoucí voda je trochu nepříjemná, ale co se dá dělat? Vrátím se do jídelny a projdu až do kuchyně.
Vyběhne proti mě muž, který jídelnu zapálil, strhne mě na zem a uteče dveřmi. Až se vzpamatuji, zajdu do dveří vlevo za linkou. Jsou tu ještě dveře od spíže, ale tam nic není, kdežto zde na lince je mísa s prsty. Natočím misku s krví a uřezanými prsty – ‚Prsty‘ (6/6) – opět si stěžuji na zrůdnost tohoto místa. Vrátím se do kuchyně a jedinou možnou cestou se vydám dál. Dostanu se do haly. Vpravo je kabina výtahu, ale zasekla se kousek pod mojí úrovní. Seskočím do kabiny a vedle mrtvého strážníka najdu hned 2 baterie. Vytáhnu se zase nahoru. Prozkoumám pravou část recepce. Na stole leží dokument Výňatek z programu MKULTRA (5/5) – autor přemýšlí nad možností ovládat lidi pomocí specifické formy hypnózy – snů. Nezbývá než po dlouhé době vyjít ven na čerstvý vzduch.
Nalezeno:
7 baterií
V – Dvůr
Jsem venku, kde je totální tma, prší a zuří bouřka. Úžasné… Oblast přede mnou má přibližě čtvercový tvar, přičemž vlevo je bouda s nářadím, vpravo zamčená údržbářská budova, vzadu je dvojité schodiště na zamčenou terasu a v samém středu je fontána. Okolím prolétá temný stín – Walrider. Nejprve zajdu ke schodišti na terasu. Na stěně je nápis a pod ním dokument Naše vlastní křížová výprava (1/1) – kněz píše o mě a nabízí pomoc. Teď zajdu do boudy a z police vezmu baterii. Na věšáku je klíč od údržbářské budovy. S klíčem snadno odemknu branku do budovy vpravo. Než otevřu dveře dál, připravím si kameru a k tomu infračervené vidění. Hned za dveřmi proti mě totiž vystartuje duch a zraní mne. Natočím ducha – ‚Věc v temnotě‘ (1/2) – právě jsem viděl Walridera! Po žebříku vylezu nahoru na stříšku a po ní se vydám dál. Na stříšce nad vchodem do údržbářské budovy sedí blázen. Mě zajímá hlavně baterie, která leží vedle něj. Dostanu se nad menší dvorek, kam pokud spadnu, budu muset vylézt zase nahoru po naskládaných paletách. Ze střechy ale dolů chodit nemusím. Stačí když přeskáču mezery a po římse projdu kolem rohu budovy. Následně se dostanu na další dvorek, kde seskočím, to abych zase vylezl na protější straně po popelnici. Jsem konečně na terase nad těmi schodišti. Projdu dál kolem řady bláznů a stanu u vchodu do vězeňského bloku. Vlevo u kontejneru je blázen a poblíž leží baterie. Poté se vydám doprava od dveří a přeskočím poškozený plot.
—
Dostanu se na větší dvůr. Okolím se prochází Chris Walker !!! Už skoro kamarád… Pokud si mě Chris všimne, mohu se ukrýt v některém z krytu ventilačních šachet. Proto je nejlepší držet se levé zdi a neustále mít v paměti alespoň jednu šachtu jako úkryt. Dostanu se ke hromadě harampádí, po které vylezu. Po římse obejdu roh budovy a seskočím na dalším dvorku. Uprostřed je altánek, ale nic tam není. Vydám se cestou dál, když dveře přímo přede mnou rozbije Chris a vnikne sem z předchozího dvorku. Kolem altánku Chrise oběhnu a rychle pospíchám do míst odkud přišel. Jde o cestu spojující oba dvorky a uprostřed cesty je odbočka doprava do tunelu – tudy se vydám. Rychle prolezu dírou u země a tím se Chrise zbavím (samozřejmě ne nadobro). Dostanu se před budovy ženského oddělení. Je tu fontánka plná mrtvol. Natočím fontánku s mrtvolami – ‚Nepijte vodu‘ (2/2) – ve fontánce je spíše jen krev z tolika těl. Na jedné lavičce poblíž fontánky je baterie. Vyšplhám po harampádí k oknu budovy a protáhnu se dovnitř.
Nalezeno:
4 baterie
VI – Ženské oddělení
Chodba mne zavede k zabarikádované místnosti. Na opačné straně v patře je otec Martin a chce, abych ho následoval. Vydám se chodbou dál. Po levici narazím na dveře na něž kdosí zabuší. Hned za rohem je mezera mezi harampádím, ale já nejprve dojdu na konec chodby. U mrtvoly tu leží baterie. Vrátím se zpět a protáhnu se mezi věcmi. Chodbou přede mnou kdosi projde… Skrze okno se dostanu do umývárny, kde nechybí pračky. Jedna z nich se stále točí a kolem ní je černá hmota. Natočím stroj s černou hmotou – ‚Zvuk v přístroji‘ (1/3) – cítím přítomnost Walridera, který jako kdyby se mnou cosi provedl. Brzy se ocitnu v hodně dlouhé chodbě. Nejprve se vydám doprava. Minu pár zamčených místností i prázdný sál až se dostanu k prasklému schodišti. Pod ním a stole leží dokument Walrider a noční můry (1/3) – Walrider je původem Německé monstrum parazitující na lidech a ovládající jejich sny. Vrátím se zpět a tentokrát až na druhý konec chodby. Dostanu se do vstupní haly ženského oddělení. Na zemi leží mrtvý strážník a vedle něj je baterie. Shýbnu se k výtahu a podívám se škvírou pod něj, přičemž zapnu infračervené vidění, abych tam vůbec něco zahlédl. Natočím mrtvolu v šachtě pod výtahem – ‚Není bezpečného místa‘ (2/3) – poukazuji na muže, který se ukrýval pod výtahem a stejně nepřežil. Vydám se po schodech dolů a dojdu do velké temné místnosti. V rohu postává Blázen s nožem ! Nebudu se k němu vůbec přibližovat, jinak se otočí a zabije mě. Pouze vezmu ze stolu dokument Výňatek z projektu Paperclip (2/3) – Americká vláda zajišťovala po válce Německé vědce, aby jim pomohli s výzkumem. Vrátím se nahoru do přízemí. Vyjdu po schodech nahoru, ale schodiště je rozbité. S rozběhem skočím z okraje schodiště a zachytím se horní poloviny.
Vytáhnu se nahoru a dostanu se k zamčeným dveřím do dalších pater – potřebuji klíč. Projdu chodbou a dostanu se k zamčené výtahové šachtě. Je za ní vidět klíč a mrtvola, ale bez tří pojistek šachtu neotevřu. V samém rohu místnosti je výklenek, kde se krčí blázen a vedle něj je baterie. Mám teď dvě možnosti – vyjít dveřmi na chodbu a hledat pojistky tam anebo proskočit oknem do spálené části budovy a to tam se porozhlédnout po pojistkách. Vyberu nejprve spálenou část. Cesta mne zavede do větší místnosti s visící mrtvolou. Na stolku je pojistka. Do místnosti však vtrhne Agresivní blázen s obuškem ! I kdybych se nejprve vydal pro jinou pojistku, stejně by mě ten šílenec takhle překvapil. Možná se stihnu ukrýt pod postelí, jinak ale nezbývá než utíkat a setřást ho. Zamířím zpátky k vytahové šachtě a dále na chodbu, která se rozdvojuje v místě, kde na vozíčku sedí mrtvola. Nejprve se vydám doleva a i tady najdu větší místnost. Je tu Blázen s nožem ! Ale naštěstí na mne neútočí, pokud se k němu nepřiblížím. V rohu místnosti je na podlaze baterie. Poté seberu ze stolku pojistku a vydám se na druhý konec chodby. Pravděpodobně mě mezitím překvapí blázen s obuškem. Rychle tedy uteču do místnosti na konci chodby. Dveře je možné zabarikádovat skříní, což se v momentě kdy mne pronásleduje monstrum určitě vyplatí. V krbu je baterie. Ze stolku seberu pojistku. Je čas vydat se chodbou zpět, ale ještě se zastavím zhruba uprostřed této chodby. Je tu několik polic a na jedné z nich hned 2 baterie. Tohle by mělo zahojit energii utracenou venku na dvoře. Dám si pozor na blázna a vrátím se k výtahové šachtě. Umístím tři pojistky do panelu a tlačítkem spustím výtah. Mrtvola i klíč propadnou kamsi dolů. Je čas se vrátít do přízemí.
Zavítám do místnosti, kde byla prádelna. Právě tady je výstup z šachty, kterou tlačítkem otevřu a vezmu si klíč od třetího poschodí. Během cesty zpět zpoza dveří vyběhne Agresivní blázen ! Urychleně musím prchat ke schodišti a skokem se zachytit jeho horní části. Pokud mi to nevyjdu musím to zkoušet dál, ale s bláznem za zády to nebude snadné. Nahoře si otevřu klíčem dveře do dalšího patra. Opět tu chybí část schodiště, takže bude nutné za běhu skočit a zachytit se okraje. Vytáhnu se nahoru. Na stole leží baterie. Cesta mne zavede do místnosti plné postelí. Prolétne tudy Walrider a pode mnou se zřítí podlaha. Dole na stolku jen kousek od místa, kam jsem spadl je baterie. Tato kapitola je na baterie opravdu velmi štědrá. Po postelích se vyškrábu zpátky nahoru. Zajdu do prosklených dveří, kde je umývárna. V pravé kabince leží vedle matrace baterie. Vrátím se zpět a pokračuji chodbou. Další místnost je také plná postelí a v rohu na stole leží dokument Slíbili jste mi růžovou zahradu (3/3) – jedna pacientka si stěžuje na problémy spojené s léčbou, nicméně doktorům plně věří. Dveře dál vedou na křižovatku chodeb. Chodby se zase spojí, ale já se přesto vydám doprava. Narazím totiž na místnost s krvavým nápisem. Natočím nápis – ‚Klamy‘ (3/3) – zdá se, že samotná vláda podporovala tento projekt. Za dveřmi, jež jsou v místě, kde se chodby spojují, se ukrývají Dva blázni s noži !! Jsou pomalí, jsou hloupí, ale jsou smrtící. Potřebuji je vylákat ven, schovat se pod postelí a v momentě, kdy projdou okolo vyběhnout ven a utíkat do místa, kde předtím byli. V žádném případě se nesmím k žádnému z nich přiblížit na dosah ruky – zabil by mě.
Za dveřmi je další lůžková místnost a vede odtud cesta dál. Je tu díra v podlaze, kterou přeskočím. Pokud spadnu, budu se must vytáhnout nahoru. Projdu podél stěny a dostanu se na sloup uprostřed spálené místnosti. S rozběhem přeskočím na druhou stranu, když se pode mnou podlaha prolomí. Dokážu se vytáhnout nahoru, ale mohe kamera spadne do škvíry mezi prkny tam dole.
Bez kamery: Absence kamery znamená především automatickou nemožnost průchodu do dalších oblastí. Znovuzískání kamery je zkrátka klíčové pro postup, tudíž nehrozí, že kameru nadobro ztratíte. I tak může být pohyb bez kamery a hlavně bez světla docela nezvyk.
Nezbývá než seskočit dolů a vydat se dveřmi doleva. Na stolku zhruba na opačné straně místnosti leží baterie. Chodbou se dostanu k otvoru v zemi, kterým seskočím. Projdu umývárnu a v další chodbě mě překvapí blázen. Je jich tu několik, ale jsou neškodní. Skrze několik místností s lůžky se dostanu až ke stolku na němž skončila moje kamera. Vezmu ji, když se za mnou objeví Skupina agresivních bláznů !! Jsou ozbojení a jsou nebezpeční! Musím rychle sprintovat zpátky skrze pokoje i skrze temné chodby až do místnosti kam jsem seskočil z umývárny. Teprve až se po skříni vytáhnu zase nahoru, mohu si oddechnout. V běhu jsem si určitě všiml nepříjemné skutečnosti – kamera je prasklá.
Prasklá kamera: Funkčnost kamery se nezměnila, jediné, co se změnilo je omezený a deformovaný výhled vinou praskliny vlevo.
Vrátím se k místu, kde jsem ztratil kameru a po prknech vylezu nahoru. Zbývá už jen projít temnou chodbou.
Nalezeno:
11 baterií
VII – Návrat do administračního bloku
Chodba mne dovede do rozbořené místnosti, kde jsem předtím viděl Martina. Podlaha se zřítí, takže opatrně přeskáču po prknech vlevo a seskočím na nižší podlaží. Pokud spadnu až dolů, budu muset vylézt po prknech, ale nic těžkého to není. Chodba dál mne dostane k muži, který mi ukáže cestu skrze dveře. Dveře za mnou však zamkne. Protáhnu se mezi policemi a zjistím nepříjemnou skutečnost – v dlouhé chodbě přede mnou se prochází Chris Walker !!! Je tu několik místností, přičemž úkryt není prakticky v žádné (pouze na konci chodby jsou toalety). Právě naproti toaletám je místnost a v otevřeném šuplíku pod telefonem je baterie. Není ale třeba chodit tak daleko, nakonec mým cílem je místnost po levé straně, zhruba v polovině chodby. Je to jakási konferenční místnost s otevřenou ventilační šachtou, kam vlezu. Nejprve se vydám doprava. Šachta mne dovede do malé místnosti. Na stole leží dokument Billyho sny (1/4) – pacient Billy mluví o jakýchsi krvežíznivých motýlech – údajně obrana před Walriderem. Vrátím se do šachty a proplazím se na její konec. Je tu mrtvola blokující východ z šachty. Mrtvolu shodím a vytáhnu se ven. Ano, tohle místo poznávám – jsem zase na ochozu nad hlavní halou. Zpátky na začátku…
Nejprve zajdu do knihovny po levici. Na stole pod oknem je dokument Příchod ducha (2/4) – starý záznam z dob nacistického Německa, kde dr. Wernicke prováděl experimenty se světem duchů a skutečně cosi přivolal. Nyní se dám doprava k vytahové šachtě K zamčeným dveřím přiběhne jede z bláznů a řekne mi, abych hledal klíč v promítacím sále. Schodiště dolů končí zamčenými dveřmi, takže musím jít dál chodbami. Seskočím do místnosti s prasklou podlahou. V mezeře je mrtvý strážník a vedle něj leží baterie. Vyšplhám po žebříku a poté po římse překonám dlouhou chodbu přehrazenou zátarasem. Protáhnu se mezi krabicemi a všimnu si po pravici dveří, za nimiž blázen hraje na piano. Skrze temnou místnost se dostanu do promítacího sálu a po chvilce se spustí film. Natočím film – ‚Wernickův rozhovor před odchodem‘ (1/3) – doktor vysvětluje jakýmsi lidem, že je možné přivolat ducha. Američanům se experiment zamlouval, proto mu zajistili azyl, ale Wernickovi se to nepodařilo uskutečnit, tedy… až doteď. Podle všeho dokáže ducha přivolat pouze ten, jež si projde velkou hrůzou. Na konci sálu jsou dveře a dále chodba. Na jejím konci je schodiště, ale já nejprve vejdu dál do dveří. Na šuplíkách tu leží dokument Nekrotizující fasticida (3/4) – zaměstnanci z Murkoff se pozastavují nad šířící se bakterií. Po schodišti vyjdu do patra, protáhnu se pod policemi a dostanu se malé místnosti. Na polici leží baterie. Zkusím otevřít dveře dál, když na mě vyběhne blázen a dveře z druhé strany zamkne. Vrátím se kousek zpět a všimnu si otevřených dveří po levici. Jsem na balkonu v promítacím sále. Po římse projdu okolo stěny a z rohu přeskočím za zábradlí balkonu u promítačky. Vytáhnu se nahoru a konečně jsem v oné místnosti. Ze stolu vezmu klíč od třetího poschodí. Dveře do místnosti, kde jsem prve byl jsou najednou otevřené, takže mi nic nebrání sejít po schodišti až dolů do sálu. Z dveří s označením EXIT však vyjde Agresivní blázen s obuškem ! Urychleně se schovám, aby si mě nevšiml (je tu spousta skříní). Musím ve správný moment, to když je blázen co nejblíže plátna, projít do dveří odkud přišel. Dále vyjdu po schodech, minu prázdnou místnost a dostanu se z druhé strany do místnosti s výtahovou šachtou. Klíčem odemknu schodiště do patra a vyjdu nahoru.
Cesta dál je vcelku jasná. Řadou chodeb a místností se dostanu k místu, kde je zátaras v podobě popadaných polic. Hned vedle je skulina ve stěně, ale ještě než se jí vydám, vrátím se o kousek zpět a vstoupím do vedlejšího pokoje. Před zrnící televizí sedí blázen a modlí se. Natočím modlícího se blázna u televize – ‚Motlitba šumu‘ (2/3) – všímám si, že blázni se upínají k nejrůznějším věcem, snad na popud kněze. Konečně projdu škvírou a ocitnu se v dalším pokoji s modlícími se pacienty. Chodba je plná takovýchto pokojů obývaných blázny. Mě zajímají především dveře B329, kde na stole leží dokument Jidášovo evangelium (4/4) – pacient se chce sám nabídnout Walriderovi. Na samém konci chodby leží na stolku baterie. Nyní vyhledám pokoj v němž je rozbité okno. Oknem projdu na římsu, po které se dostanu k dalšímu otevřenému oknu v jiné části budovy. Chodbami se dostanu do kaple, kterou hlídají blázni. Uvnitř je otec Martin přivázaný ke kříží. Řekne mi, abych řekl světu to, co jsem tu viděl, poukáže na klíč od výtahu a poté se nechá upálit. Natočím otce Martina, jak hoří – ‚Vášeň Otce Martina‘ (3/3) – smrt kněze mi rozhodně nevadí a hodlám říci všem, co jsem tu viděl. Ze stolku vezmu klíč na odemknutí výtahu. Vrátím se chodbu a vydám se dál do míst, které předtím hlídal blázen. Vytáhnu se do šachty a tou se dostanu do dalšího spletence chodeb a pokojů. Ovšem, se mnou je tu i Chris Walker !!! Jsem v neznámém prostředí s monstrem v patách. Nejlepší bude okamžitě vpadnout do nějakého pokoje, zavřít se tu a ukrýt se pod postelí. Chris nejspíše rozbije dveře, ale pod postel se snad nepodívá. Jakmile bude jen trochu čistý vzduch, vydám se na křižovatku chodeb a jedinou přístupnou cestou dál. Po pravici budu mít toalety a v jedné kabince leží baterie. Cesta vede do jídelny, kterou jsem již procházel, ale tehdy jsem mířil jinou cestou ven. Dveře jsou teď zavřené, ale je tu otevřená šachta. Tou prolezu až do kuchyně a odtud už je ta na chodbu s výtahem jen kousek. Odemknu výtah klíčem a nechám se dovézt do přízemí, jenomže… výtah se náhle spustí kamsi do hlubin a zastaví v podzemní laboratoři.
Nalezeno:
5 baterií
VIII – Podzemní laboratoř
Otevřu modré dveře a projdu tunelem. Dostanu na recepci místního oddělení. Natočím recepční místnost – ‚Pod horou‘ (1/7) – jsem si vědom skutečnosti, že tu nejspíše zemřu takdoufám, že někdo najde natočený záznam kamery. Na recepčním stole je dokument Pýcha z moudrosti (1/6) – jde o poznámku dr. Wernicka, respektive o výňatek z knihy, kde se o pýše z moudrosti. Vydám se tmavou chodbou dál. Tma však nevydrží dlouho – tato část je vůbec hodně dobře osvícená. Dostanu se dle cedule do oddělení A. Po levici mám prázdnou kuchyňku, po pravici pak laboratoř. Na stole tu leží dokument Varianta Postmortem (2/6) – úmrtní zpráva jednoho z řady pacientů posedlých Walriderem. Kýžený výsledek se ani tentokrát nedostavil. Pokračuji dál chodbou. Přelezu bedny a po levici si všimnu garáží a cesty ven. Bohužel mezi mnou a záchranou je sklo. Vpravo je za dveřmi chodba místnost s vzorci popsanou tabulí. Natočím tabuli se vzorci – ‚Morfogenický vzorec‘ (2/7) – zlobím se nad pokusy, které začínají právě vzorcem, vzorcem na noční můry. Vrátím se na cjhodbu, přelezu sudy a vydám se dál. Místnost vpravo je prázdná, tedy až na zničené schodiště. Dostanu se ke dveřím za kterým vyjde Walrider !!! Navíc se ještě spustí alarm. Walrider je možná duch, ale je smrtící. Musím okamžitě prachat zpátky. Přeskočit sudy, přelézt bedny a vběhnout do dveří na konci chodby. Tady je ale Chris Walker, který mě srazí na zem. Walrider si jako cíl vezme Chrise a ten nemá proti duchovi sebemenší šanci. Walrider s Chrisem několikrát mrští o zeď i podlahu a poté ho mrtvého protáhne ventilační šachtou. Úmrtí Chrise natočím automaticky – ‚Smrt vojáka‘ (3/7) – Chris je konečně volný, je pryč z tohoto Pekla. Uff… Já musím kousek zpátky do oddělení A. Jsou tu nově otevřené železné dveře a za nimi hromada mrtvol a místnost oddělená sklem. Na vozíčku tu sedí sám doktor Wernicke a vysvětlí mi, co se tu vlastně odehrává. Už v Německu bylo Wernickovým cílem stvořit loutku, člověka, kterého půjde ovládat a přetvářet k obrazu svému. To se sice povedlo, ale ovládat člověka nebylo možné. Ani zde ve Státech se nedostavil kýžený úspěch, nakonec zdeformované zrůdy žili vlastním životem. Na výrobu strojů z bláznů je zde v laboratoři stroj, na nějž je stále připojen pacient Billy (už jsem o něm četl). Ten nyní ovládá Walridera, či spíše on je Walrider. Abych tu hrůzu zastavil, musím Billyho zabít a stroj zničit.
Odejdu a pokračuji nově otevřenými dveřmi vlevo. Jsem v sekci B. Po stranách je spousta místností – kuchyňka, toalety,… ale jsou prázdné. Zahnu za roh chodby, když proti mě vyběhne Walrider !!! Musím okamžitě prchat a protože prakticky není, kde schovat, musím Walriderovi zkrátka utéct kličkováním mezi chodbami. Teoreticky tu je možnost ukrýt se v kabince toalet anebo využít šachtu propojující jednu laboratoř s chodbou u nefunkčních dveří. Důležité je se Walriderovi ztratit, protože teprve pak mohu opatrně projít do chodby, odkud na mne zaútočil. Na konci chodby je místnost se schodištěm. Protáhnu se mezi válci a vyjdu po schodišti. Na jedné straně je stůl a na něm 2 baterie. Na opačné straně je místnost s dekontaminační komorou, kterou se vydám.
Nacházím se v sekci C. Narazím na kancelář. Na stole leží mrtvola strážníka a v rukou svírá dokument Bohové a monstra (3/6) – Wernicke upozorňuje vědce, aby se na všechny podivnosti dívali z vědeckého hlediska. Chodba mne dovede do velké místnosti s koulí uprostřed. Natočím velký kulatý přístroj – ‚Wernickův přístroj‘ (4/7) – netuším, jak stroj zničit, ale vím, že to musím udělat. Sejdu k přístroji a na kontrolním panelu seberu dokument Opatření pro komoru s morfogenickým přístrojem (4/6) – popis funkčnosti přístroje a také zmínka o tom, že smrt využívaného pacienta bude zaviněna po vypnutí všech vývodů energie a podpory života. Je tu několik menších koulí na pacienty a v té hned vlevo ode mne je Billy. Natočím Billyho – ‚Billy Hope‘ (5/7) – všímám si, že Billy se jen trápí a že smrt pro něj bude vysvobozením. Nejprve vyjdu po schodech vlevo a na stolku před počítačem najdu baterii. Teprve nyní se vydám tunelem dál. Dojdu do sekce D, přesněji do místnosti s nádržemi s tekutinou. Natočím nádrže – ‚Podpora života‘ (6/7) – jsem rozhodnut Billyho zabít a všechno zničit, to abych to šílenství zastavil. Projdu kolem nádrží a vyjdu po schodech. V kontrolní místnosti je na stole dokument Moderní Prometheus (5/6) – další výňatek z knihy, kterou dr. Wernicke četl. Pojednává o nebezpečnosti vědění a touze být lepší. Na konci můstku je ventil, kterým otočím a zbavím Billyho podpory života. Nedlouho poté se však objeví Walrider !!! Musím okamžitě prchat! Přeběhnu můstek, seběhnu po schodech, prokličkuji mezi nádržemi, proběhnu tunelem, v místnosti se strojem vyběhnu po schodišti (tam, co byla baterie), proběhnu nově otevřenými dveřmi, protáhnu se mezi sudy (pozor – Walrider je duch a projde také), proběhnu tunelem, ve větší místnosti zatočím doleva ke schodišti, vyběhnu po velmi vysokém schodišti až nahoru, s rozběhem přeskočím propast, vytáhnu se a tunelem uteču do dekontaminační komory. Teprve zde si mohu oddechnout.
Vyjdu po dalším schodišti a dostanu se do sekce E. Na stole leží dokument Povolení pokračovat (6/6) – Billy se do programu přihlásil dobrovolně kvůli slíbeným dotacím pro matku. Wernicke věřil, že díky Billyho silným snům se experiment s jeho pomocí podaří. Na konci můstku otevřu skříň a vytrhnu kabely od přístroje v němž Billy je. Zbývá už jen záložní zdroj energie. Vrátím se před dekontaminační komoru zpět a přeskočím propast. Ve vzduchu mě však zachytí Walrider, několikrát mne udeří, ale protože mne vždy zase zachytí, dostanu se na zem relativně v pořádku. Všimnu si, že démon je tu stále – Walrider !!! Cestu znám, nemělo by to být těžké. Rychle se protáhnu mezi sudy, seběhnu po schodech dolů a stisknu tlačítko na hlavním panelu stroje. Tím vypnu stroj, ale zatímco Billy umírá, Walrider mne dožene. Přízrak mne několikrát mrští proti zdi, několikrát mne zvedne a zase pustí na zem, načež konečně zmizí. Ovšem já se mohu stěží hýbat. Billyho koule je teď plná krve. Natočím mrtvého Billyho – ‚Hopeova smrt‘ (7/7) – Billy je mrtvý, zlo je zažehnáno.
Vylezu po schodech do kontrolní místnosti a chodbou se vydám k východu. Několikrát upadnu, ale dokážu se zvednout. Přede mnou se otevřou dveře. Za nimi jsou vojáci a dr. Wernicke. Vojáci mne rozstřílí na kusy a poslední, co zaslechnu je Wernickův výkřik – přízrak si mě vybral jako hostitele…
Nalezeno:
3 baterie